Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Recenze (200)
Na snímku je zvláštní, že v něm nevidíte vlastně žádnou násilnou scénu, přesto z něj mrazí. Co se mi velmi zamlouvalo, byla myšlenka, že 'cech kriminálníků', poté, co je otráven neustálými prověrkami policistů, hledajících tajemného vraha malých dětí, spojí své síly se sítí bezdomovců a sami se rozhodnou najít toho nepostižitelného a psychicky nemocného člověka. Na rok 1931 je to slušný materiál a i díky melodii z Peer Gynta mi zůstane v hlavě dost dlouho. ()
Famózní hříčka na pomezí dokumentování rozkladu společnosti ve stavu ohrožení, napínavé detektivky a existenciálního dramatu o vině a neodolatelné síle pudovosti. Peter Lorre vede svou postavu od nesympatického slizkého devianta až po zmučenou trosku, která před kafkovsky krutým tribunálem vzbuzuje účast. Langův tradičně vytříbený vizuál táhne zejména brilantní práce kamery, neuvěřitelně moderní střih a novinkově pomocnou ruku podává i selektivní zvuková stopa, která svou progresivitou předběhla dobu. V M se střídají momenty odtažitě popisné s naprosto strhujícími pády do hlubin temnota, momenty komiky s momenty tragiky, momenty divadelní exprese s momenty syrového filmového "odrazu" skutečnosti. M se dá interpretovat různě, jako drama o vině, napínavá honba za vrahem i jako deziluzivní portrét německé společnosti. Troufám si říct, že lepší studii masového vraha a jeho okolí by člověk i po více než 70i letech hledal těžko. ()
Váhám mezi 4 a 5. A to asi hlavně kvůli první polovině, kdy se film rozjíždí a je trochu roztahanej. Jinak už na začátku je vidět hlavní přednost filmu, tim myslim kameru. Je úžasná, plná nápadů, a v klidu strčí do kapsy dnešní snímání filmů. Potom se objevuje druhá přednost, náš vrah M. Peter Lorre je fantastickej, má skvělý grimasy, což samozřejmě odkazuje na konec éry němýho filmu, ale jeho někde v noci potkat, tak mě asi trefí. Když to shrnu, tenhle film rozhodně nezamrznul v roce 1931 ale jede dál. Fritz Lang natočil na svou dobu skvělej film. ()
Na to, že jde o 80 let starý film, je naprosto fantastický. Vadila mi pouze absence jakékoliv hudby a také závěr byl poněkud rozvleklý, ale téma je opravdu nadčasové - vrazi dětí byli, jsou a bohužel budou. Takže "hlídejme si více svoje děti". (A Peter Lorre jako by z oka vypadl mladému Brůnovi ze Sekyry). ()
Klasické Langovo masterpiece M přivedlo slavného režiséra poprvé ke zvukovému filmu. Ve Výmaru mu po té bylo dopřáno realizovat už jen Testament dra Mabuseho, načež po Liliomu ve Francii zamířil rovnou do Hollywoodu. M dopřálo podobný stardom také Peteru Lorremu. Osobně si skutečně nedokážu představit role, které by mu svěřovalo Německo po roce 1933, protože stačí jediný pohled na jeho mládence v Jeho Veličenstvu Krise nebo L. P. 1 neodpovídá a je jasné, že Lorre byl jako zrozený pro hollywoodský odpad ;) Z jiných herců v M ještě poměrně vyčnívá skvělá Rosa Valetti, známá to Gusta z Modrého anděla, a vyšetřující Paul Kemp, veterán německého kina 30. - 50. let. Případně ještě univerzál Theo Lingen a mezi komparsisty neidentifikovatelný příští idol Rolf Wanka (toto ovšem jeho rodina vyvrací). Film samotný je senzační studií na téma spolupráce podsvětí a policie, přičemž práce s asynchronním zvukem odpovídá dobovému standardu, který byl hojně využívám náročnějšími režiséry. U nás se takto projevil například Machatý v Ze soboty na neděli. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (43)
- V roce 2016 natočil Gordian Maugg polodokumentární film Fritz Lang mezi námi, černobílý snímek o původu a vzniku tohoto filmu. (classic)
- Grafický román na motivy filmu vytvořil Američan Jon J. Muth. Německá verze komiksu vyšla v 90. letech v nedokončeném vícesvazkovém vydání a v roce 2009 poprvé v kompletním vydání v jednom svazku. (classic)
- Během turné „A Question of Honor“ (1995) berlínské punkové kapely Die Ärzte byly v předehře použity citáty ze scény ze soudní síně, v níž se vrah zoufale snaží obhájit, a to v temné, temperamentní hudbě. Intro bylo vydáno jako b-strana na singlu „Hurra“. (classic)
Reklama