Metropolis

Jen tak pro začátek: němčina je pro mne naprosto nesrozumitelná a o čem byly mezititulky nemám nejmenší ponětí. Tento fakt kupodivu ani příliš nenarušil vynikající zážitek z filmu. Langova Metropolis je plným právem pokládána za základní kámen filmové sci-fi, triky jsou na svou dobu neuvěřitelně kvalitní, na davových scénách se nešetřilo, výprava a kulisy jsou monumentální. Z hereckého ansámblu nejvíce vyčnívá debutantka Brigitte Helm, která dokáže symbolizovat světlo a lásku stejně dobře jako fanatismus, šílenství a chtíč – parádní dvojrole. Škoda jen, že se nedochovala kompletní původní verze. (10.05.2005)

Velkolepá a zároveň depresivní sci-fi, která by tématem a možná i zpracováním obstála i dnes. V některých momentech strhující, jindy úsměvně polopatická, ale bez sebemenších pochyb fungující jako jeden ze zásadních kousků kinematografie. Z dvouhodinové verze však nelze být nezklamán. Vědomí, že prapůvodní režisérská byla mnohem štědřejší, je trochu smutné. (03.04.2006)

Pozerajúc na tento film z roku 1927 (!!!) by si mnohí súčasní tvorcovia filmu mali uvedomiť to, že ich tvorba je o ničom a mali by prejsť radšej na štrikovanie alebo háčkovanie ..... Tento film je po vizuálnej stránke úchvatný, jedinečný, prelomový a monštrózny !!! Fritz Lang ani na okamih neváhal pretaviť svoje vizionárske predstavy do filmu, ktorý bol ukážkou nemeckej prcíznosti a dôkladnosti. Kulisy a celková výtvarná stránka filmu je toho jedinečnýcm dôkazom ...Niektoré filmárske postupy sa dodnes používajú a nič nestratili zo svojej pôsobivosti. Čo by sa dalo vytknúť tomuto filmu ? Možno preexponované výrazové prostriedky hercov, ale na druhej strane chýbala v tom období vo filme reč. Takisto idealistické stvárnenie zlúčenia vykorisťovaných a vykorisťovateľov ako i čierno - biele videnie sveta z pohľadu rozdielnych spoločenských vrstiev. ...... napriek svojmu veku, kvalite i chýbajúcim políčkam filmu si toto dielo vydobylo čestné miesto na panthéone špičkových filmových kusov, ktoré sa natrvalo vryli do dejín kinematografie..... Danke sehr Herr Lang !!! (04.04.2006)

Společně s Kubrickovou Vesmírnou odyseou vizuálně nejdokonalejší a esteticky nejvybroušenější film, který znám. Fritz Lang dokázal své monstrózní dílo opatřit natolik dokonalým zevnějškem, že navzdory stárnutí technologií výsledek neztratil na svém magnetismu a sugestivitě ani malý kousek, ba naopak, ta zvláštní stará patina jen zesílila funkcionalistickou precizinost a gotický rozmach tvarů. Podání obsahu, pravda, už přeci jen trochu zestárlo, leč přece jen ono "prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce" je v důsledku neobyčejně naléhavé a aktuální. Výtečná vizuální stránka posiluje plasticitu prostředí – na jedné straně až rituální prostředí industrualizovaného srdce města, na druhé straně moderní a přepychové pozlátko. Drama střetu mezi proletariátem (podzemním jádrem města) a buržoazií (smetánkou z povrchu, vedenou bezskrupolózním Johem Fredersenem) je sice rozprostostřeno na plochu pro současného diváka až nezdravě rozsáhlou, nicméně neustávající invence a obrazová preciznost, která svou kompozicí i tvarovou znepokojivostí jasně odkazuje k vrcholnému expresionismu apeluje na divácký požitek a dráždí ty buňky, které dokáže stimulovat jen skutečná filmová lahůdka. Metropolis je formálně naprosto dokonalý film, které se současné rychlokvašky, v nichž navzdory hi-technologiím není ani náznak umění, mohou jen závistivě dívat na paty. Je to zároveň film, který má jasné a přesvědčivé poselství. Obě složky tvoří nestárnoucí klenot, který mám po každém shlédnutím raději a ke kterému pociťuji stále hlubší úctu. (03.04.2006)

Na tomhle filmu nejvíce překvapuje, že představuje vizi budoucnosti, která je tolik podobná těm, které známe i dnes. Blude Runner nebo Minority Report nám stále předvádějí totéž. Metropolis byl ale první. Ukázal nám ten důvěrně známý neútěšný svět přetechnizované budoucnoti už roku 1927. (O těchto a podobných retrofuturistických souvislotech jsem psala zde.) Pominete-li zbytečně melodramatický příběh, zůstává děsivá antiutopie, ve které se plouží robotizovanání dělnící jako trubci v "Úlu" od Pecinovského. Na jejich nahrazení roboty už se stejně pracuje. Pak už zbyde na světě místo jen pro onu horní vrstvu obyvatel žijících ve vysokých patrech onoho futurizovaného světa. Mezi mrakodrapy sice létají trochu neuvěřitelně letedla a nikoliv ornitoptéry či jiná fantastická vznášedla (To dnes působí jako roztomilý anachronismus), jinak by však nad architekrutou toho světa radostí zaplakal i Sankt Elia. Marná snaha je poznat, že Fritz Lang byl původním povoláním architekt. - Všem, kteří mají rádi tento film, bych však přeci ráda vzkázala, že nejen Metropolis je Langův mistrovský film. Je tu také Unavená smrt či temný noir M a mnoho dalších, které jsou myslím trochu neprávem ve stínu tohoto díla. (15.06.2005)