Hřbitov domácích zvířátek

Nedávno jsem dočetl Řbitov zviřatek od nejlepšího spisovatele , který byl , je a bude ( aspoň teda pro mně ).Na film jsem se netěšil , protože víme jak to většinou dopadá , když se natačí film podle knihy ale chtěl jsem tento film každopádně vidět.Kniha má neuvěřitelně skvělou atmosféru , jenže film taky a poslední 30 minut pro mně bylo docela i strašidelných.Největší chyba , která se dá filmu vytknout , je výběr herců.Jejich výkony jsou opravdu ubohé a hlavně Dale Midkiff ( Louis Creed ) , který má furt stejný výraz ve tváři a sem tam se pousměje, prostě hrůza.Alespoň , že ty dvě děti ( hlavně ta holčička) hrajou slušně.Ale i tak si myslím , že ty 4* jsou zasloužené. (21.08.2006)

Byl jsem k tomu trochu skeptický, ale veskrze se mi to líbilo. Navzdory tomu, že to natočila druhořadá režisérka s no name herci, vzniknul obstojný horor, který i po letech stojí za vidění (a který je skutečně v mnoha scénách strašidelný; byť například některé speciální efekty jsou už dnes samozřejmě úsměvné a rovněž tempo vyprávění je na dnešní dobu dost pomalé). Samotný námět se zvířecím hřbitovem mi osobně - pro horor - přijde geniální, proto mi přišlo škoda, že zde slouží v podstatě pouze k nalákání pozornosti diváka, protože o zvířecí hřbitov jako takový zde vlastně vůbec nejde, jeho význam v ději je zcela marginální, a vše zásadní se odehrává až na indiánském pohřebišti, které se nachází přes kopec. A přes všechny duchy a oživlé mrtvoly zde nakonec největší strach stejně jde z nablýskaných trucků, které se každou chvíli neslyšně (!) vyřítí na silnici v bezprostřední blízkosti domova filmové rodiny. Filmovému ději to v tomto případě dodává až jakýsi ekologický přesah - působilo to na mě silně autobiograficky, což jsem rychlým nakouknutím na wiki ověřil, Kinga k napsání předlohy skutečně inspiroval život v domě u rušné silnice. Btw. knihu jsem nečetl a nijak mě nezajímá, stejně jako nechápu, proč se natočil remake. (07.04.2019)

Řbitov domácích zvířátek (jak zní originální český překlad názvu Pet sematary) patří mezi Kingovy nejlepší a mezi jeho fanoušky nejoblíbenější knihy (jak můžete vidět například tady www.stephenking.kbx.cz ). I když se ale sám mistr na vzniku filmu podílel a dokonce o něm potom sám prohlásil, že je s jeho podobou spokojený (co mu taky zbývalo, když sám napsal scénář. Nemohl být přece za blba:)), výsledek tomu rozhodně neodpovídá. Hlavní vina ale leží především na režisérovi. Ten je totiž béčkař jako jetel a nedokáže před kamerou vyčarovat hororovou atmosféru, ani kdyby se na hlavu stavěl. Základní problém je už v tom, že absolutně nekontroluje světlo a tmu, natož aby s nimi dokázal nějak pracovat. Hlavní hrdina jde na hřbitov vykopat tělo svého syna za plného denního světla a potom blik, na dalším záběru už kope za temné noci. No prostě Ed Wood hadra. Další zásadní chyba Řbitovu je neskutečně zmršený konec. Kdyby to všechno skončilo, když hrdina naposled odchází na hřbitov, neměl bych námitek. Ale tohle... No, je mi to líto, ale víc než na 2* jít nemůžu. A kdyby King slyšel, jaký homosexuální hlas propůjčil jeho cameu český dabing, věřím, že by hodnotil stejně. (24.08.2007)

Podle Stevena Kinga knihy a musím uznat, že tento snímek je jeden z nejpovedenějších, které jsem doposud viděl. Atmosféra je naprosto famózní a děj od začátku zajímavý. Bohužel herecké výkony nebyly dostačující a opět mi nevyhovovaly. Podle mého ty lidé, kteří vybírají herce nemají vkus.. 7/10 = 75% (05.07.2012)

Ak by niekto chcel doslovne zadaptovať cca 400 stranový Kingov román, film by musel mať aspoň tak isto minút. A nebol by to dobrý nápad! King len na sto strán vytvára motívy všetkých postáv a úžasne sa piplá s tým, aby ich činy mali svoju logiku a nadväzovali jeden na druhý (čo nemôže fungovať vo filme, lebo by to bola... no nuda). Film úplne nepochopiteľne necháva udalosti a kostru románu, no v obmedzenej minutáži nemá šancu obsiahnuť všetky motivácie a tak postavy vyzerajú, že konajú ako banda dementov po lobotómii. Nehovoriac, že to dokonalo dokresľujú otrasní herci. Takýto až komický ansámbl je fakt ťažké nájsť. Tu hrá otrasne každý, vrátane kocúra! Jedno šťastie za rozkošnú 80s béčkovú atmosféru, mňamózny záver a Goldenthalovu hudbu akoby z ucha vypadnutú Kukuričným deťom. Koniec koncov je to rozkošné béčko, no kniha by si zaslúžila zadaptovať niekym, kto ju nebude otrocky prepisovať. (12.09.2005)