Metropolis

Viděl jsem zhruba 123 minut dlouhou verzi: Několik neuvěřitelných výtvvarných scén, které v člověku dlouho zůstanou. A mezi nimi často scény opravdové banality - a taky uspávající atmosféra víceméně prostého a prohlédnutelného děje. Není problém usnout, stejně tak není problém se naštvat: je to politická agitka a ty jsem neměl nikdy rád. Stejně tak naštve tady na csfd opěvovaná hudba: možná je zajímavá, ale bohužel vykrádá polovinu klasické hudby a nevím o tom, že by to byl záměr. Celkově těžko hodnotit. Některé pasáže si zaslouží naprostý obdiv, některé kazí hudba, jiné naivita a političnost. Z dnešního diváckého hlediska 70%, z historického hlediska nejspíš víc. Každopádně ideální film pro všechny rádobyintelektuály, kteří pak mohou udivovat znalostí toho, kdo všechno cituje ve svých filmech Metropolis.... (14.04.2007)

Na svoj vek vizuálne úžasný film.Po tomto filme by sa dokonale hodila pre Fritza Langa prezývka Verne II. . Aj keď nuda občas zapracuje(v 2-hodinovom nemom snímku je to zákonité), tak sila tohto filmu spočíva hlavne v už spomínanej vizuálnej stránke, nadčasovosti a vizionárskej myšlienke. (12.06.2009)

Výlet do minulosti aj budúcnosti zároveň. Čo by som dal za to, keby som mohol vidieť tento film v kine v čase jeho vzniku s mentalitou vtedajšej spoločnosti... Neuveriteľne starý a pritom neuveriteľne nadčasový snímok minulého storočia, ktorý ale svojim posolstvom prekonáva hranice času a priestoru... (30.12.2009)

Přenádherné, technokratické dílo z dob německého expresionismu. Lang si potrpěl na propracovaných architektonických kulisách, aby dodal celému městu velkolepější charakter. Záběry na gigantické stroje a témata třídní společnosti jako by evokovaly pozdější kritické socialistické tendence. A umělá bytost? Kdo tuhle klasiku neviděl, těžko se může považovat za znalce němých filmů. 95% (06.06.2010)

No, nemůžu jinak. Neuvěřitelně monumentální. (01.01.2014)

Viděna 2,5h, černobílá, restaurovaná verze z roku 2010. Revoluční film v každém ohledu a s velmi hlubokou myšlenkou, která mě dosti oslovila. 83% (08.03.2016)

Metropolis mě neuchvátil. Ano, lze obdivovat některé scény, hlavně vzhledem k době vzniku filmu, ale spíše ve mně převládají výhrady. Herci výrazně přehrávají (ač je to celkem standard v podobně starých filmech, tak mně to zkrátka vadí a ruší), zápletka je docela běžná, příběh naivní, náboženský nádech příliš vtíravý, atd. Neupírám mu jistou originalitu a nápaditost, ale výtek je zkrátka příliš mnoho. Nejtrefnější mi přišlo popsání filmu jako vůbec prvního blockbusteru. Velkolepé scény, katastrofický podtext, velké vize, láska a dobrý konec. Nakonec proč ne, někomu to stačí. Na rovinu, Metropolis je dobrý film... nicméně jen dobrý film a nikoliv skvělý. (25.09.2017)

Between the mind that plans and the hands that build there must be a Mediator, and this must be the heart. (16.07.2019)

Vôbec sa nečudujem, že položil na kolená UFu. Na rok vzniku vizionárska záležitosť, brilantne spracovaná a ako klenot vydaná už aj na DVD. Fritz Lang a Thea von Harbou stvorili nesmrteľné dielo. (23.08.2004)

Dávám čtyři a to jen proto, že jsem viděl v kině tu sestříhanou verzi na 118 min (V této verzi je toho tolik vystříháno, že pomalu děj nedává smysl, ale pomocí překladu na létáku se to dalo jakž tak zvládnout - prosťounký děj v kolosální formě). Sice z původní hudbou Gottfrieda Huppertze , ale jen s německými mezititulky. Přesto co se odehrávalo na plátně prostě nemá konkurenci a stále jsem z toho paf. Kolik filmů vychází z tohoto díla je prostě neuvěřitelné. Klasika všech klasik, která uhraňuje na svou dobu, tak neskutečnými efekty, které zde plní naprosto přesně co mají a nejsou zde jen pro laciný efekt. Kolečko zapadá do kolečka a před Vámi se objevuje kolos filmové historie. Z režisérova vizionářství až mrazí v zádech (fronty bezejmených a beztvářních dělníku, jak vystřižených z dokumentů o koncentračních táborech). Až výjde (snad) v roce 2006 konečná verze na DVD, tak budu 1. ve frontě. (20.01.2005)

Všechny vás dneska zvu na panáka, jdeme slavit! Konečně jsem viděl tento skvost! Metropolis je jedno ze stěžejních sci-fi děl a dokonalá poslední pocta končícímu německému expresionismu. Tímto filmem skončilo nejumělečtější období kinematografie, dnes nám nezbývá nic než vzpomínky a představy, jaké by to asi bylo jít v té době na něco takového do kina. Myslím že by má černá duše radostí zaplesala. I když je tento film klasické sci-fi, tak se může bez starostí zařadit po bok takovému dokonalému skvostu, jako je Upír Nosferatu. (14.09.2006)

Na tehdejší dobu celkem zajímavá představa budoucnosti. Super snímek. Efekty opravdu úchvatné. Rozhodně právoplatně na seznamu UNESCO, velkolepá památka. (09.11.2006)

Film který nelze hodnotit jinak. Dílo, jenž překonalo svou dobu o pořádný kus a i dnes po 83 letech má divákovi co říci a hlavně ohromit svou monumentální formou i propracovaným obsahem. Fritz Lang byl šílenec a megaloman když se do něčeho takové pustil, ale dokázal to a divákovu prdel zarazil pořádně do sedadla.-) (12.01.2009)

Jedním slovem "dechberoucí". Ve své době to musela být opravdová bomba. (03.05.2010)

Doslova zjevení z budoucnosti, film vytržený svým zpracováním z technologického kontextu doby. Pak tu máme Fritze Langa: bývalého studenta architektury, jenž do filmu promítá své zaujetí pro "třeštící" New York a zároveň trvalostí hodnot gotiky. Také je v postavě falešné Marie fascinován strojem a jeho působením na čím dál odosobněnější dav. Dílo se pomocí metaforického vrstvení městské struktury na vznosný povrch bohatých a mechanické podzemí chudiny vypořádává s tehdejším (nejen) německým žhavým tématem: jak sblížit dělnickou vrstvu s buržoazií. Ve své podstatě technologii obžalovává i obhajuje (je bodem sváru, ale zároveň udržuje město v chodu), mísí do děje (dle autora) trvale platné křesťanské leitmotivy. Samostatnou kapitolou je technické zpracování: filmové efekty rozhodně nepůsobí přehnaně archaicky a ve své době určitě poskytovaly nervy drásající zážitek. Sečteno a podtrženo: vrstevnatost tohoto díla je bohatá, stejně jako město samo... (11.04.2011)

Neskutocne ako moze niekto nieco taketo megalomanske natocit v roku 1927. Filozoficko vizionarske dielo, ktore dominuje po vizualnej stranke. Ale zial to bolo prehnane dlhe a bol som nesmierne vdacny ked som konecne videl napis "Ende". Takze suma sumarum 3* 7/10 (07.11.2012)

Geniální a nadčasové. 100 % (13.10.2014)

Čiernobiely, nemý film, ktorý sa objavuje vo všetkých možných prehľadoch najlepších filmov. Má veľa textu, v podstate dialógy, v titulkoch, ktoré sú v nemeckom origináli. Prvé, čo ma zaujalo, bola hudba. Nenudí a dopĺňa emócie scén. Niektoré motívy sa mi zdali známe, nielen Marseillaise. Modely moderného mesta sa už stali predobrazom vývoja súčasných miest. Metropolis rastie do výšky a bez prírody. Tu si užíva iba vyššia vrstva obyvateľstva. Scény s robotníkmi sú rytmické, ich mechanizované pohyby sa opakujú, v scénach chaosu sú ich gestá divoké až zvieracie. Oblečenie majú unifikované a úbohé. Zatiaľ čo honorácia v záhrade si užíva poetický život v blahobyte. Snímanie scén, vecí a hercov je velmi dramatické. Pôsobivý strih nahradzuje zvukovú stopu, napr. zvonenie na poplach alebo výbuchy strojov. Herci sú expresívni, ich mimika a gestá sú silnejšie ako divadelné. Film vychádza z rovnomennej knihy They von Harbou, Langovej manželky. Tá sa inšpirovala u H.G. Wellsa, Shelleyho, v prácach Villiersa d´Isle Adam a v nemeckých drámach. Rotwagova robotka bola zjavne inšpiráciou pre Lucasovho C-3PO. (20.11.2015)

Takmer 100-ročný filmový skvost z obdobia rozkvetu Weimarskej republiky, ktorý urazil dlhú a strastiplnú cestu, aby sa zachoval až do doby, ktorú sa snaží stvárňovať. Fritz Lang, z povolania architekt, zanechal v kráse mesta Metropolis svoj rukopis. Technicky je film na svoju dobu nesporne pokrokový, dúfam, že všetci zúčastnení dotočili v plnom zdraví, nakoľko záverečné vrcholenie vyzeralo nie celkom bezpečne. Príbeh filmu je na rovinu veľmi jednoduchý a skôr to pripomína romantickú rozprávku pre dospelých s nadčasovým poučením na záver. To však nič nemení na tom, aká hromada práce za tým všetkým stojí. Náramne ma bavila hlavne postava zlej Márie. Jej silná gestikulácia úplne celým telom (!) a šialené výrazy hovorili viac ako titulky. A to, že sa film stal inšpiráciou pre mnohé ďalšie diela je rovnako plus. (02.07.2024)

Opravdu mě překvapilo, že se mi to tak líbilo. Fascinují mě tyto staré filmy a určo bych chtěla vidět nějaký novodobý němý černobílý film. Ale určitě by neměl být tak dlouhý, protože ta délka mě u tohoto snímku ubíjela. Přesto to mělo bezvadný raný sci-fi nádech. (06.02.2007)