Hovory s TGM

"My Masarykové jsme strašní..." Tenhle film teda strašný rozhodně není. Především je postaven na velmi záhodné koncepci Pavla Kosatíka, scénáristy Českého století, ukázat Masaryka jako člověka z masa a kostí. To se nejvíce projevuje ve chvíli, kdy Masaryk prozrazuje Čapkovi svoje tajemství o vztahu s Oldrou Sedlmayerovou,a diskutuje s ním poměrně otevřeně o půvabech fyzické lásky. Ale jsou zde i některé další momenty, které Masaryka svým způsobem demytologizují. Jde hlavně o Masarykův vztah s Čapkem, který zde rozhodně není tak harmonický a vřelý, jak jej člověk může třeba vnímat při čtení knihy Hovory s T.G.M nebo i z filmu Člověk proti zkáze. Četl jsem rozhovor s Pavlem Kosatíkem, v němž tvrdí, že Masaryk Čapkem ve skutečnosti pohrdal za to, že se tak absolutně přizpůsobil jeho vizi a že jej považoval vlastně za slabocha. Budařův Čapek rozhodně jako slaboch nepůsobí, ale stejně mě napadlo, zda si jej režisér Červenka coby představitele Čapka nezvolil i proto , že jej lidé tolik nevnímají v poloze dramatického herce a spíše jako někoho, kdo častěji ztvárňuje různé "směšné figurky". Budaře rozhodně nelze srovnávat s Josefem Abrhámem v jeho z mého pohledu legendárním ztvárnění Čapka v již zmiňovaném Člověku proti zkáze. Ale směšně rozhodně nepůsobí. Spíš s ním má člověk tendenci ve chvíli, kdy se mu dlouho nedaří Masaryka přesvědčit, aby souhlasil s vydáním jejich společné knihy, soucítit. Onen (patrně jen fiktivní) konflikt obou protagonistů ohledně vydání Hovorů s T.G.M přitom dává filmu přeci jej jakýsi dramatický rámec. Jinak je to totiž veskrze novodobá konverzačka plná moudrých Masarykových i Čapkových výroků na rozličná témata. Tu spolu dotyční řeší náboženství, tu historii vzniku Československa a jindy zabrousí do Masarykova dětství, když se Čapek (marně) snaží od Masaryka dozvědět jeho pocity z toho, že o něm někteří šíří zvěsti, že je nemanželské dítě. V některých hlubokomyslných dialozích se člověku vybaví obdobné scény z prvního dílu seriálu České století (Velké bourání), kde Masaryka rovněž vynikajícně ztvárnil Martin Huba. Přesto si nemyslím, že by tomuto filmu spíše slušel formát televizního filmu. Hlavní zásluhu na tom, že má tento film podle mě šanci uspět i na filmovém plátně, má vynikající kamera Jana Malíře. Ta se jednak snaží oba protagonisty snímat ze všech možných úhlů pohledu, ale dokáže rovněž poeticky zabrousit i na okolí, ve kterém se celý film odehrává, ať už jde o park Topolčanského zámku či romantická zřícenina hradu. A někdy se daří toto zajímavě vzájemně propojit jako třeba ve scéně, kdy oba muži kráčejí na boso po louce. Celkově tak za mě velká spokojenost. (21.10.2018)

Mám rád historické filmy, mám rád filmy dle skutečnosti, mám rád české filmy, mám rád Martina Hubu a mám rád herectví Budaře ( ikdyž není můj oblíbenec ) mám rád práci pana Kosatíka, ale přesto nemůžu dát víc než slabší tři hvězdy. Komorní snímek o dvou lidech ( doslova !!! plus Lucia Siposová s Romanem Luknárem v komparzových pidi rolích ) a jejich rozhovoru. Dal jsem to, líbilo se mi to, ale jako film do kina trochu úlet. Formou spíš malý tv útvar. PS: Letní Topolčianky byly hezké. (24.02.2019)

Filmů o důležitých nebo zajímavých osobnostech českých dějin bylo v posledních pár letech natočeno vícero. A prakticky bez výjimky jsem měl na konci ambivalentní pocit. Na všech byl znát potenciál, každý měl něco výjimečného a vždycky jsem si byl jistý, že zážitku něco chybí, případně mohl být výsledek mnohem lepší. To neplatí o Lídě Baarové, ta je špatná celkově. Hovory mají perfektní námět, skvělou strukturu vyprávění a jakkoliv překvapivě se mi původně Budař do role nepozdával, i výborné herce. Tentokrát nemůžu zkritizovat ani scénář. Ano, konverzace občas působí podivně šroubovaně a na řadě míst je znát, že herci jen recitují naučený text a s řečeným se neztotožňují. Huba se s tím popral mnohem lépe, ale bohužel ani z něj jsem necítil prožitek. Na druhou stranu dialogy nepůsobí banálně a v jejich slovech je toho hodně k přemýšlení. Možná jsem od filmu čekal ostřejší konflikt, možná větší emoce, nebo větší přirozenost. Za shlédnutí film určitě stojí. Minimálně pro toho úplně jiného Masaryka. I když, kdo zná ho zná víc, než z názvu náměstí, pár soch, záběrů z Hledání ztraceného času či několika donekonečna opakovaných citátů a tradovaných historek? (29.10.2018)

Už od prvního okamžiku, kdy jsem o filmu slyšel, jsem se na něj nesmírně těšil. Masaryk i Čapek jsou pro mě vůbec jedny z nejsilnějších osobností našich dějin a s oběma bych si velmi rád promluvil. :-) Hovory s TGM mi to umožnily alespoň částečně. Mou největší obavou byl Jan Budař jako Čapek, naštěstí to nebylo tak špatné a Martin Huba byl skvělý. Rád bych si rozhovorů také užil více, ale chápu, že je jiná doba a kdyby Hovory měly třeba dvě a půl hodiny, většina by to asi nedala. Nicméně mně se to zdálo velmi krátké, vzhledem k tomu, co vše mohly obě osobnosti ještě říci. Dovedl bych si představit vícedílný seriál, více návštěv, více témat a větší hloubku. Dávám solidní čtyři hvězdy a dobře naladěn sáhnu po knihách. (27.02.2020)

Inscenováné ztvárnění výběru z dialogů mezi T.G.Masarykem a Karlem Čapkem před filmovou kamerou, i to je jeden z bohaté ponuky filmů k loňskému výročí (2018) vzniku 1. Československé republiky. Svým způsobem takový celovečerní bonus k Člověku proti zkáze po 30ti letech, nicméně velice zdařilý. Já osobně ve filmu vidím i důstojné navázání na starší komorní TV inscenace s historickými tématy (např. ty od Oldřicha Daňka), kde hlavní devizou byl vždycky vedle námětu scénář a kvalitní herecké výkony – zde vzhledem k původnímu určení pro filmové plátno obohaceno i o nádherný vizuál pomocí zasazení do přírodních exteriérů a pěkné kamery Jana Malíře. Hovory s TGM rozhodně nejsou ryze filosofické a ukazují zejména Masaryka i jako člověka v tak trochu civilnější podobě. V jistých chvílich (např. když Martin Huba coby Masaryk kráčí lesem několik kroků vpřed sám a vypráví svá moudra) na mne Masarykův projev působil, jakoby promlouval na dálku přímo ke mne coby divákovi. Ze strany Čapka potěšili zase kratičké zmínky s názorem na detektivní povídky a jeho fascinací Langovym Metropolisem. K dokonalosti možná krůček schází, ale jsem rád za vznik tohohle filmu, který nám ve velmi zajímavém podání (výborný Huba, velice obstojný Budař) umožnil naslouchat pozoruhodným dialogům mezi dvěma zásadními osobnosty naší první společné ČS. republiky. (80%) (Challenge Tour 2019: 30 dní so svetovou kinematografiou) (20.03.2019)