Vzpomínky na hvězdný prach

Tímto filmem mne poprvé Woody Allen zklamal. Klasické atributy Woodyho filmů, jako hlášky, jazz a krásné ženy, tu jsou, ale... Hlášek není tolik, nejsou bůhví jak vtipné a nepřinášejí nic nového. Krásných žen je tu hned několik, ovšem žádná není nijak výrazná a všechny vlastně tak nějak filmem proběhnou. Jen ten jazz zůstal (i když na gramofonu). Zvláště druhá polovina je značně zmatená. Woody se nejspíš nemohl rozhodnout zda má točit kritiku Hollywoodu, nebo poctu Fellinimu, komedii, či vážný film a v závěru všechno splývá do sebe, že nevíte zda je to film, nebo film ve filmu. "Vzpomínky na hvězdný prach" stojí úplně mimo všech Allenových filmů, nezapadají do jeho období smutných komedií ("Annie Hall", "Manhattan"), ani do romantického období 80. let ("Erotická komedie noci svatojánské", "Danny Rose z Broadwaye", "Hana a její sestry"). Nehraje v něm ani žádná Woodyho životní partnerka. Dobře, dáme tomu za tři, ale doufám, Woody, že už všechny naše příští filmová setkání budou jenom lepší. (19.07.2007)

Ne špatné, ale příliš roztříštěné a ano, Woody se začíná opakovat. Děj se zmítá mezi osobními a profesními problémy režiséra, objeví se tu několik ženských postav, ale ty spíše jen tak prosviští a jsou nezjímavé, pak kritika Hollywoodu, zase ženy, problémy z mládí, filmy, existenciální problémy, Fellini, no prostě zmatek. (31.10.2005)

Filozof Woody na prahu umeleckej a osobnej krízy. Nemám pritom na mysli len postavu komického Sandyho Batesa - ktorý z čista jasna namiesto radosti rozdáva depresie - ale samotného tvorcu. Tomu filmu chýba takmer všetko, čo iným allenovkám dodáva nádych príjemného cynizmu a irónie, k tomu však s bohatou porciou vzťahovo prelínajúcich sa problémov, Woodyho entuziazmu vyžarujúceho fluidum nadšenia z neustálych konfliktných situácií. Nechcem Stardust memories zatracovať, pár komických vychytávok by sa našlo, ale od Allena - ktorého sarkazmus tu akosi nefunguje - veľké sklamanie. (19.08.2010)

Upraveno v říjnu 2020. Film Vzpomínky na hvězdný prach patří pro mě k tomu nejlepšímu, co Allen natočil. Tklivý klaun si přizpůsobil Federica Felliniho pro své vlastní potřeby a pro americké podmínky. Uchvátí esteticky tvarované obrazy s rámy vzletné energie kameramana Gordona Willise. Realita se promítá společně se vzpomínkou, představou, pocity, touhou a niternou potřebou. Klaun si udržuje nadhled s nezbednou ironií, psychoanalytickou škádlivostí, drobnými nezdvořilostmi a niterně erotickou podstatou, a stává se sám sobě rituální obětí. Zabudoval krizi středního věku, tvůrčí krizi a existenciální rozpolcenost vnitřního světa, nevynechává ani nihilistickou škodolibost, směřující k filmovým producentům, obdivovatelům filmu i na něj osobně. Klaun hledá naplnění ve smutku osamělého nitra, ale trpí nerozhodností a sebeklamem. Klaunovým hlavním prostředkem k jeho felliniovskému karnevalu na ten americký způsob je Sandy Bates (skvělý Woody Allen, a jako malý chlapec Robert Munk), obdivovaný filmový režisér. Popularita je povznášející, ale i úmorná, hříchy jsou dvojznačné a prvotní motivací je osobní štěstí a láska. První ženou je Dorrie (pozoruhodná Charlotte Rampling), filmová herečka s tolik nevyrovnaným vnitřním světem. Láska a bolest jedno jsou, svírá, tíží, a přesto přitahuje. Druhou ženou je Isobel (zajímavá Marie-Christine Barrault), francouzská herečka a vdaná Sandyho milenka s dvěma malými dětmi. Nitro klauna se rozhlíží po smysluplné lásce a naplnění. Třetí ženou je Daisy (velmi zajímavá Jessica Harper), houslista a klaunovo pokušení jeho žízně po nalezení osobního štěstí a sexuality. K výraznějším postavám patří také Tony Roberts (sám sebe), filmový herec, klaunem ozkoušený a také jemu blízký. Z dalších rolí: nečekané hotelové překvapení Shelley (Amy Wright), Daisyin milý a učitel scenáristiky Jack Abel (John Rothman), mladý a na svůj vzor natěšený herec (Daniel Stern), Sandyho prostší sestra (Anne De Salvo), její manžel se sérií infarktů (J.E. Beaucaire), nespokojený vedoucí filmového studia (Allenův producent Jack Rollins), Sandyho filmová manažerka (Laraine Newman), Sandyho rodičové (Joan Neuman a Ken Chapin), Sandyho sekretářka (Louise Lasser), Sandyho známý z dětství a taxikář Jerry Abraham (Bob Maroff), filmová herečka v dřívější roli Sandyho matky Charlotte Ames (Gabrielle Strasun), Sandyho řidič s kriminálním vroubkem George (David Lipman), starší a nevyzpytatelná Sandyho kuchařka (Dorothy Leon), svůj vzor vraždící fanoušek (Philip Lenkowsky), či atraktivní a mladá žena v protějším vlaku (Sharon Stone). Film Vzpomínky na hvězdný prach jsou estetickou symfonií s filozofickým oparem felliniovského ducha, přizpůsobeného pro americké prostředí, a s povznášejícími nihilistickými rošťárnami klauna, který si s nezbednou rozverností dobírá celé široké okolí filmového světa. Rozkošná to Allenova poezie! (11.04.2011)

Woody Allen to jistě udělal schválně. Aby si kritika i recenze myslela, že je to film o něm. Myslí si to i někteří diváci. Mám jeden dotaz: proč by si to myslet nemohli? Ničemu a nikomu to neuškodí. Ostatně: tenhle příběh, problémy režisérů, potažmo celého Hollywoodu, profesní i soukromé, by se daly aplikovat na mnoho tamních tvůrců. Takže zbývá jediné: užít si to! (25.10.2005)