Paříž 15:17

Mám za to, že kdyby to Eastwood natočil jako celovečerní dokument, byla by to trefa do černého. Takto zvolená struktura docela pokulhává, ale zas bych Paříž 15:17 nijak nezatracoval, Eastwoodova režie je velmi zručná a film baví i ve scénách, kde se až moc věnuje seznamování s postavami a jejich následnými toulkami po Evropě. Ta kritická scéna, kterou každý očekává, se stane bez větší gradace a uteče strašně rychle, takže chápu frustraci velké části diváctva. Proti obsazení reálných osob nic nemám, podle mě to byla volba rozumná a borci se toho zhostili vcelku v pohodě. A ten idealizovaný americký patriotizmus umí Clint vždycky slušně zaobalit, takže z filmu nikterak neřve. Třeba taková plápolající americká vlajka na konci chváleného Zachraňte vojína Ryana za zvuků doznívající skladby Johna Williamse je daleko horší patos. (12.06.2020)

Zbytočný začiatok z detstva, Eastwood asi nevedel ako začať. Potom tradičný výcvik a nakoniec cestovanie kamošov po Európe. Musím spomenúť aj detaily ktoré sa mi páčili, napríklad skvelá hudba od zosnulého Aviciiho a dres Bayernu. Film je však priemerný avšak klobúk dole pred nehercami ktorí si to na vlastnú kožu zažili a ešte aj dokázali hrať vo filmovom spracovaní, ale predsa peniaze sú peniaze. 3* (24.05.2018)

Rukopis Clinta Eastwooda je v jeho filmoch veľmi ľahko rozpoznateľný. Vždy je z jeho príbehov cítiť snaha vyrozprávať príbeh o hrdinstve. Nie o hrdinstve ako jednorazovom čine ale ako o vrodenej vlastnosti niektorých ľudí. Takými ľuďmi boli aj Ray, Alek a Anthony o ktorých je celý tento príbeh. O ich ceste naprieč Európou a o ich hrdinstve. Najviac si cením na filme to, že je podľa skutočných udalostí a že si hlavné úlohy v ňom strihli aj hlavný protagonisti. ďalej sa mi páčilo, že sa film neupjal iba na incident z roku 2015, kedy trojica mladých muži zabránila atentátu vo vlaku ale mapuje aj všetko pred tým čo tomu predchádzalo. Je to príbeh zo života a teda sa ho snaží podať realisticky bez pozlátka to je ale niekedy na škodu lebo film začína po chvíľke nudiť a veľmi podarené finále, ktoré síce vie dostať z človeka správne emócie nezachráni dej ktorý mu predchádzal. 56% (01.05.2019)

Tohle není typický příklad znamenité Clintovy práce. Tohle rozhodně není konkurence megalomanským projektům jako je Million Dollar Baby, Gran Torino nebo American Sniper. Tohle je netradičně pojatý životopisný příběh, doslova věrně mapující skutečnou událost, která se i skrze svůj malicherný význam oproti jiným teroristickým útokům během posledních let zajisté zapisuje do společné historie Evropy s USA. Tři mladí perspektivní muži a jeden zcela nečekaný čin, který by šel považovat pouze za zpestření jejich vysněné evropské dovolené. On je ale ovšem tím aktem, kvůli kterému se režisérský vévoda jménem Clint Eastwood o něm rozhodl svéhlavě natočit vlastní snímek. Všechno do posledního střípku pojal takovým způsobem, jaký zde nikdy prozatím nebyl, pokud mluvíme o dramatech natočených podle opravdových příběhů. A dnešní lidé jsou zhýralé ovce, jež si nepřipustí menší experiment ve filmové sféře a pozoruhodnou jednohubku jako je právě 15:17 to Paris zhola bezvýznamě shodí do tak šílených čísel. Pokud film “hejtíte” jen pro jeho údajně přebytečné natahování od samotného dětství hlavních protagonistů, zjevně váš mozek ještě nedokáže vnímat důležité paralely, vázající celý průběh snímku dohromady. (09.10.2018)

Tohle byla spíš rekonstrukce než hraný film, alespoň já jsem to tak vnímala. Vnořila jsem se mezi tu partu a procházela s nimi například s velkou nostalgií Benátky, fotila, obdivovala, akorát jsem celou dobu čekala na ten vlak. Pro mě je velkým plusem, že to "hráli" kluci, kteří si to prožili v reálu a tak jsem hodila za hlavu nějaké hodnocení kamery, heroické výkony protagonistů a podobně , ale hodnotila jsem to hlavně jako člověk, který ty kluky ze srdce obdivuje, protože si neprožili žádnou medovou chvilku, ale šlo tam o životy nejen jejich, ale mnoha jiných. A Spencer si prožil něco podobného ještě jednou, ale při jiné příležitosti dle toho, co se píše v zajímavostech. (07.05.2018)