Prezident Blaník

Viděno 2,5 měsíce po volbě a už po tak relativně krátké době mi tento film přišel hrozně zastaralý (obsahově i esteticky). Společnost žije jinými kauzami a kampaněmi, svět se zase o něco posunul, většina kandidátů již byla zapomenuta, některé detaily se musejí lovit v hloubce paměti, kde čekají na definitivní výmaz... Základní dějová linka (při tvorbě operativně přizpůsobovaná aktuálnímu průběhu skutečné prezidentské volby) je ještě jakž-takž nosná a dobře vypointovaná, ale i ta bude pro spoustu diváků za pár let nepochopitelná (Jací Číňani?, Kdo to byl Tvrdík? apod.). Na ní se pak nabaluje množství gagů kolísavé úrovně, z nichž čas ohlodá téměř vše, až zůstanou pouze vulgarity. Blaník-seriál v maximálně desetiminutové délce je relativně svěží satira pro "tady a teď"; na jedno podívání jako okamžitý ventil. Blaník-film toto stoprocentně přebírá. Bohužel "tady a teď" rozhodně netrvá dva měsíce... Kromě toho vlastně nejde o film, je to jen sled skečů u nichž hlouběji pod povrch ani nemá smysl jít. Psychologie postav je bizarní, často absurdní a libovolně se podřizující ději. Celek drží pohromadě jen divákova tolerance a chuť se smát prvoplánovým narážkám. __Pokud by autoři měli zájem o nějakou nadčasovost jejich satirického dílka, nabízím pobitvěgenerálskou radu: S havlovskou symbolikou se jistě dalo pracovat daleko důmyslněji, než pouhým kombinováním pražskokavárnicko-duchařské konspirace s reminiscencí na Danielovo účinkování v Sedláčkově Českém století. Dnešní česká společnost se totiž do značné míry (např. hodnotově) liší od doby Havlova prezidentství. Zachycení tohoto kontrastu by filmu jistě dodalo rozměr navíc. Vždyť šlo o volbu prezidenta republiky. A prezident je především symbol doby. (09.04.2018)

Sem tam nějaký vtípek, drobná narážka či zajímavé cameo (dá-li se to takhle nazvat), ale jako politická satira je to hodně bezzubé. Tonda Blaník mluví sprostě, ale na rozdíl třeba od britského kolegy Malcolma Tuckera (Je to soda), to funguje jenom občas. Pobavila mě tedy hlavně lumpenkavárna, zato scény s Václavem Havlem jsou už snad humoru zcela prosté. Jinak řečeno, na začátku to chvíli docela jelo, ale vzápětí tomu začala docházet šťáva, až se to tak nějak dobrodilo k závěrečným titulkům. (08.04.2018)

Co si budeme vykládat, nadhodnocuji. Takový spád, jako má většina epizod seriálu, film prostě jako celek nemá, ale přeci jen, ten nápad, udělat dloooooouhý díl o celých prezidentských volbách. Ten nápad odlehčit zklamaným voličům (a že zklamáno je vysoké procento voličů a to i z těch, jejichž kandidát byl nakonec vítězem), nemluvě o trpělivosti při číhání na politiky, odvaze je oslovit, odvaze mnohých protagonistů se ve filmu objevit, překvapivém smyslu pro humor u některých z nich k takové prezentaci (a až patologickému populismu u jiných, kterému se divák vděčně zasměje rovněž), jsou fajn. Zkrátka snaha pobavit ve vší té bídě na tak závažné téma se ocenit musí. (11.04.2018)

Prezidenta Blaníka jsem si dal až teď, pěkně s odstupem několik měsíců po kinopremiéře, protože sledovat to v době prezidentské euforie jsem nepokládal za dobrý nápad. Upřímně řečeno: jsem zklamaný. Tondu a jeho partu mám rád, ale celovečerní formát Tondovi jednoduše nesedí, není to ono. Zatímco některé jednotlivé epizody si pouštím pravidelně a stále se u nich příjemně bavím, tak celovečerního Prezidenta Blaníka si znovu asi jen tak nepustím. A není to jenom do ztracena znějící pointou. Pokud někdy vznikne další řada, rád ji uvítám, ale druhý celovečerák by už vznikat neměl. Tondovi je zkrátka nejlépe v desetiminutových epizodách. (20.04.2018)

No jo, je to v podstatě dlouhej díl Kanceláře Blaník, reagující (jako vždy) na aktuální dění, takže jeho nadčasovost může být sporná. Prezidenta Blaníka ale nikdo nenatočil, jak mám dojem, že se tu někteří domnívají, pro dalších x generací, ale pro nás, aktuálně postižené politickým děním. A i přes jistá slabší místa se povedl na výbornou. Hlavní devízou je dle mého vykročení mezi lidi, ať už vlastní prezidentskou kampaní či vstupováním do té skutečné. Prostě Tonda Blaník ve skvělé formě... 90% (20.02.2018)