Přes kosti mrtvých

Hovado lovec podnikatel, hovado pytlák, ultra hovado kněz, hovado předseda, liknavé policejní hovada. Muž je tu zkrátka jen za legislativou kryté šovinistické hovado, dokud se postupně neobjeví pár podivínů, co se postaví na stranu fauny a občas hysterčící divoženky Janiny. Způsob, jakým jsou profilovány postavy a styl, kterým jsou žánry lepeny do nějaké soudržného celku, kulhají za vizuální stránkou a morálními stanovisky mimo překračování Rubikonu. Takhle se to přejde jak genocida lesáka rumělkového.. Apropo, co tam zkouřený olomócký entomolog pěje House of the Rising Sun, když tam patřilo žuchty čvachty piškumpré od Kukury z Trháku! (11.12.2023)

Společně s In the Fade nejlepší zážitek z KVIFF. Když se řekne Polsko, vybaví se mi pánbíčkáři a nekvalitní čokoláda. Agniezska Holland tento můj osobní mýtus rychle smetla ze stolu. Pokot je totiž snímek absolutně obrovského světového měřítka, troufám si říct řemeslně lepší než polovina americké produkce na světě. No, čím bych začla. Co pochválím na prvním místě jsou skvostné exteriéry, hlavní herečka, následně vedlejší herci, dokonalá kamera i střih a do toho kulervoucí soundtracky. Pokot je takový film, který mě hřál u srdce tou všudypřítomnou poctivostí, snahou a pílí. Řemeslně je to opravdu vrcholová záležitost a co se týče příběhu, já jako milovnice zvířat jsem se v tomto tématu našla. Navíc zdejší černý humor nemá jedinou chybu a potěšila i vtipná role pana Krobota. Závěr a rozkrytí bylo vzhledem k dlouhé stopáži možná trošku zbrklé, ale to mi nezkazilo tenhle jedinečný různožánrový zážitek. KVIFF 2017 (28.07.2017)

Lesní ezoterická verze Johna Wicka, která se pokouší organicky bujet, podvratně nahlodávat civilizační kořeny, ale místo toho chaoticky plete křivýma nožkama. Hollandové vznikl pod rukama ze zjevně inspirativní předlohy jen absurdní jelení guláš plný doslovnosti, tupě užité filmové řeči a grotesknosti, která je místy cílená, ale infikuje skoro celý film bez ohledu na to, v jaké žánrové poloze se zrovna nachází. Nekoncepční rytmizování mysliveckým kalendářem, Krobotův vpád, který evokuje filmy Tomáše Vorla, hystriónská hlavní postava, u které je celkem jedno, zda svoje přesvědčení úmyslně přehrává, protože příběh nedává valný smysl (což je při vší didaktičnosti fakt na cenu za umělecký přínos, zdravím Berlín). Slušel by tomu doslovný překlad polského názvu. Tohle je totální Výřad soudnosti. (19.04.2017)

Nezařaditelný film, u kterého se moje pocity hodně měnily. Sama slovutná režisérka ho označila jako "anarchisticko-feministicko-ekologický thriller s prvky černé komedie a pohádky". No, a mně mezi všemi těmi samotářskými a podivínskými postavami místo pana Krobota chyběl už jen Jarda Dušek. Kriminální linka byla sice velmi slabá, ale sranda je, že se mi to jako celek nevím proč líbilo a výkon Agnieszky Mandat byl neskutečný. Skoro se stydím, ale dám jen tři. (17.09.2017)

Sčasti morálny a sčasti čiernohumorný triler z krásneho lesného prostredia pohraničnej osadky Stolových hôr. Postoj hlavnej hrdinky k zabíjaniu zvierat pre mäso a pre kožušiny rozhodne stojí na zamyslenie, hoci pani bola trošku bláznivá; no bol to jej „hendikep“, alebo dar vidieť veci inak než ostatní? Na rozdiel od knihy tento aspekt nebol dostatočne vykreslený a preto po psychologickej stránke film trochu pokrivkáva. Film sa nesie v zvláštnej atmosfére, ktorá sa mi páči, že vraždy akoby ani neboli hlavnou témou, ale iba takou kulisou, nie sú zobrazované nejako dramaticky. Viac ma trápili zábery z lovov, v ktorých vidno reálne strieľanie zvierat, ale kvôli vysokému hodnoteniu si naivne nahováram, že išlo o nejaké archívne zábery z poľovačiek, že tie zvieratá nezomreli kvôli efektu záberu. No určite je to po obsahovej a myšlienkovej stránke kontroverzný film, ktorý sa poľovníkom páčiť nebude. A asi ani farárom. (09.04.2017)