Smrtihlav

Nedávno velice slušný Anthropoid, výbornou formou doplnil mé vzdělání o atentátu na Heindricha. HHhH (zajímavý překlad) zpracovává obdobné téma ale více se soustředí na samotného Heindricha, kterého nám zde představuje jako člověka a ne jako nelítostné monstrum. Každopádně toto zpracování je výrazně méně zajímavé i natočené oproti zmíněnému Anthropoidu, který mi danou látku předložil v mnohem zajímavější podobě. Tento film je bohužel po všech stránkách nezajímavý a ani samotné zpracování ho nijak nezachrání, (15.12.2017)

Dost možná nejslabší zpracování daného tématu, jaké jsem měl zatím možnost vidět. První polovina je o Heydrichovi, druhá o odbojářích, přičemž obě linie se protnou až atentátem a následným běsněním. Oddělenost obou částí nefunguje dobře a je v podivném kontrastu s těkavostí a epizodností v jejich vnitřním rámci. Závěr z toho pak celkem logicky vychází nejlépe, bohužel však tvoří jen zlomek filmu (na rozdíl od Anthropoidu, kde je závěr nejslabší částí, navíc poněkud rozvleklou). Jediné postavy, u nichž se daří vybudovat jakousi životnost, jsou paradoxně Heydrich a především pak jeho manželka Lina, což vytváří mimořádně podivný narativ. Další z mnoha nepodstatných filmů o podstatných tématech... (16.10.2022)

Vzhledem k tomu, že jsem ocenil Anthropoid jednou hvězdou, nemohl jsem toto cosi postavit na stejnou úroveň. Zpočátku jsem měl pocit, že nepůjde o špatný film, když popsal i divákům méně znalým, odkud se ten Reinhard vzal, ale už Noc dlouhých nožů mě vrátila zpátky na zem. Proč tvůrci snímků z období 2. světové války nejsou schopni pochopit, že samopal MP 38, přičemž číslo 38 znamená rok 1938, nemohli členové SS použít v roce 1934? A od té chvíle se už všechno vezlo dolů k žumpě. Jan Kubiš si vyrábí výbušninu (!!!), řidič Klein neskončí s prostřeleným stehnem, ale skončí úplně, rodina Moravcových vstupuje do děje hned poté, co její členové požili elixír mládí a z boje v kostele se stala naprostá fraška, v níž tvrdí muziku lehký kulomet Bren. Americká účast na výrobě tohoto paskvilu, zjevně stála na dodávce samopalů Thompson českému odboji i parašutistům. A ta scéna s Reinhardem na smrtelné posteli... Znovu jsem si potvrdil, že je Atentát z roku 1964 prostě nepřekonatelný. (22.01.2018)

|70%| Viděno v kině. Na SMRTIHLAVA jsem se samozřejmě těšil. Přesto jsem si nemyslel, že by se to vyrovnalo skvělému ANTHROPOIDOVI, který mě totálně nadchnul. V ANTHROPOIDOVI jsem nejvíc ocenil napětí mezi postavami, atmosféru a epické finále začínající atentátem na Heydricha spojené s konečnou a monstrózní přestřelkou v kostele. No, nyní k této verzi. Smrtihlav si jde trochu jiným směrem, to já rozhodně ocenit můžu. Od začátku tu máme velkou část se samotným Heydrichem a jeho počátcích krutovlády. Jason Clarke sehrál tuto roli opravdu bravurně. Jakmile ze scény téměř zmizel, začal mě film o dost méně bavit. Asi je to chybou rozložení a pojetím snímku. Mělo to být celé delší aspon tak o 30 min, aby měl divák čas si utvořit k postavám českým hrdinům nějaký ten vztah. Bylo to takové moc urychlené. Opravdu bych z toho bud za a) udělal dvou a půlhodinový film nebo za b) bych od začátku snímku dával střídavé prolínání scén, kdy cca 10 min vidíme Heydricha, pak další scéna s cca 9min kde přistávají s padákem čeští parašutisti atd. Takto to rozhodně úplně nefungovalo. Atentát a konečné střílení v kostele pro mě nebylo tak efektivní a emocionální jako v Anthropoidovi. Hudba byla ok. Po skončení kina jsem váhal, zda-li dát 3 nebo 4*. Bylo to opravdu na hraně. Celkově mě to ale bavilo, především ta část s Heydrichem, tak proč být zbytečně kritický. Užil jsem si to a někdy si to ještě raz pustím, už jen kvůli skvělému J.Clarkovi. Anthropoid je pro mě avšak nepřekonatelný. (19.06.2017)

V době premiéry jsem si Smrtihlava vyhodnotil jako ztrátu času, ale když se po letech objevil v nabídce televizního vysílání, zvítězila zvědavost, zda si tak příkrá hodnocení a jedovaté hodnocení filmových fanoušků opravdu zaslouží. Inu, zaslouží. Zdůrazňuji, že jsem vůbec neřešil historickou věrnost zobrazovaných událostí, bral jsem to prostě jako žánrový film hollywoodského studia, které chce bavit a oslovuje globální publikum, kde je jen minimum poučených a zasvěcených diváků orientujících se v historických událostech 2. světové války. Snímek ale troskotá v tom, že neví, čím chce být, respektive Jimenez se do něj snažil nacpat úplně všechno. Povrchní psychologii, romantiku, dobrodružství, válku, politické drama atd. Nesedí to jako celek a chybí tomu jakákoli atmosféra i nějaké výrazné zapamatováníhodné herecké výkony. Pokud v několika momentech film pobaví, je to kouzlo nechtěného. Třeba když parašutisté po seskoku zdolávají alpské štíty nebo když překvapené německé vojáky při pokusu o vniknutí do skrýše parašutistů přivítá kulometná palba. Dá se to vidět a dokážu pochopit i tři hvězdičky, ale dobrý film vypadá úplně jinak. Celkový dojem: 35 %. Taková Valkýra je případ hollywoodského bijáku, který zázemí velkého studia dokázal využít k něčemu pozitivnímu. Smrtihlav je pravý opak. (05.04.2021)