Metropolis

Obrazy hromady těžce pracujících dělníků v továrně až k vyčerpání určitě trefně znázorňují podobná dění z historie, pokud jde o bezskrupulózní přístup velitelů ke svým otrokům na velkých stavbách, z nichž ta nikdy nedokončená Babylonská je přímo i ve filmu zmiňována. Tato vize má v sobě určitě velký kus nadčasového poselství a může být svým způsobem děsivá. Daleko děsivější pro mě ale bylo, když jsem se dočetl o prakticky téměř stejném přístupu režiséra k několika stovkám komparzistů, které nechal několik týdnů s tvrdým přístupem bez soucitu odvádět nebezpečné scény v zimě, v studené vodě nebo naopak při vysokém horku, v ohni, k tomu s vyčerpáním a s početnými zraněními řadu týdnů riskovat svůj život kvůli autentickým scénám do jednoho megalomanského filmu, asi jako když ti otrokáři v starověku nechávali své poddané stejně tak nemilosrdně pracovat na stavbách. Všichni samozřejmě obdivujeme Koloseum nebo Velkou čínskou zeď coby skvosty dávné architektury, stejně tak obdivujeme Metropolis, protože jde o velkolepé filmové dílo své doby, ale málokdo se při tom obdivu zároveň pozastaví nad tím, kolik lidského utrpení se za výslední podobou uznávaného díla světového umění může někdy skrývat. Přijde mi to navíc ze strany režiséra Langa poněkud kontraproduktivní: na jedné straně poukazovat na jistý, opakovaně se stále objevující morálně společenský problém ve svém filmu s varovně zdviženým prstem a zároveň se během tvorby filmu samotného něčeho podobného dopouštět. Tohle mě nutí svůj pohled na film částečně přehodnotit. *** Metropolis je nepochybně vynikající film, který stojí za zhlédnutí, má svoje pevné místo v dějinách a vývoji filmu rozhodně nejen v rámci sci-fi žánru, řada obrazů mě dokázala fascinovat svým vizuálním pojetím (mj. triková scéna s oživením robota Marie), některé i napínat a scéna se záchranou dětí na mě zapůsobila i emočně, ale můj vztah k tomuto filmu i přes nesporné klady a jistý obdiv zůstává částečně rezervovaný. Mimo výše zmíněných skutečností má podíl na mých „pouhých“ (silných) 3 hvězdičkách i řada typických neduhů němých filmů včetně místy přehnaně teatrálního herectví a rozvláčná délka, která minimálně z dnešního pohledu nabízí vedle silných a zajímavých pasáží i řadu naopak nudnějších a zdlouhavých scén. [70%] (22.09.2021)

"Prostředkem mezi hlavou a rukama musí být srdce." ________ Kdo by neznal alespoň název futuristického eposu a jednoho z nejikoničtějších filmů němé éry - 'Metropolis'? Přeci jen jde o dílo, které mělo zdaleka největší impakt na vědeckofantastický žánr, a jež fundamentálně ovlivnilo nejeden popkulturní proud a inspirovalo nejeden kultovní film. Pro většinové publikum jsou nejpravděpodobněji známé scény z legendárního videoklipu k songu Radio Gaga od Queenů, který na 'Metropolis' v kvintesenci symbolicky odkazuje.... Ovšem problém nejčastěji tkví v tom, že ne každý 'Metropolis' reálně viděl - existuje totiž ihned několik oficiálních i neoficiálních verzí snímku, a samotná kompletní kopie originální verze čítající na svou dobu neuvěřitelných 150 minut byla nalezena a restaurována až v roce 2008. Každopádně samotná narativní premisa snímku je velmi jednoduchá, až schematická - děj se odehrává v dystopické budoucnosti ve fiktivním velkoměstě ovládaném vrstvou aristokratů, neboli Vyvolených - a zatímco Vyvolení si užívají radostí života v takzvaných Zahradách věčnosti, hluboko v podzemí se rozkládá město dělníků, kteří obsluhují obří stroje, zajišťující blahobyt 'těm nahoře'. Posléze se rozpoutá kolotoč intrik a melodramat, jenž doprovází všemožné zvraty, a který sebou nese univerzalistickou, ba přímo utopickou myšlenku - kritiku industrializace a kosmopolitního elitářství, která se posléze zvrhne do pacifistický parafráze na tehdejší socialistický tendence (?) - toť otázka. Pakliže ano, režisér Fritz Lang chtěl divákům vzkázat, že ideálem třídního boje není násilná revoluce, ale vzájemná spolupráce (srdce) mezi buržoazií/trhem (hlava) a proletariátem/dělníky (ruce) - ve snímku je tak zároveň intenzivně přítomen motiv legendy o Babylonské věže, rajského místa, kde všichni lidé odlišných kultur žijí mírumilovně pospolu.... Ve výsledným resumé nejde ani moc co vyčítat filmu, kterej je starej nejmíň devadesát let, a který se tak obsesivně vyžívá v megalomanské vizi režiséra Langa - jmenovitě v secesní architektuře která je zosobňena v podobě gigantických kulis a interiérů. Navíc, natočit něco tak velkolepýho, poutavýho a komerčně náročnýho v roce 1926 chce fakt koule. Přesto se téměř stoletý stáří znatelně podepisuje na tom, jak diváci 'Metropolis' mezigeneračně vnímají - nejsnáze je tak může jedině odradit vliv německého expresionismu, jelikož prezentace herců je velice teatrální a klade důraz na až patetický vyjádření emocí - tedy expresi. Kolem a kolem jde ale o povinnou četbu pro všechny cinefily, která si bezpochyby zaslouží status kultu. (16.08.2021)

Uf, tak konečně mám za sebou kompletní Metropolis (tedy kompletní z dochovaného, žel bohům nemám ve sklepení ukrytý kinosál vybudovaný za nacistické okupace, kde se skrývají jinak nedochované fragmenty filmu. A funkční Maschinen-mensch ve verzi Maschinen-Mädchen taky ne. Klatě), upřímně jsem se trošku bál, fragmenty které jsem viděl dříve na mě nepůsobili nijak zábavně (fragmenty díky tomu, že některé filmy na čt jsou uváděny pro ty, kteří nepotřebují takové zbytnosti jako spánek), jenže jako celek je to překvapivě funkční a na svou dobu zcela jistě geniální. Mohl bych tu blábolit o mnoha a mnoha věcech, které jsou tu super (triky, biblické odkazy, et cetera), ale omezím se pouze na konstatování, že pokud takovýto němý film téměř bez výhrad funguje i o devadesát let později, značí to, o jak výjimečné dílo se jedná. A to i pro mě, který nejsem na němé filmy moc zvyklý, ale i tak jsem si po chvíli navykl na specifické herectví a doufám, že si na Metropolis budu moct za pár let při stém výročí zajít do kina. Vhííííí. (28.06.2014)

Jen tak pro začátek: němčina je pro mne naprosto nesrozumitelná a o čem byly mezititulky nemám nejmenší ponětí. Tento fakt kupodivu ani příliš nenarušil vynikající zážitek z filmu. Langova Metropolis je plným právem pokládána za základní kámen filmové sci-fi, triky jsou na svou dobu neuvěřitelně kvalitní, na davových scénách se nešetřilo, výprava a kulisy jsou monumentální. Z hereckého ansámblu nejvíce vyčnívá debutantka Brigitte Helm, která dokáže symbolizovat světlo a lásku stejně dobře jako fanatismus, šílenství a chtíč – parádní dvojrole. Škoda jen, že se nedochovala kompletní původní verze. (10.05.2005)

Svět teprve začal pomalu poznávat, jaké divy a obzory mu otevírá technika a Fritz Lang již tímto svým monumentálním eposem dokázal nahlédnout do spousty let vzdálené budoucnosti. Tento film je dokonalá a děsivě přesná vize budoucnosti. Na jedné straně ukazuje stroje, technický pokrok a modernizaci jako metlu lidstva, a na druhé straně zároveň toto vše představuje jako neodvratitelnou hrozbu budoucnosti. Ukazuje, co všechno, a jak lehce se může stát, pokud má lidstvo určité možnosti a prostředky, které jsou však tak obrovské, že nedokáží a možná ani nechtějí poznat, kde se má přestat. A pak se stane, že vše, s čím si lidé zahrávají, si začne zahrávat s lidmi. Precizní ukázka toho, že, aby se "ti nahoře" měli jako bohové, musí zde pro ně být lidé, kteří jim toto blaho budou zajišťovat. Zároveň si však nejspíš neuvědomují, že pilíře jejich moci v podstatě stojí na těchto, pro ně nepodstatných, avšak pro chod jejich impéria nejdůležitějších lidech. Pochopí to až ve chvíli, kdy se jejich otrocká pracovní síla vzbouří. Jenže to už je pozdě. Ne, pro jejich otroky, ale pro ně. Naprosto geniálně a nadčasově zpracované dílo. Excelentní hudba, monumentální vizuální stránka, originální příběh a strhující herci. Toto vše se spojuje v jeden fascinující celek, který přesně a zároveň neuvěřitelně zpracovává všechen ten technický pokrok, který se v průběhu let zdokonaloval, ale jehož největší síla a dopad je teď. Kdo ví, třeba nastává nová éra lidstva. Éra, kdy se stroje a neustálé nové technické vymoženosti stanou běžnou součástí našich životů a kdy bez nich nebudeme schopni žít. Člověk a jeho osobnost se pod jejich neustálým vlivem a dopadem začne zcela vytrácet. Metropolis by mohl být varováním toho, co se stejně už nedá zastavit. Stejně jako je film vizuálně naprosto úchvatný, je monstrózní i hudební stránka. Pro mne asi jeden z nejlepších filmů a nejlepší ze sci-fi žánru, který jsem doposud viděla. A zároveň neuvěřitelně nadčasový a přelomový. Tvůrci se vlastně neměli kde inspirovat. Ti, co přišli potom, už ano... (06.01.2008)