Potvora

Sympaticky svižně odvyprávěné drama o jednom ošklivě se vyhrotivším vztahu, přičemž cesta do pekla vede nenápadně vesměs přes každodenní vztahové mikroboje, které pozná asi každý. Naštěstí ne každý chlap je měkký jako Rasmus a ne každá ženská manipulativní buldozer jako Maria. Ačkoli za padoucha je jasně Maria, docela těžko se mi sympatizovalo s Rasmem potom, co všechno si nechal líbit. Kdy by mi partnerka řekla, že jsem ubožák, v tu ránu by byl konec. (21.10.2018)

Dominantní potvora vystupňovaná až do úplně nechutných rozměrů. Nechci tím říkat, že je to naprosto nereálné, ale v té podobě, která byla ukázaná ve filmu to bylo podle mě trochu černobílé.Což může mít i své výhody, ukáže to extrém celého problému, což asi člověka zasáhne hlouběji, než nějaká "umírněnější verze".Vzhledem k tomu hodně vygradovanému pojetí mi ale přišlo trochu nesmyslné, že by to opravdu takhle mohlo dopadnout, ale každý jsme jiný a do hlavy nikomu nevidím :) Na druhou stranu, to co film prezentuje je silné téma, naprosto reálné a hodně děsivé. Mrzí mě, že postavy byly charakterizovány několika rysy a že se o nich člověk nedozvěděl víc, možná by to pomohlo vysvětlit víc jejich chování, takhle se z nich staly trochu jen postavičky "sobecká, dominantní, namyšlená mrcha" a "zmatený, hodný, submisivní týpek". Taky tedy rozhovory byly někdy trochu přihlouplé, ale film jsem viděla s titulkami, tak možná byla chyba někde v překladu :) (Tím nechci znehodnocovat titulky, jsem za ně samozřejmě moc vděčná.) Líbil se mi hudební doprovod, který byl jen v opravdu vypjatých scénách, kde jim dával vyniknout kdežto jinde ve filmu hudba chyběla. A severská studená bezvýchodná atmosféra byla taky fajn. Za vidění film stojí, ale znovu se na něj asi spíš nepodívám. Za mě to jsou tři hvězdičky. (11.08.2018)

Sandardní, transparentní film. Otázka proč točit něco takového, co každý zná - pokud ne z vlastní zkušenosti, tak alespoň z doslechu -, je nasnadě. Zvlášť závěr je tak upocený, že sem tam nějaká kapka potu padne i na diváka. Alespoň, že hlavní hrdinové jsou natolik nesympatičtí, že je nám to celkem fuk. Nedávno jsem slyšel větu, která by mohla zahrnout celý tenhle film. Na otázku jak se má pan XY v novém vztahu, jsem slyšel odpověď: "Dobře, žena mu vždycky udělá program..." Ostatně, jakou jinou odpověď bych mohl čekat. Tak je tomu přece u 99% mužů, kteří vychodili základní školu a pak se oženili. Pozn. 1: V takovém případě, má chlap jen jedinou možnost: Nechat všechno být na místě jak je a zmizet. Pokud to nedokáže, pak si to zaslouží. - Téhle rady (přímo od svého právníka) se nepodržel ani Michael Douglas ve filmu Válka růží (či Roseových), a nepřežill to. Pozn. 2: Snad jediné pozitivum vidím v tom, že mi (bezděčně) příšel na mysl Franz Kafka a začal jsem (bezděčně) porovnávat jeho výhrady a zábrany (ve vztahu s Felicí Bauerovou) s prostým až primitivním Rasmusem, který nakonec ve svém ponížení spatřuje naplnění svého osudu. Pozn. 3: Po napsání recenze často jednu hvězdu přidám, tady ji však odeberu. Pozn. po čase: vzhledem k edukační potenci filmu zase jednu hvězdu přidám. (29.05.2019)

Hlavní "hrdina" Rasmus mi byl ze začátku celkem sympatický,ale jen do doby než si do svého bytu natáhl tu sociopatku Marii která mu obrátila život naruby.Nejdřív se zbavila jeho věcí když ho donutila aby prodal svá cédéčka a další osobní věci,přestavěla celý byt a zavedla kalendář kam se psalo kdo,kdy a s kým půjde ven a barvami se značilo důležitost dané akce a tím celkově mládence odřízla ta "umělkyně" od svobodného života a ze spontálnosti se stalo nedostatkové zboží.Tak mu zatemnila mozek i když byt byl jeho nechával si to příkoří líbit.Mezi láskou a nenávistí není žádná bariéra a když si tohle Rasmus uvědomil vrátil byt do původního stavu a Marie se musela odstěhovat.Když už se dal trochu citově do kupy tak se ta sociopatka objevila u dveří bytu s tím že si jde pro svůj zapomenutý obraz.Říkal jsem si pošli tu labilní čubku někam,ale on ne,nechal se obalamutit sladkými řečičkami a spadnul do té vykopané jámy znovu a ještě k tomu z Marie udělal těhulku.Neskutečné až neuvěřitelné kam až sahá hranice manipulace. (12.08.2018)

(7,5/10). Ve chvíli, kdy se Amanda Collin podívá do kamery jsem věděl, že se bude jednat o parádní, ale zároveň o hodně náročný film. Ten její pohled mě naprosto dostal. Příběh je to až děsivě reálný a vůbec není nemožné, aby se vyplnil. Jsem rád, že režisér nezašel příliš daleko držel se krásně na hraně "nesnesitelnosti". Jediný problém vidím v samotném názvu snímku, protože prostě víte co od něj čekat. (09.01.2021)