Ministerstvo strachu

Škoda jen, že druhá polovina nemá tak silnou a napínavou atmosféru, jako polovina první. Pak je ještě škoda toho ukvapeného závěru, protože ten kdyby byl lépe udělaný, klidně bych těch slabých 5* dal. Jinak je to ale skvělé - záběry kamery jsou naprosto mistrné, herecké výkony povedené (byť hodně mírnému přehrávání se to občas nevyhnulo) a příběh dokáže zaujmout a je i skvěle vedený. Stejně na celém filmu je nejlepších prvních 25 minut, které jako by vypadly z nějakého Lynchova filmu. Silné 4* (05.07.2020)

"Nacisti. Bomby. Z toho ústavu Vás neměli pouštět." Střílel po Nealym někdo kvůli vyhranýmu dortu? Jak moc výbušný jsou knihy? Funguje dámský sdružení jako špionážní síť nacistů? To je otázek a jsou správnou odpovědí Nealyho halucinace? Já jsem si to tedy užil. Všechno bylo divný, nejasný a podezřelý. A takový napětí jsem u čarodějnický seance ještě necítil. Tohle Lang prostě uměl. (04.02.2022)

Ministerstvo strachu je špionážním thrillerem s ponurou atmosférou a umně vybudovanou strukturou rozvětveného zla. V tomto oboru byl mistrem Hitchcock. Lang nezaostal ve vynalézavosti prostředí ke strhující podívané. Vybral si vděčné a aktuální téma, ze kterého mrazilo již při pouhém uvědomění si této možnosti, oblíbeného anglického spisovatele Grahama Greenea. Fritz Lang byl mistrem nálady napětí, tajemna a všudypřítomného strachu a zla. Atmosféra v citově zabarveném herectví je jedinečnou kulisou napínavého příběhu, kde nechybí akce, dobrodružství, hrdinství, romantická náklonost a odhodlaný boj za osobní svobodu. Význam zápletky přesahuje jedince a dodává příběhu okouzlující mystérium možného, tajuplného a nebezpečného. Každá postava skrývá své životu nebezpečné tajnosti a nenuceně hraje svůj svěřený part až do posledního dechu. Hlavní postavou příběhu je Stephen Neale (velmi dobrý Ray Milland) se skrývanou bolestí nedávné minulosti v oparu mystické záhady přítomnosti, ohrožující samu podstatu života. Nepodléhá strachu a odhodlaně postupuje krok za krokem k pravdě a vysvobození z psychického zajetí. Při každém kroku hrozí nepřítel a konečné řešení a příběh graduje svou svíravou zvědavostí. Hlavní ženskou postavou je Carla Hilfe (šarmantní Marjorie Reynolds) s bolestivou zkušeností minulosti. Ona dodává romantickou linku, odvahu a potřebnou pomoc. Rozporuplnou postavou je Carlin bratr Willi Hilfe (dobrý Carl Esmond), muž v čele dobročinné společnosti. Se sebevědomou potměšilostí rozehrává rafinovanou hru se zametáním stop a ukrytím pravdy. Z dalších postav: záhadná a pobavená vědma Bellane (šarmantní Hillary Brooke), složitý případ rozplétající policejní inspektor Prentice (příjemný Percy Waram), vyhledávaný krejčí a muž dvou tváří Travers alias Cost (zajímavý Dan Duryea), svérázný knihkupec Newland (příjemný Thomas Louden), vědma s osudovou chybou (Aminta Dyne), nebezpečně vykutálený slepec (Eustace Wyatt), či propíraný ministerský poradce Dr. Forrester (Alan Napier). Ministerstvo strachu je především zábava, která je díky Langově mistrné stavbě napětí a ponurosti stále strhující a uspokojující. (12.02.2017)

Měl to být začátek nového života, místo toho hlavní hrdina během 2. světové války odhaluje v Londýně špionážní nacistické spiknutí sahající do velmi vysokých pater. Naštěstí na to není sám, pomáhá mu milá atraktivní emigrantka z Rakouska, díky níž se snad vše v pozitivní konec obrátí. Věřím, že po tomhle filmu už se nikdo z diváků na obyčejný dort nebude dívat stejně jako dosud. A to je vlastně ta nejzajímavější perlička, že všechny zajímavé a napínavé události v tomto filmu odstartuje obyčejný domácí dort. Tenhle film byl úžasnou strhující jízdou, která měla měla ten správný náboj a grády, a kdy jsem byl v neustálém napětí a strachu o hlavního hrdinu. Chytrý scénář, geniální provedení. Tleskám! [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)

Langův film byl nepochybně silně limitován disponibilními producentskými penězi; natáčet se muselo nejdříve na přelomu let 1943-44, tj. fakticky uprostřed druhé světové války. Není důležité, jak naložil s literární Greenovou předlohou; koneckonců změnil i jména hlavních hrdinů. Podstatný je vypjatě protifašistický tón, kterým je MINISTERSTVO neseno a špičková filmová řeč, jež byla použita pro jeho zvárnění. Vysloveně mi ovšem vadí zcela neorganický opravdu hollywoodský "happyzávěr". Neméně zajímavé je také srovnání s naší poválečnou tvorbou (např. slavným dílem ULOUPENÁ HRANICE). (V této souvislosti stojí za zmínku, že Greenova látka byla na vysoké úrovni ztvárněna i v českém prostředí: stejnojmenná dvoudílná televizní inscenace byla natočena v r. 1966 vynikající režisérkou Evou Sadkovou podle scénáře neméně dobré Bohuslavy Zelenkové a v hlavních rolích tehdy zářili mj. Marie Glázrová, Milena Dvorská, Jiří Adamíra, Svatopluk Beneš, Zdeněk Ornest, Felix le Breux a mnoho dalších.) V každém případě si Langův film uchovává pel výjimečného díla. (25.12.2010)