La Llorona: Prokletá žena

Mama ve verzi burrito & quesadilla! Milovník zpomalenýho záběru Michael Chaves si prostě "jen" natočil celovečerní verzi svého kraťasu The Maiden, ze kterého mohl být príma komunitní urban legend horor ve stylu Candymana, kdyby si někdo neřekl MIERDA! Chodící a leta nepraná záclona není ani zdaleka tak děsivá, jako její nevlastní Sestra, snad jen nevyužitý potenciál je tu podobný. Slušná muzika, nudná kamera a exorcista, co v tom laufu nedokázal posvětit už jen rotoped a dávkovač na tekutý mýdlo. Za hezkej plakát [RATE: 45%] (15.09.2019)

Film som videl už druhýkrát a ani teraz ma nepresvedčil, že by to mohlo byt aspoň na slabé 3*. Je to neskutočne urevané a kvíliaca žena, by si mala zmeniť meno na urevaná žena s trápnym ksichtom. Kedykoľvek sa tá marha objavila vo filme, tak ma iritovala, lebo zaváňala neskutočnou klišéovitosťou. Toľkokrát som už videl niečo podobne, že tato mihula ma naozaj nemohla vydesiť, len iritovať. Totálne zbytočný film, ani nevystraší a ani atmosférou moc nedisponuje. A pár scén je tu i komických i keď mali mat celkom iný účinok, čo u mna , ale nehrozilo. Tak do tretice si ho, tak ľahko už nepustím. (08.01.2021)

Mexické legendy a latinskoamerický folklór rozhodně nemám moc nastudovaný, ale přízrak plačící ženy La Llorony se objevil již v řadě filmů. Většinou šlo o dramata, ale dostalo se i na pár hororových kousků. Takže nebylo moc překvapující, že po něm sáhl i James Wan a jeho kolegové a natočili o něm i samostatný film (který se samozřejmě stal součástí The Conjuring Universe). Michael Chaves coby začínající režisér rozhodně ostudu neudělal a odvedl vcelku slušnou práci. Společně s filmem The Nun na mě udělali mnohem větší dojem než taková trilogie o panence Annabelle. O té tu mimochodem taky byla zmínka díky vzpomínce Otce Pereze, ale ani ten nedostal moc prostoru. Prostě posloužil jen jako propojení s celou sérií. Mnohem více se mi však líbil úvod v chudinské čtvrti a příchod La Llorony na scénu. Hispánští a mexičtí spratci mají po uslyšení jejího nářku o „zábavu“ postaráno. Zamčení ve skříni, šamanské rituály a zaříkadla vás sice na chvíli před přízrakem v bílých šatech se závojem ochrání, ale opravdu jen na chvíli. Tahle mrška si vás totiž nejdříve pěkně označí a poté svůj teror nepěkně stupňuje. Bohužel je pravda, že si film neudrží slušnou úroveň po celou dobu svého trvání. Dá se tu narazit na několik sterilních (nudnějších) pasáží, které postrádají tempo, napětí i zajímavé momenty. Na druhou stranu je ale dle mého vše vyváženo i slušnou porcí atmosférických scén, několika lekačkami a dobrými hereckými výkony většiny zúčastněných. Strachy se u toho rozhodně neposerete, ale že bych se nějak výrazněji nudil? To ne. Můžu říct, že jsem v tom našel jisté zalíbení. Zvláště pak v poslední třetině filmu, kdy vše začalo gradovat. La Llorona odložila „rukavičky“ a jde tvrdě na věc. Scéna ve vaně a na půdě patří k tomu nejlepšímu, co nám tu bylo nabídnuto. 60% (26.01.2020)

4/10 – Velice průměrná záležitost od režie přes scénář až po kameru a nezachrání to ani hudba, kterou ztvárnil perfektně znepokojující Joseph Bishara (nemyslím teď jeho vzhled), ani hororový mistr James Wan v produkci a bohužel ani scénářem zcela zdecimovaný Raymond Cruz, kterého si všichni pamatujeme z Breaking Bad jako trochu praštěného psychopata Tuca. Ostatně já mám pocit, že ho ta postava tak pohltila, že chudák hraje Tuca ještě dnes, necelých 13 let po natáčení. Směšnou, až absurdní karikaturu vymítače démonů, která místy nehezky překračuje hranici mezi hororem a tragikomedií, již ztvárnil, to ale pochopitelně neomlouvá. Je to částečně i jeho chyba, že jsem závěrečných 30 minut nevěděl, zda se mám smát, nebo brečet nad jednoduchostí konfliktu, plytkostí příběhu, stokrát ohraným provedením a tím, že se Patricia už podruhé někam záhadně teleportovala, ačkoliv ji na začátku filmu dali do vazby. Samotný démon Já Corona také stojí za starou bačkoru: neznáme její motivace, tj. nevíme, co s dětmi vlastně dělá. Není pořádně domyšleno to, že je především dětský bubák – měli by ji dospělí vidět? Plus mi v té mé makovici vážně nefachá, proč pořád všechny opruzuje, když chce vlastně jenom zabít ta děcka. Nebylo by snazší to prostě udělat? Krom toho její vizuál je vrchol všech hororových vykrádaček. Dokázal by ji někdo rozeznat od Ženy v černém? Ostuda. "Vážený Thorine Chavézo, nezapomněli jsme na ni a všichni víme, že jste design svojí sestry vytvořil zkratkou Ctrl C, Ctrl nechce sa mi premýšľať velmi." Otázka do tomboly: "Neměla by Já Corona strašit spíš důchodce? A co na to důchodci na Seznamu? A co na to důchodci na seznamce?" Typická konverzace ve dvě ráno: "Corona ve skutečnosti není virus, nýbrž gerontofilní sestra La Llorony." – "A co je teda očkování? Svěcená voda? A jak vysvětlíš to, že po něm někomu ochrnula ruka?" – "Bůh dává... a Bůh taky bere." Rada na závěr: "Dej mi bod, nebo se k tobě domů večer teleportuje Patricia a pověsí tě za koule do průvanu. Nevěříš? Pak si povíme..." (21.07.2022)

Co je potřeba v tomhle žánru v časech, kdy kvantita a podnikatelské záměry producentů vítězí nad kvalitou? Není to nejdůležitější, ale sebevědomé strašidlo. Mexická ektoplasmatická plačka, co ráda topí děti ve svém zármutku, zapadla do závojového CGI průměru včetně náhlých změn hlasitosti svého projevu. Alespoň pět nebo šest momentů, kdy se vám mráz jako poctivý indikátor děsu proběhne po zádech. To Chaves zvládl vcelku dovedně a udržel se ve hře. Atmosféra, která i třeba pomocí mytologie a logického jednání dovede všechno to bubákování k finále. Tady mamá, co si plete děti s koťaty, pokulhává svou sterilitou a nedostatkem vůle hledat jiná řešení. Funkční vyvrcholení. Zachmuřený šaman, semínka u prahu a čekání na použití kříže ze speciálního dřeva nejsou nic, co by tu už několikrát nebylo. A tím se dostáváme k nutnosti vyhnout se rutině. Moru, který, ač se to pro horory zdá jako vhodná cílová destinace, vede do pekel a z filmu se stává Wan of many…což La Llorona v podstatě je.. (30.07.2019)