Velký zátah

Do třetice všeho dobrého je to za 5. Ti, co Big Heat podceňují, by si ho měli zopakovat. Nudné monology, Tsuno? Tak jízlivý, ironický a dvojsmyslný snad Lang ještě nebyl. A ta pětice žen, co táhne celý děj kupředu, to je lahůdka. Lang je king. Hitchcocku, styď se! http://filmnoirblog.blogspot.com/2009/12/velky-zatah-1953.html (10.03.2007)

Až příliš černobílý noir v každém slova smyslu. Hrdina je ze začátku vykreslen až nesnesitelně kladně a zidealizovaně, i proto se během vyšetřování chová jako slon v porcelánu, a to ještě dřív, než pro to má osobní důvody. Druhá polovina spraví chuť, na úplně čistý štít je ale příliš pozdě. Na Langa dost slabé a škrobené. 3 a 1/2 (18.09.2013)

36. LFŠ Pan Lang mě čím dál tím štve, který jeho film je nejlepší? Metropolis? Vrah mezi námi? Byl jsem lynčován? Nebo Velký zátah? Dokonalý, perfektně propracovaný, skvěle natočený. To ale můžu napsat ke každému filmy pana Langa. Jak symbolické když předával filmové "žezlo" nové generaci ve filmu Jeana - Luca Godarda Pohrdání. "Ono je těžké přemýšlet, když jsem to celý život nedělala." (03.08.2010)

Gangsterský boss ovládající celé město, chamtivá vdova po zkorumpovaném policajtovi, policejní důstojníci mastící karty s psychopatickými vrahy, zločin a korupce všude, kam oko dohlédne, a mezi tím poslední spravedlivý detektiv (G.Ford), který rutinní vyšetřování mění po zavraždění své manželky v osobní pomstu. A když se mu podaří s pomocí gangsterské milenky organizaci zlikvidovat, nečekají ho žádné ovace kolagů a povýšení, ale další úmorná polcejní dřina. Langovo mistrovské dílo je pro žánr noir naprosto zásadní záležitost. (30.01.2007)

Sám proti všem. A tentokrát to bude osobní. Který americký režisér by si dovolil zatáhnout do světa zločinu rodinu? Narušení bezpečí domova, jenž zároveň představuje lehkou parodií spořádané americké domácnosti padesátých let, už lze považovat za dost pádnou příčinu blbé nálady. Glenn Forda má takové charisma, že by ani nemusel moc hrát. Jeho naštvaný správňák, vstupující na území těch nesprávných, je nekompromisní, ale zdaleka ne tolik jako Lee Marvin. Ten je ve své první větší roli coby Vince Stone stejně příjemný jako kůže poleptaná kyselinou. Nejvíc si od něj vytrpí ženy, jimž je ubližováno s podivnou samozřejmostí, ale týkat se stejné násilí mužů, nebude tolik šokovat. Lang režíruje s mistrovskou věcností, příběh nezatěžuje sentimentem (strohý střih po výbuchu auta), neříká víc, než potřebujeme vědět a na vizuální rovině chytře pracuje s kontrastem vina/nevinnost (Debbyina „rozpůlená” tvář). Drsné, jasné, sympaticky krátké. Noir jak se sluší. 90% (01.08.2010)