Hřbitov domácích zvířátek

Dlho som sa rozhodoval medzi dvoma a troma hviezdičkami. Režisérka naozaj nemohla za zmrvený český dabing. Strih bol otrasný a zopárkrát sa stalo, že herec bol v inom postavení ako v scéne predtým .... Čo sa týka strachu, nebolo ho veľa, ale ani málo. Prvé scény so Zeldou boli naozaj vydarené. Výkony hercov , rodičov, boli strašne toporné .... Nakoniec mi z toho jednoznačne vyskočili hviezdičky dve ... (21.08.2004)

Jedna z najpôsobivejších adaptácií románu Stephena Kinga. Film výborne zachytáva hlavnú linku knihy; vplyv opusteného mikmackého pohrebiska na život a činy doktora Creeda, ktorý vo chvíli obrovského zúfalstva nad smrťou svojho malého syna, prebudil toto strašné miesto. Stephen King je zároveň aj autorom scenára a dokonca sa vo filme i mihol v jednej maličkej úlohe. Pet Sematary sa môže hrdiť strhujúcou atmosférou a Kingovsky tragickým koncom. No a scénu, kde sa po ceste rúti truck, ktorý zrazí malého Gageho a z kazeťáka toho kamionistu hučí pieseň od Ramones "Sheena Is a Punk Rocker", tak tú doslova milujem. Takže tento komentár ukočím časťou textu ďalšej skladby od tejto americkej kapely, ktorá znie počas záverečných titulkov a priamo sa týka témy. "I don´t wanna be buried in a PET SEMATARY, I don´t want to live my life again. Oh-no-no-no! **** (23.01.2008)

Mrazive prekvapenie! Dej je sice velmi priamociary, jednoduchy a popreplietany kiksami, avsak ako sa atmosfera nastartuje na zaciatku, nepovoli az do uplneho zaveru filmu. Hlavne skvely, tragicky zaver (dokonca zo mna vyskrabal aj trosku emocii) mi dokonca pripomenul Kubrickovo Osvietenie. Keby boli niektore detaily (indiansky cintorin) a samotne charaktery viac prepracovane, mame tu dalsiu klasiku zanru. (7/10) (21.09.2007)

Samo o sobě by Mikmacké pohřebiště nezískalo takovou moc, kdyby mu ji Stephen King sám nepřisoudil. Jen King si dokáže s takovým mistrovstvím pohrávat se slovíčky. A proto jsou jeho knihy tak přitažlivým námětem pro film. S jak velkou úspěšností, to už je jiná.. Někdy s horším, jindy s lepším výsledkem, ale nikdy se nevyrovnají knižní předloze. Poté, co jsem zhltla „Řbitov zvířátek“, bylo pochopitelné, že okamžitě sáhnu po Hřbitovu domácích zvířátek s utvrzením, že: Stephen King tu „moc“ má. Přála jsem si: opětovné setkání s Wendigem; stínem nic netušícího Dr. Louise Creeda, obětavou Rachel, duchem-průvodcem Victorem Pascowem, Zeldou s míšní meningitidou hluboce vepsanou ve tváři, lovcem bez zábran Churchem, citlivou Ellie s nelehkým údělem: poodkrýt budoucnost, roztomilým Gagem s ostrým skalpelem svírajícím v drobné dlani i dobráckým Judem, jenž s úmyslem za každou cenu být prospěšným, zapříčiní mnohé.. Jenže, kdo z nás pozná tu pravou chvíli. (15.11.2010)

Film se od knižní předlohy příliš nevzdaluje, aby taky ano, když se její autor podepsal i pod scénářem. Na snímku je těch dvacet let hodně znát, silně se projevilo i nutné osekání knižního textu, některé záležitosti pak působí nedotaženě, zkratkovitě nebo nelogicky, protože jim chybí kontext. Přes všechny tyto nedostatky mě film i dnes bavil, jeho atmosféra na mě stále funguje a užil jsem si i závěrečné Ramones. Kdo nečetl knihu, nemůže tu vzájemnou provázanost s kapelou pochopit, já to kvituji s kontrolovaným nadšením a zvyšuji své staré hodnocení. (30.07.2019)