Paříž 15:17

Tohle není typický příklad znamenité Clintovy práce. Tohle rozhodně není konkurence megalomanským projektům jako je Million Dollar Baby, Gran Torino nebo American Sniper. Tohle je netradičně pojatý životopisný příběh, doslova věrně mapující skutečnou událost, která se i skrze svůj malicherný význam oproti jiným teroristickým útokům během posledních let zajisté zapisuje do společné historie Evropy s USA. Tři mladí perspektivní muži a jeden zcela nečekaný čin, který by šel považovat pouze za zpestření jejich vysněné evropské dovolené. On je ale ovšem tím aktem, kvůli kterému se režisérský vévoda jménem Clint Eastwood o něm rozhodl svéhlavě natočit vlastní snímek. Všechno do posledního střípku pojal takovým způsobem, jaký zde nikdy prozatím nebyl, pokud mluvíme o dramatech natočených podle opravdových příběhů. A dnešní lidé jsou zhýralé ovce, jež si nepřipustí menší experiment ve filmové sféře a pozoruhodnou jednohubku jako je právě 15:17 to Paris zhola bezvýznamě shodí do tak šílených čísel. Pokud film “hejtíte” jen pro jeho údajně přebytečné natahování od samotného dětství hlavních protagonistů, zjevně váš mozek ještě nedokáže vnímat důležité paralely, vázající celý průběh snímku dohromady. (09.10.2018)

po všech těch ne zrovna kladných hodnoceních jsem se posledního Clintova kousku bál a jsem tak moc rád,že zbytečně.15:17 není žádným vrcholem kinematografie,ani žádným dalším United 93,ale pouze obyčejným filmem,který vypráví příběh tří obyčejných kluků,kteří nakonec byli ve správný čas na nesprávném místě.I když jsem tomu ze začátku úplně nevěřil,fakt,že se Eastwood ubral cestou kde se zaměřil na 3 hlavní postavy od dětství a nechal je během filmu dojít až k inkrimonované situaci filmu akonec pomohlo,stejně jako fakt,že hlavní role svěřil reálným postavám.Četl jsem že i za to byl hojně kritizován,ale všichni 3 zvládli svoje "role" s přehledem a pomohli tak k oné ve finále příjemné "obyčejnosti" a civilnosti filmu...70% (07.05.2018)

„15:17 do Paríža” , zo smeru Amsterdam, rýchlovlak Thalys, deň 21. august 2015, to sú zhruba úplne základné informácie, týkajúce sa teroristického útoku, uskutočneného Maročanom Ajúbom el-Cházáním, vyzbrojeného kalašnikovom a ďalšími zbraňami, keď práve na tejto trati sa odohral tento útok... V kupé našťastie sedela i trojica amerických občanov, kde dvaja z nich boli dokonca z armády, a tak ho tým pádom dokázali šikovne zneškodniť, inak by s veľkou pravdepodobnosťou došlo k brutálnemu masakru, ako majú šialení teroristi vo zvyku vystrieľať čo najviac ľudí. Spencer Stone, Alek Skarlatos a Anthony Sadler boli našťastie v správny čas na správnom mieste, že sami sa mi chcú predstaviť, ešte ako pubertiaci, vystrájajúci samé vylomeniny, čiže pomocou nie príliš zaujímavých flashbackov sa na to pozriem z blízka, potom neskôr zase, ako sa snažil Spencer v živote preraziť, či Alekovi sa to už podarilo-slúžiť v Afganistane, o Tonym som sa toho veľa nedozvedel, iba to, že vyrazil so Spencerom na výlet po Európe, so začiatkom v Taliansku, všetci sa nakoniec stretli v Nemecku, o chvíľu tiež do Holandska po predchádzajúcej párty, trvajúcej snáď do bieleho rána, a odtiaľ už iba treba nasadnúť do supermoderného vlaku, kde už pomaly dochádza k zlomovému incidentu, t. j. všetkými (pre)strihmi sa postupne dostanem ku kľúčovej, už konečne dlhšej, akčnej a dynamickej sekvencii, no predtým som musel absolvovať - samé nudné a prebytočné pasáže s (ne)hercami, ktorí si zahrali samých seba ! Podľa mňa Clint Eastwood nakrútil ozaj zvláštny, čudný a nudný film s naozaj vážnou témou ! Nepodarok ! Toto mu ani zďaleka nevyšlo ! (24.08.2020)

Obsadit film skutečnými aktéry celé události je velmi originální a Eastwoodovi se tento tah povedl, protože všichni tři jsou přirození, nepřehrávají a nejsou vysloveně toporní, což je jedině dobře. Filmu hodně pomáhá i vzájemná chemie, kterou mezi sebou trojice kamarádů má a jejich společné scény jsou tím nejlepším, co v něm je. Snímku celkově by ale slušela úplně jiná forma, nejspíše dokument, nebo dokudrama, protože hraná forma není úplně nejlepší. Velká část stopáže je totiž věnována výletu kamarádů po Evropě, která je solidně natočená, ale ve své podstatě úplně zbytečná, protože děj nikam neposouvá. To, na co se čeká celou dobu, tedy samotný útok, je natočeno velmi dobře a syrově, leč je vše hrozně rychlé, zkratkovité a možná i nechtěně směšné, protože všichni okamžitě vědí, kdo je dobrý a kdo špatný. Trochu tu chybí také pocit autenticity, který by měl být s reálnými aktéry určitě větší, to se ale dá přisoudit právě oné hrané (a značně stylizované, protože se pracuje se vzpomínkami, které nemusí být přesné) formě. The 15:17 to Paris určitě není tak špatný film, jak by dosavadní hodnocení napovídalo, rozhodně se ale od něj (i díky osobě režiséra) čekalo mnohem víc. 60 % (03.06.2019)

Vzhľadom na to, že to točil Eastwood, môžem film označiť za premárnenú šancu. Dlho som film odkladal, ale slabšie hodnotenie dávalo jasne najavo, že toto moja srdcovka určite nebude. Clint si to asi dobre neustrážil, strašne mi vadila forma. Zdá sa, že prechádzky mestom a spomienky z detstva sú viac ako teroristický útok. Takto po filme má divák pocit, že ten teroristický útok asi nebol tak vážny, aspoň tak je to prezentované, pretože dostáva málo priestoru. Eastwood málo kedy natočí film , ktorý má 90 minút a mne tieto kratšie filmy prídu vždy podozrivé a často mám v tomto pravdu. Asi nebolo o čom točiť. Nechcem ani náhodou spochybňovať hrdinstvo chlapcov a ani fantazírovať o tom, že teroristi mali zabiť viac ľudí len preto, aby sa o ňom dal natočiť dramatickejší film. Takýchto tragických udalostí je na svete aj bez tejto parížskej dosť. Len hovorím, že asi ťažko natočíme dych berúcu drámu o tom ako chlapík vo vlaku vytrhol teroristovi z ruky samopal... Film na jedno pozretie, čo je pre Eastwooda asi urážka. Sorry Clint...50%. (06.01.2022)