Hřbitov domácích zvířátek

Sheena is punkrocker, Sheena iiis punkrocker... To je asi jediná vec (ak samozrejme nerátam záverečné titule), ktorá mi utkvela v pamäti. Námet, ktorý sa možno dobre číta, ale veľmi ťažko filmuje. Ak je čitateľ limitovaný len svojou fantáziou nieje problém si preňho predstaviť, ako trojročné dieťa behá, skáče, šermuje či reže ľudí od kraja. No akonáhle je to očakávané od skutočného 3 ročného živého decka nastáva tu problém ako natočiť scény tak, aby nevyzerali ako bábkohercov epileptický záchvat. Oldschoolový horor, ktorý mi dal presne to, čo som od neho očakával, 80% plúženie a akcia v posledných 20% filmu. Nechcem vyzdvihovať ani tak mladého Mika Hughesa, kedže si pravdepodobne ani nebol vedomý čo sa deje, ale trpezlivosť režisérky Mary Lambertovej, ktorú nepochybne musela mať. Pre fanúšikov filmov podobného typu možno zaujímavý snímok. Pre mňa len: I don't want to be buried in a pet sematary , I don't want to live my life again! (18.01.2011)

Film se od knižní předlohy příliš nevzdaluje, aby taky ano, když se její autor podepsal i pod scénářem. Na snímku je těch dvacet let hodně znát, silně se projevilo i nutné osekání knižního textu, některé záležitosti pak působí nedotaženě, zkratkovitě nebo nelogicky, protože jim chybí kontext. Přes všechny tyto nedostatky mě film i dnes bavil, jeho atmosféra na mě stále funguje a užil jsem si i závěrečné Ramones. Kdo nečetl knihu, nemůže tu vzájemnou provázanost s kapelou pochopit, já to kvituji s kontrolovaným nadšením a zvyšuji své staré hodnocení. (30.07.2019)

Hodně strmá jízda s přesným přepisem knihy. Hodně mě mrzí, že se režisérka nepozastavila nad přátelským vztahem Judem a Louisem, který je v knize krásně popsanej. Celkově i pro nečtenáře se film může zdát celkem jako kravina... např. proč se zjevuje zrovna tahle duše zemřelého ? Však už to ani nikomu nevadí. Filmové podoby Kingovo knih stojí tak za houby, že sme zvyklí 35% (15.11.2009)

Rutinná práca, striktne natočená, bez akéhokoľvek režisérovho rukopisu, čo je koniec koncov aj dobre. Neviem ako môže vnímať film divák, ktorý nepozná knižnú predlohu, ale mne sa pri zoznámení Creedových a Juda Crandalla vyčaril na tvári obrovský úsmev. Najväčšie sympatie si však získal perfektne zahraný Victor Pascow (Brad Greenquist). __ Záverečná 15 minútovka bohužiaľ pôsobila skôr smiešne než hrôzostrašne - úplny opak knihy, kde posledných 20-30 str. bol dokonalo vygradovaný záver. (21.07.2011)

Byl jsem k tomu trochu skeptický, ale veskrze se mi to líbilo. Navzdory tomu, že to natočila druhořadá režisérka s no name herci, vzniknul obstojný horor, který i po letech stojí za vidění (a který je skutečně v mnoha scénách strašidelný; byť například některé speciální efekty jsou už dnes samozřejmě úsměvné a rovněž tempo vyprávění je na dnešní dobu dost pomalé). Samotný námět se zvířecím hřbitovem mi osobně - pro horor - přijde geniální, proto mi přišlo škoda, že zde slouží v podstatě pouze k nalákání pozornosti diváka, protože o zvířecí hřbitov jako takový zde vlastně vůbec nejde, jeho význam v ději je zcela marginální, a vše zásadní se odehrává až na indiánském pohřebišti, které se nachází přes kopec. A přes všechny duchy a oživlé mrtvoly zde nakonec největší strach stejně jde z nablýskaných trucků, které se každou chvíli neslyšně (!) vyřítí na silnici v bezprostřední blízkosti domova filmové rodiny. Filmovému ději to v tomto případě dodává až jakýsi ekologický přesah - působilo to na mě silně autobiograficky, což jsem rychlým nakouknutím na wiki ověřil, Kinga k napsání předlohy skutečně inspiroval život v domě u rušné silnice. Btw. knihu jsem nečetl a nijak mě nezajímá, stejně jako nechápu, proč se natočil remake. (07.04.2019)