Pokot
Die Spur
Villebråd
Cez kosti mŕtvych
Spoor
Obsahy(1)
Skrze energickou a značně excentrickou postavu Janiny Dušejkové, učitelky angličtiny v důchodovém věku, sledujeme vzrůstající hrůzu malé osady na polsko-českém pohraničí, ve kterém se v rychlém sledu stane několik záhadných vražd bez jasně vysvětlitelné logiky nebo motivu. Hrůza a zděšení z vražd kontrastují s obecným nezájmem, který doprovází masové vybíjení divoké zvěře v právě probíhající lovecké sezóně. Dušejková je nejen milovnicí zvířat, ale také ochránkyní všech divných a 'jiných' obyvatel Kłodzké kotliny, kde se příběh odehrává. Skrze Dušejkovou začínáme v příběhu postupně odhalovat, kdo stojí za prapodivnými vraždami a jak souvisí s vyvražďováním zvěře. (Cinemart)
(více)Videa (3)
Recenze (140)
Jessica Fletcherová na divokom východe a pod vplyvom agresívnych omamných látok sa snaží naviesť políciu na tú správnu stopu a pritom zasvecuje celú dedinu do svojich síce celkom pravdivých, ale neprimeranou formou prezentovaných ochranárskych ideí. Až mi bolo záhadou, ako mohla táto postava prežiť až do konca. Okrem jedného mladého potenciálneho páriku sú tu všetci husto nesympatickí, takže aj po odhalení súvislostí a šajmalanovskom zvrate pri konci vám tu nikoho nebude ľúto. Holland je tak skúsená režisérka, že aj táto nesúrodá eu-koprodukcia vyzerá pomerne draho a profesionálne, proste západne. Moje druhé stretnutie s poľskou dzedzinou za posledný týždeň po Tvári a človek je hneď rád, že býva tam kde býva. ()
Přes kosti mrtvých byla pro mě rozhodně jedna z nejrozpačitějších projekcí letošního Berlinale. Hlavní problém vidím především v neustálém vršení nových motivů a příběhových linek, aniž by se adekvátně dořešily ty předchozí. Snaha o žánrově ambiciózní film je chvályhodná, ale ve výsledku se tu nevyrovnaně skáče mezi poměrně brutální kriminálkou, ekologickou agitkou, rázovitou vesnickou komedií a romancí třetího věku, která svou křečovitostí téměř připomene poslední filmy Marie Poledňákové. Obdobně nevyvážené je i režijní vedení herců. Zvláště Agnieszka Mandat je v titulní roli snad až příliš agilní a její postava je asi tak sympatická, jako Jessica Fletcherová z To je vražda, napsala. Pokud Agnieszka Holland zaujala ve své kariéře nejednoznačnými charaktery a psychologickou drobnokresbou postav, zde jsou její hrdinové až pohříchu jednostranní (záporné postavy se chovají pouze záporně a naopak). I tentokrát měla režisérka šťastnou ruku na výběr kameramana. Oceňovaná polská kameramanka Jolanta Dylewska snímá atmosférické obrazy přírody všech čtyř ročních období a vizuálně zanechává film velmi silný dojem. Škoda, že působivé kulisy nemohly posloužit kvalitnějšímu příběhu. Více než starší filmy Agnieszky Holland jako bylo Úplné zatmění nebo Julie na cestě domů, připomene její novinka stylisticky standardního, ale dramaturgicky totálně rozpadlého Jánošíka. ()
Ano, originalitu, ktorou sa Agnieszka ostentatívne pýši, nemožno dielu uprieť. Film je tak isto režijne veľmi zručne zvládnutý. Najväčší problém je scenár, ktorý je románovo rozplýzlý. Je tam príliš vedľajších motívov a odbočiek, kvôli ktorým hlavná dejová linka zaniká a keď sa konečne dostaneme k rozuzleniu, príde zvrat, ktorý by nečakal hádam len človek s atrofiou šedej mozgovej kôry. Áno je to eko a feministické, ale slasť z toho vraždenia ako v Tarantinovo Djangovi(režisérká sama k nemu film prirovnala) sa nedostaví, pretože hlavný záporák je prvoplánovo plochý. Celý čas som dúfal, že vraždil niekto iný a Duszejko je len obeť... Palec hore za Krobotovu postavu keby to nebol eco revenge movie, ale bolo to skôr postavené na takýchto subtílnych vzťahoch, nepochopení, kde citlivá žena hľadá feminných mužov s úctou k živým tvorom, bolo by to možno lepšie. ()
Krásný film o tom, jaké kurvy jsme my "lidé". Ožehavé téma současnosti - zvířata. Prosím, už někdo to mordování zarazte, myslivce je třeba vymýtit. Hlavní představitelka evokuje posla zvířat, který je na hloupou bezcitnou společnost pořád slabý, neboť hloupost světem vládne. Radši ať trpí lidská existence než nebohá zvířata, lidí je dost. ()
Galerie (38)
Photo © Robert Pałka
Zajímavosti (7)
- Matoha (Wiktor Zborowski), Jana (Agnieszka Manda) a Boros (Miroslav Krobot) zpívají u ohně píseň „House of the Rising Sun“ od The Animals. (griph)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. února 2017 na filmovém festivalu v Berlíně. (ČSFD)
- Snímek je natočen na motivy knižního morálního thrilleru Olgy Tokarczuk ze současného česko-polského pohraničí, který vyšel v českém překladu pod názvem "Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých". (Zdroj: CinemArt)
Související novinky
19. Kino na hranici = kino pro mě
Jarní filmový maratón nad hraniční řekou Olší se blíží. Devatenáctá těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a… (více)
Knihu, mimochodem dost popiči, mi Olinka osobně věnovala k narozeninám. Fuckt nekecám. Film, mimochodem dost napiču, mi jen tak bez speciální příležitosti věnoval populární filmový distributor. Tady trochu kecám, normálně jsem to nakoupil na internetách, s velkou radostí tak připravil zmrdský Synestár alespoň o část jeho amorálních výdělků, nemusel jsem půl hodiny úplně zadarmo dělat cílového konzumenta násilně vnucených vyjebaných reklam a marginálně tím přikrmovat už tak nenažrané prasátko hrabivé holandské monopolní velekundy. Taxem si zase trochu kultivovaně zadštil a zpět k tématu. Typický příklad toho, jak může zajímavý, zábavný a čtivý, v ichformě psaný psychologický výlet do hlavy jeblé důchodkyně z prdele světa jeho vizualizace totálně zprasit. Každý alespoň náznak Olinčiny originality, myšlenek i humoru, které se holka urputně snažila procpat do scénáře, utopila pomalu senilněnjící a vždy krutě přeceňovaná bába Holandová v ukájení svých uměleckých ambicí. Výsledkem je pak místy až trapná, násilně sestříhaná a dost otravná pičoidní menzlovina, která si kulantní knižní předlohou akorát tak vytírá prdel, a již po dvaceti minutách maglajzovitého zmaru máte toho Pokotu akorát tak pokokot. Je velká škoda, že materiál nedostal do ruky nějaký soudný, rozumný a neegoistický režisér bez neúprosně postupující stařecké demence, protože s poselstvím knihy se jinak plně ztotožňuji, jeblá kráva, nejeblá kráva. To zní, že zelení buzeranti (myslivecké svazy kdekoliv) jsou jen nedůsledným zákonem zakokotvenou bandou surových vyrachtaných psychicky narušených animálních hovad bez jakékoliv úcty k životu a zkázou lesa i přírodní rovnováhy v něm. Hajný už dávno není lesa pán, nýbrž prachsprostý vypočítavý zmrd, co si do revíru komerčně vysadí výhradně gulášovou a stejkovou zvěř, aby si párkrát za rok s ostatními zmrdy mohli výhradně pro zábavu a pořádné vystříkání se při vzájemné honitbě sahat vlhkou rukou na ztvrdlá přirození u toho tolik vzrušujícího masového zabíjení živých tvorů, přičemž celoročně nemilosrdně likvidují lišky a jiné přirozené predátory, co jim užírají z talíře, ať jsou ohroženi či ne, přinejhorším ty pasti s jedem svedou na pytláky. A taky vám třeba bez váhání a se sadistickým úsměvem kdykoliv odbachnou psa, který vám čirou náhodou při procházce odběhne ke kraji revíru, jen proto, že jim je potom děsně teplo u šulínka. Když jim pak za to vrazíte tu jejich bambitku do prdele, jdete sedět za útok na veřejného činitele. Nejvyšší čas ukončit jim hájení, dát jim okusit vlastní medicínu a pohonit je po lese s brokárnou, načež se vyfotit nad krb v lovecké póze s nohou na pomalu dodělávajícím myslivci. PS: LIVINGDEADKU, ty krutohustý lingvisto, fuckt mile ses rozčílil nad Krobotovým polským přízvukem. Možná bys ale měl vynechávat filmy, přesahující tvé jazykové (lízání solných homolí) schopnosti, a neprstit u nich ségru. Tudíž ti asi uniklo, když Mirek říkal, že je „entomolog z Olomouce“. To první fuj fuj slovo, které snad ani neexistuje, raději vynecháme, ale to druhé je O-L-O-M-O-U-C! Nějaký záškub v listech? Ne? Tak to by ti možná někdo měl přihnojit květináč. ;-) () (méně) (více)