Metropolis

Genialita díla se projevuje především neopakovatelností, vyjímečností a zejména vytvořením nového rozměru a nadčasové linky. Metropolis nám připomíná Ocelové město Julese Verna, ale zároveň temná zákoutí a křivolaké uličky starých ghet, zároveň prolíná minulost i budoucnost, a na pozadí těchto neopakovatelných a stále moderních kulis rozehrává nejprostší lidské drama, příběh lásky a nenávisti. Nesmrtelné (28.12.2010)

Popravde, nie som veľký fanda snímkov z éry nemých filmov (až na Chaplina a grotesky). Musím však uznať, Metropolis má svoj štýl a potenciál po vizuálnej stránke ohromiť diváka, hlavne keď uvážime že film má už 90 rokov. V tých časoch museli ľudia popadať na zadok. Na druhú stranu ale obsahová stránka ma moc nenadchla a ani herecké výkony neboli také výrazné, ako napríklad v snímku Utrpenie panny Orleánskej (1928), kde ma Maria Falconetti doslova pripútala k obrazovke. Čo sa týka hudby, nebola zlá, ale vedel by som si predstaviť aj lepšiu. Celkovo som však spokojný, najmä vďaka obrazu a na tú dobu nadčasovým trikom, skvelá práca. 70/100 (24.03.2017)

Abych řekl pravdu, jsem neuvěřitelně překvapenej, že se i dnes dají v normální televizi vidět němé filmy, protože bych to nečekal. Nečekal bych ani, že to bude tak zábavný film. Metropolis určitě stojí za podívání, jen je škoda těch ztracených částí filmu. Přestože mi občas hodně vadila hudba, která je v té době pojatá jako hlavní prostředek projevu děje a nemá jen podbarvovat příběh jako dnes a občasné odkazy na náboženství, čarodějnictví, komunismus... mi přišly zbytečně křečovitý a přidaný až později (myslím, že to byl takovej gulášovej mišmašdort pejska a kočičky), líbilo se mi to. Hlavně triky a prostředí. No a ta herečka tu cvoklou androidku zahrála, jako by to ani nehrála, až jsem z ní občas cvokatěl i já. (06.04.2006)

Metropolis Fritze Langa je opravdu přelomové dílo jak filmové science fiction, tak celé kinematografie. Na svou dobu nabízí novátorské a zajímavé nápady okolo příběhu o nerovnoprávně rozdělené společnosti. Většina scén je opravdu velkolepá a neumím si ani představit, kolik komparzistů muselo v některých scénách vystupovat. Efekty jsou na svou dobu neuvěřitelné, taktéž i makety a exteriéry velkoměsta. Tohle je jist jeden z nejzásadnějších snímků dvacátých let minulého století, bez kterého bychom dnes neměli většinu moderních sci-fi. (22.06.2012)

"Prostředkem mezi hlavou a rukama musí být srdce." ________ Kdo by neznal alespoň název futuristického eposu a jednoho z nejikoničtějších filmů němé éry - 'Metropolis'? Přeci jen jde o dílo, které mělo zdaleka největší impakt na vědeckofantastický žánr, a jež fundamentálně ovlivnilo nejeden popkulturní proud a inspirovalo nejeden kultovní film. Pro většinové publikum jsou nejpravděpodobněji známé scény z legendárního videoklipu k songu Radio Gaga od Queenů, který na 'Metropolis' v kvintesenci symbolicky odkazuje.... Ovšem problém nejčastěji tkví v tom, že ne každý 'Metropolis' reálně viděl - existuje totiž ihned několik oficiálních i neoficiálních verzí snímku, a samotná kompletní kopie originální verze čítající na svou dobu neuvěřitelných 150 minut byla nalezena a restaurována až v roce 2008. Každopádně samotná narativní premisa snímku je velmi jednoduchá, až schematická - děj se odehrává v dystopické budoucnosti ve fiktivním velkoměstě ovládaném vrstvou aristokratů, neboli Vyvolených - a zatímco Vyvolení si užívají radostí života v takzvaných Zahradách věčnosti, hluboko v podzemí se rozkládá město dělníků, kteří obsluhují obří stroje, zajišťující blahobyt 'těm nahoře'. Posléze se rozpoutá kolotoč intrik a melodramat, jenž doprovází všemožné zvraty, a který sebou nese univerzalistickou, ba přímo utopickou myšlenku - kritiku industrializace a kosmopolitního elitářství, která se posléze zvrhne do pacifistický parafráze na tehdejší socialistický tendence (?) - toť otázka. Pakliže ano, režisér Fritz Lang chtěl divákům vzkázat, že ideálem třídního boje není násilná revoluce, ale vzájemná spolupráce (srdce) mezi buržoazií/trhem (hlava) a proletariátem/dělníky (ruce) - ve snímku je tak zároveň intenzivně přítomen motiv legendy o Babylonské věže, rajského místa, kde všichni lidé odlišných kultur žijí mírumilovně pospolu.... Ve výsledným resumé nejde ani moc co vyčítat filmu, kterej je starej nejmíň devadesát let, a který se tak obsesivně vyžívá v megalomanské vizi režiséra Langa - jmenovitě v secesní architektuře která je zosobňena v podobě gigantických kulis a interiérů. Navíc, natočit něco tak velkolepýho, poutavýho a komerčně náročnýho v roce 1926 chce fakt koule. Přesto se téměř stoletý stáří znatelně podepisuje na tom, jak diváci 'Metropolis' mezigeneračně vnímají - nejsnáze je tak může jedině odradit vliv německého expresionismu, jelikož prezentace herců je velice teatrální a klade důraz na až patetický vyjádření emocí - tedy expresi. Kolem a kolem jde ale o povinnou četbu pro všechny cinefily, která si bezpochyby zaslouží status kultu. (16.08.2021)