Doktor Mabuse, dobrodruh I.

Neskutečně napínavá němá mysteriózní kriminálka, které vůbec nevadí její délka, o "nejnebezpečnějším zločinci světa". Podobně jako Fantomas se dokáže namaskovat, podobně jako profesor Moriarty je prohnaný a vypočítavý... a k tomu dokáže hypnotizovat lidi. Je sice pravda, že "nejnebezpečnější zločinec" se jen tak potlouká po kasinech a tahá z lidí prachy, ale co na tom? Právě chvíle, kdy démonický Klein-Rogge sedí u karetního stolku a obehrává a hypnotizuje hejly, jsou na filmu nejpůsobivější. Když hned v úvodu v bakaratu vytahá z floutka Hulla nějakých 170 000 marek, připomnělo mi to scénu z Flemingova Moonrakera a Huga Draxe. Kdepak asi vzal Fleming inspiraci? A k tomu okouzlující hraběnka (píšu to tu jako plus, protože jinak v němých filmech na mě ty cuchty obvykle působí dost odpudivě), servilní nebezpečné Mabusovo služebnictvo... pro mě to utrpělo jedinou vadou - i zde je nápis "horor" hned na druhém místě. Ale to Mabuse není. Což je ale problém můj, nikoli filmu. (03.12.2012)

Tak jsem si říkal, že 4 hodiny je na němý film kurevsky dost. Že teda vydržím pár minut a pak mě to přestane bavit. A ejhle! Doktor Mabuse mě doslova přikoval k posteli, že jsem hltal každý okamžik filmu. A to jsem skutečně nečekal! První půlka je patrně lepší než ta druhá, ale i tak můžu říci, že jedinou slabinou filmu je délka. Jinak tedy klobouk dolů, protože Doktor Mabuse je nadčasový film s výtečnou hudbou, který přes některé apriorní nedostatky tyto vlastně vůbec nemá! (11.05.2009)

To, co dokázal Fritz Lang ve svých dvoudílných filmech, je bezesporu výjimečné. Bohužel tento specifický formát byl vždycky výzvou k uvádění, ať už v profesionálním prostředí nebo amatérském. Často ani specializované archivní projekce neumí dostatečně komunikovat, co to v praxi znamená a propagace a diváci tápou. Nejlepší se takto jeví domácí projekce, typicky skvělé jsou fyzické nosiče z produkce Eureky... Každopádně dodnes váhám mezi mistrovstvím Aud Egede Nissen a Gertrud Welcker, která mě oslnila více, protože jen Rudolf Klein-Rogge je jistým hereckým bohem na první pohled. Geniální příběh Mabuseho je ostatně univerzální pro celé 20. století, samozřejmě jeho počátky jsou už navždy zařazeny mezi nejlepší německé filmy všech dob. (10.02.2009)

Odmyslím-li si anglické mezititulky (měly být německé!) a nepříliš zajímavou hudbu, zůstává expresionistické obrazové jádro, kterému nechybí vnitřní ani vnější napětí, do kterých se toto jádro rozpadá. Přitom jsem pociťoval jako škodu, že Lang narouboval svoji představu zla na tehdy už silně rozvinuté psychoanalytické učení (v této době Sigmund Freud publikoval svá nejdůležitější díla). Proč právě takové "faux pas", těžko říct? "Happyend" typu: "kdo s čím zachází, tím také schází", je možná milý, ale nepříliš přesvědčivý. Ale tak jako tak, zapadá "Mabuse, hráč" velmi dobře do velkého mabusovského cyklu, který patří k mezníkům (nejen němé) filmografie. (16.02.2014)

Film, který popisuje životní příběh gangstera, vášnivého gamblera a mystifikátora. Příběh mocného člověka, kterého nezastaví nic a nikdo, jelikož mimo své geniality zločince si dokáže pohrávat s myslí člověka. Snímek, jehož opravdu jedinou slabinou je délka, jinak mu nelze naprosto nic vytknout, protože příběh, atmosféra, napětí, nadčasovost, hudba, to vše je po celou dobu na velmi vysoké úrovni. 90%. (20.03.2010)