Byl jsem lynčován

Obrovsky silný film. Prvních cca 15 minut je to jen taková nevinná romantika, ale pak se rozjedou kola pokrytectví, davového šílenství a zároveň beznaděje. Nejdřív jsem tak úplně nechápal, proč emocionální vrchol filmu přišel zhruba v jeho polovině, ale následný soud ještě víc prokázal prohnilost všech těch zrůd a divák si ho mohl „užít“ velmi podobně jako to, co mu předcházelo. Z mé strany to však bylo naprosté soucítění s hlavním hrdinou, kterému jsem plně fandil a ten hněv, touha po odplatě, co ve mně film vyvolal…to se mi naposled stalo u tématem podobné Štvanice, i když tady to asi bylo o něco silnější. Ale těch neuvěřitelně debilních posledních cca 15 minut, to, co udělali z jedné postavy, ten falešný morální apel, hraní si na čestnost, humánnost, pak rádoby smířlivý konec…ne, to prostě odmítám přijmout, proto pouze silné 4*. (17.08.2013)

Ľudská hlúpota nepozná hranice. Tu však nejde len o dav ľudský ako taký, no počiatok podstaty problému spočíva v tých, čo vymáhajú “právo”, pričom sú to práve tí, čo poväčšine zlyhávajú ako prví. Snímok je sondou do nefungujúceho mozgu, ktorý ovláda nezdravá emócia, pričom záver ako taký, je už len akýmsi klasickým americkým obrázkom chorobnej prezentácie ich idealizmu pre dosiahnutie spravodlivosti. Nuž, čo sa im nedarí v realite, to “dokonale” vykresľujú na obrazovkách. (06.08.2020)

Velmi působivý - a ve své době asi stále ještě i živý a o filmové ztvárnění si říkající - námět lynče, režijní prací a hereckými kreacemi však dnes už přece jen poněkud zestárlý film, navíc s poněkud zbytečně odlehčujícími momenty, nelogičnostmi a přece jen příliš >hollywoodsky< srdcervoucím závěrem. Pro současného diváka pak sice jde nesporně o další zajímavý pohled na americký styl zpracování žánru soudního dramatu, d.m.s.n. si však maximální možné hodnocení - právě i za onen >happyend< s patetickým proslovem hlavního hrdniny a závěrčným polibkem před soudní stolicí - prostě nezaslouží. - - - - - (Poprvé viděno 17.4.2008 na ČT2, komentář zde jako devátý - 18.4.2008) (18.04.2008)

Fritz Lang a jeho první režijní pokus v Americe a hned nepříjemná sonda do povahy američanů a jejich pravidelných sezonních lovů na "obětní beránky". Spencer Tracy si tentokrát zkusil jinou roli než mu byla přisouzena v Kdo seje vítr nebo Norimberském procesu a opět předvádí vynikající výkon. Byl jsem lynčován by však bez Tracyho stejně jako bez Langa nebyl tak nepříjemný a atmosférou hutný snímek. Oba odvádí velký kus práce a nebojí se kritizovat ani představit temnější stránku Americké demokracie a svobody. Klidně můžete tento snímek obarvit a pustit dnes a málo lidí pozná jeho skutečné stáří. Od první do poslední minuty i díky příjemné délce vynikající podívaná bez nudných momentů. Slabších 5*. (14.08.2009)

Brzy po svém příchodu do USA se Lang silně opřel do americké společnosti i s jejím justičním systémem a pojetím spravedlnosti. Pohled na dav, beroucí tuto svévolně do svých rukou a chystající se zlynčovat nevinného, by bylo lze šířeji chápat i jako údiv Evropana nad americkou občanskou společností, v níž jsou lidé zvyklí podstatně více spoléhat sami na sebe namísto centrální moci. Zároveň je však v čistém protikladu ukazuje jako neschopné samostatně přemýšlet (roztomilé prostřihy na hejno slepic) a tendující k davovému jednání; k čemu jsou pak výhody systému, pokud je lidé nedokáží užívat? Druhá část filmu týkající se pomsty onoho nešťastníka pak silně evokuje Dogville, lidstvo je rovněž souzeno za své hříchy odrážející jeho nikoli dobrou podstatu, žel namísto trestu na samém konci přichází smíření, což není zdaleka tak efektní, ani uspokojující. :-) Kromě explicitní kritiky je film prošpikován řadou ironických narážek („já vaši Ústavu číst musel, vy ne, vy jste se tu narodil“, nebo „vždyť to byl dav, ten za nic nemůže!“) a celkově mě mírou své otevřenosti vzhledem k době vzniku překvapil. Oproti „M“ je pak režijně o nemalý kus dál, slabinu bych spatřoval v přece jen jisté vykonstruovanosti scénáře a hereckých výkonech. Slabší ****. (18.04.2008)