Bábovky

důvody proč se Bábovkám vysmát,nebo nad nimi alespoň nechápavě kroutit hlavou by se našlo mnoho.V prvé řadě tomuhle tuzemskému pokusu o "naší" Magnolii,popřípadě Lásku nebeskou (všichni jsme propojeni) chybí nadhled a humor (humor neabsentuje úplně,ale je z 99% tvořen pouze Taclíkovou postavou,což je ale bezskrupolózní zmrd,takže se to lehce tluče),přičemž ta snaha o osudovost jež vrcholí velkým finále,kde se na jednom místě sejdou všechny postavy,působí skoro až komicky.Další věcí je stadnardní nešvar českých filmů posledních let a to je vyobrazení vztahů a rolí žen a mužů v nich.Tady jsou opět všichni muži buď úplní kreténi,nebo v tom lepším případě jen ignoranti nebo záletníci.Zatímco ženy tu jsou většinou v rolích obětí,kterým muži buď jen lžou,přehlížejí je,podvádí a nebo dokonce mlátí a "nutí"k prostituci.Přesto to ale ženy velmi často tolerují a nijak to neřeší (čest výjimkám).Knížku neznám a nejspíš nikdy nepoznám,ale na Bábovkách - filmu je dost vidět,že se režisér hodně snažil aby z ní převedl co nejvíc motivů,což ale bylo nad jeho síly a velká část z nich je jen naznačena a dál se nimi nepracuje,nebo se s nimi pracuje,ale stejně vyšumí kamsi do ztracena.Ve stínu toho všeho pak ani nemá cenu rešit detaily,které vlastně nedávají moc smysl jako například proč by frajer z evidentně bohaté rodiny,jež má neustále k dispozici pokoj v hotelu svého otce,dealoval drogy pro zmetka jako Taclík.Byl v tom vzdor rodičům?Nebo snad něco jiného?Podobných motivů je tady povícero,ale jak sem již zmínil hodně z nich budˇvyšumí úplně,nebo se vyřeší mávnutím kouzelného proutku aniž by se kdokoliv kamkoliv posunul a něco se změnilo.Na druhou stranu i přes poměrně velkou kritiku nemůžu říct,že bych se u Bábovek nudil a vzhledem k tomu,že jsem od nich nic nečekal (respektive čekal sem průser) mě štvaly mnohem méně než sem si myslel že budou.Technická stránka je solidní a herci si s přehledem odehrají to svoje.Dokonce bych se asi ani nebránil tomu je někdy v budoucnu vidět znova,protože i když sem bojoval s tím co jsem popsal výše,mi přes to všechno přijdou mnohem méně toxické než třeba Příliš osobní známost a podobné kousky...60% (22.09.2021)

Nevera, túžba po dieťati, prostitúcia, smrteľná choroba, zanedbané deti v dôsledku workoholizmu, vytváranie nekonfliktného života verejne známej persóny za každú cenu, zúfalé riešenia, materstvo, výchova. Záležitosti aj záletlžitosti, trápiace i tešiace ženy a mužov dneška. Všetky mizérie sa v závere preklopia do ultra šťastného konca. Príjemné, nenáročné pozeranie s pomerne podarenými humornými prvkami. Ako píše mchnk: prijateľné. No najmä trocha nasilu ultrasladký záver sa postaral o to, že ani tentoraz sa žiaden veľký filmový zázrak nekoná. (11.01.2022)

Rozepisovat se o zápletce je zřejmě zbytečné. Mnoho žen (v knize jich bylo dvanáct, ve filmu o pár méně) zažívá kvůli svým dětem, partnerům či rodičům dramata plná velkých emocí. Řeší se vztahy manželské, mimomanželské i rodičovské. Někdo umře, někdo porodí, někdo objeví svou biologickou matku a někdo se naučí péct bábovku. Nic, na co bychom z řady jiných melodramat nebyli zvyklí. Netypické je, že osudy všech postav jsou poměrně nápaditě propojené.___Ano, nelze ignorovat, že pokud se ve filmu někdo chová mile, pak jen kvůli pocitu viny či ohrožení. Jinak jsou k sobě všichni více či méně hnusní a myslí jen na sebe. Podobně nelze ignorovat, že v závěru všichni jednají, jako kdyby podstoupili lobotomii. Všechny nevěry, výhružky a urážky jsou náhled odpuštěny. Do očí bije také přesvědčení tvůrců, že se žena dokáže uspokojivě realizovat jedině skrz mateřství. To je stejně pitomé jako implicitní myšlenka, že kdo neumí péct bábovku, není dobrou matkou... ___ Zároveň ale nelze přehlédnout, že Bábovky představují relativně zdařilý příklad tzv. síťového vyprávění (viz Magnolia, Amores Perros či 21 gramů). Zápletka vás tak sice vtáhnout nemusí, ale přesto existuje šance, že vás po celou dobu bude bavit sledovat propojování jednotlivých dějových linií, které je přes nadměrné množství postav zásluhou šikovné distribuce informací bez problému přehledné. ___ Vrcholem filmu, kterému i díky množství zvratů, snaživým hercům a střídmé stopáži nikdy nechybí spád, je několik desítek vteřin trvající záběr, v němž se protnou skoro všechny osudy. Dojde k tomu způsobem, který je sice cimrmanovsky absurdní, ale zcela v intencích melodramatického excesu, na němž poetika filmu stojí: Takže když někdo omdlí na ulici a je snímán z vysokého nadhledu, je třeba, aby se kolem něj kutálely pomeranče, ať to vypadá efektněji, když na Žofíně probíhá předávka drog, musí být záběr ozvláštněn symetrickou kompozicí, a když Kristýna Podzimková běží okolo pražského Hlavního nádraží, zní k tomu hudba jako z Mission Impossible. ___ Jakkoli je lákavé se Bábovkám elitářsky vysmát, protože jsou vám postavy protivné, ideově s nimi nesouzníte a melodramaty pohrdáte (v čemž je obsažen podobný šovinismus, který někteří kritici filmu vytýkají), bylo by skvělé, kdyby víc hloupých námětů bylo zpracováno se stejnou inscenační suverenitou a konstrukční zdatností. 60% (13.10.2020)

Spíš dramedy než comedy, ale na české poměry slušné. Dospělý film o dospělých lidech a o problémech dospělých lidí. O humor se nejvíce stará Marek Taclík  a Jana Plodková svým krásným tělem krásně hypnotizuje. Finále docela emocionálně silné i díky dobře zvolenému hudebnímu podkresu. Jo not bad. 6/10. (24.09.2021)

Technicky jsou Bábovky celkem OK a celou dobu mě to v podstatě bavilo sledovat, ale po zhlédnutí jsem si stejně řekl: "A co jako?". Scénář a psychologie postav je za mě jedno velké NE. Postavy jsou ve směs naprosto černobíle vykreslení blbci, kteří opakovaně dělají chyby, ale v závěru se změní o 180 stupňů k lepšímu. A to mě fakt neba. Rozporuplný pocit, ale spíš někde u slabšího průměru. (21.06.2021)