C. a k. polní maršálek

První česká zvuková veselohra ve své době zaznamenala velký úspěch a Vlastu Buriana vymrštila na hvězdou dráhu. Dneska už ale dost zestárla. Dá se přežít ale nic moc dnešnímu divákovi nedá a vidět to po stále příjemném Eva tropí hlouposti nabízí trochu tristní srovnání.  V první  polovině má Burian dost málo prostoru, řeší se spíš debilní milostní zápletka. Ve druhé polovině se konečně Burian převleče za C. a k. polního maršálka a dojde k očekávané záměně, ze které ale tvůrci tehdy ještě moc nevymáčkli. Humoru je málo a je velmi prostoduchý. I sám Burian mě víc zaujal v pozdějších filmech. No a ostatní herci jsou většinou přímo strašní. Prostě zestárlý film významný hlavně svým prvenstvím. (28.10.2019)

"Připijme našemu milému poručíkovi Eberlovi na štěstí a zdraví! Na shledanou pod stolem!" "Není nad to, když je strava domácí...a z které hospody to berete? " "Abtreten, ty ksichte!" "Váš muž má být dávno tady a ne někde vyřezávat pimprlata!!" "To je zajímavá stavba, že to jeviště postavili přímo naproti hledišti". Nesmrtelná klasika!!! (22.12.2018)

Lamač se od začátku filmu satiricky pouští do vojenské vrchnosti a celého vojenského systému. Zobrazuje člověka, který vyšoupnut z celého sytému rozkazů a nařízení prožívá "životní krizi, ze které se může dostat jenom návratem k vojenské službě. Ve své kůži se cítí jenom sám ve svém poslušném světě nebo mezi kumpány v hospodě, kde se zachovává určitý systém, ve kterém je nahoře. Poté se mu naskytne se mu příležitost ještě jednou obléct uniformu a splnit si své sny... Film ukazuje určitou hloupost celého vojenského systému, ukazuje neupřímnost a pouhou formální stránku mezi vojáky. Nejvíce se pouští do samotného velení, a to už titulní písní, nebo třeba hláškou : "Diť nemůžu mít rozum když jsem polní maršálek." Snímku samozřejmě převažuje humorná stránka, a tak veškeré rýpání a odsuzování je zobrazeno humornou formou. Tím chtěl podle mě autor ukázat, jak přílišná snaha o podbízení nadřízeným působí humorně. Motiv záměny není u Buriana ničím novým (Přednosta stanice, Revizor), jeho herectví je opět skvělé. 75% (23.01.2011)

Film využívá již "klasické" zápletky z Gogolova Revizora. Vlasta Burian představuje penzionovaného vojáka, který přijede navštívit svého synovce a je tam mylně pokládán za polního maršálka provádějícího vizitu. Jedná se o jeden z prvních československých zvukových filmů, zvuk včetně hudby byl natáčen kontaktně. Zároveň vznikaly dvě další jazykové verze - francouzská a německá. Z filmu mám dojem hrozného amatérismu, je vidět, že se zvukovým natáčením neměl štáb žádné zkušenosti. Film je zásadní dílo naší filmové historie, ale jinak se mi nelíbil, Vlasta Burian mi svým projevem nikdy moc nesedl. (20.06.2010)

Těžko porovnávat tuto komedii s dalšími, protože je to první zvukový film krále komiků v prvním zvukovém roce české kinematografie. Samozřejmě, že trpí dětskými nemocemi režijně i herecky, ale už zde je Burian opravdovým mistrem, takže nemohu dát méně než čtyři hvězdičky, protože ten film vždycky rád zhlédnu. Máňa Ženíšková se tu objevuje jako dcera svého manžela Theodora Pištěka, výraznou roli má Helena Monczáková, zajímavou roli Sepla, jednu z největších ve své bohaté filmografii má Jan W. Speerger. Slaboučký Jiří Hron toho moc v životě nenahrál a nebylo divu. Trvale se mi vrývají do paměti některé scény: zkouška písně se zvedajícím lustrem (vejš), šle velitele garnizóny, stoletý abstinent a stoosmnáctiletý ožrala a k obědu budou šunknfechtle. (01.07.2015)