Vzpomínky na hvězdný prach

Allen by vám vykecal díru do hlavy. Nebo dítě do dělohy. Jen se mi trochu zdá, že jeho filmy sklouzávají do jednotvárnosti a je trochu obtížné je od sebe odlišit. Jakoby točil pořád to samé dokola, jen s menšími odlišnostmi. Jako ono to není špatné, dokonce je to i docela zábavné a nejednou v nich Allen fakt zaperlí. Ale prostě se mi to stírá do jedné šmouhy. A doufám, že v dalších filmech alespoň občas přijde s něčím novým. (19.12.2015)

Woody Allen to jistě udělal schválně. Aby si kritika i recenze myslela, že je to film o něm. Myslí si to i někteří diváci. Mám jeden dotaz: proč by si to myslet nemohli? Ničemu a nikomu to neuškodí. Ostatně: tenhle příběh, problémy režisérů, potažmo celého Hollywoodu, profesní i soukromé, by se daly aplikovat na mnoho tamních tvůrců. Takže zbývá jediné: užít si to! (25.10.2005)

Tak jako se mnohdy nečekaně mění lidé a jejich povaha, může se zcela převrátit i názor na film. Vzpomínky pro mě dlouhou dobu znamenaly nejhorší film mého tvůrčího idolu a když jsem jim dal druhou šanci, nestačil jsem se divit, jak je najednou všechno jinak. Woody ukazuje drobnou část svého života a to souboj s producenty. Může říkat jak dlouho chce, že nepsal scénář jako autobiografickou výpověď, ale když jsem četl jeho vyprávění o tom, jak publikum, kritika ani studio nemohlo pochopit, proč tak nadaný komik točí filmy typu Interiéry, bylo mi jasné, že dal do filmu velký kus sebe. A když už byl v ráži, tak se pořádně rozjel, protože se nepamatuji, že by někdy takhle divoce přeskakoval od životní filozofie k ironickým poznámkám a ze zamyšlených pohledů do nitra vztahu až k nenápadné kritice společnosti. Končí ale přeci jenom v klidu, ať už na svém plátně jako hrdina filmu nebo v kině jako zamyšlený samotář. Protože všichni komici jsou nakonec sentimentální. A k tomuto hvězdnému prachu je třeba pořádně dospět. (23.04.2006)

Člověk by si řekl, že to je vděčné téma - když nepřichází inspirace, natočím film o tom, jak mi nepřichází inspirace. A člověk by si taky řekl, že když to natočí Woody, bude to sranda nebo naopak pořádné drámo. Bohužel to není ani jedno, spíše je to mé první opravdové zklamání z filmu Woodyho Allena. Stardust Memories je film zmatený, nevtipný, nezáživný… zkrátka takový nijaký. A to mě celkem mrzelo, těšil jsem se, jak si Woody s tímto tématem poradí a spíše mi přišlo, že se trápil jak v reálu, tak ve snímku. Film jede odnikud nikam, sem tam se objeví nějaká vtipná hláška či lepší scéna, ale výsledný dojem to nijak nezachrání. Doufám, že tohle je mé jediné podprůměrné hodnocení u tohoto zajímavého režiséra. 40 %. (30.08.2012)

Trochu jiný Allen který odkazuje na filmové klasiky ,ale zároveň do nich "přimíchává" svůj typický humor"(k šoférovi) to stojící auto můžeš objet"). Woody si znovu řeší své problémy, ale činí tak zábavně .Krásná závěrečná scéna: film skončí, diváci odejdou a v kine zůstane jen režisér. Sám se svým dílem. (02.11.2005)