Ministerstvo strachu

"Nacisti. Bomby. Z toho ústavu Vás neměli pouštět." Střílel po Nealym někdo kvůli vyhranýmu dortu? Jak moc výbušný jsou knihy? Funguje dámský sdružení jako špionážní síť nacistů? To je otázek a jsou správnou odpovědí Nealyho halucinace? Já jsem si to tedy užil. Všechno bylo divný, nejasný a podezřelý. A takový napětí jsem u čarodějnický seance ještě necítil. Tohle Lang prostě uměl. (04.02.2022)

Když jej neporovnáváte s předlohou, dostanete slušné drama. - Jinak Fritz Lang s Greeneovou předlohou naložil vskutku velmi, velmi volně. Co se taky dalo čekat od filmových 84 minut? Složitost vnitřního světa hlavního hrdiny je zde zcela zabita, tady prostě MĚL být voice-over! Psychické pochody jeho zmatené duše, rozporuplnost hraničící s paranoiou, jsou tím nejlepším z celé knihy. A to ani nemluvím o v podstatě otevřeném konci (v knize), balancujícím na hraně optimistického a pesimistického vyznění. Na jedné straně víra v lepší budoucnost, na druhé strach z nedostatku sil, pevné vůle a přesvědčení. Film nabízí melodramatický happy-end - tohle není Graham Greene. Doporučuji si knihu přečíst (a nestačí jen jednou). Nedivím se, že Greene samotný se k adaptacím svých děl vyjádřil jako "k povrchním, zjednodušujícím a zavádějícím." (23.03.2007)

Lang byl příliš citově zainteresovàn na dějové lince o nacismu, proto ji celkem logicky upřednostnil před vßím ostatnim. Bohužel touha natočit opět burcujícî protinacistické dílo vyšla napràzdno. Vzniknul profesionálně natočený špionážní snímek. Je jasné, že se Lang potýkal s malým rozpočtem, takže se nedočkáme žádných pompézních scén. Jenže se bohužel nedočkáme ani žádného myšlenkového přesahu. Toto špionské dobrodružství se mohlo odehrávat kdykoliv a kdekoliv a na mikrosnímcích mohlo být cokoliv. Lang byl svým nedobrovolným překořeněním zasažen mnohem více, než sii zřejmě připouštěl a proti jeho velkolepým německým dílům, která srší nápady a hlubokými myšlenkami, je toto pouze s rutinou zvládnutý pokus o noir film. Připouštím, že Eva Sadková měla na zpracování téže předlohy skoro o hodinu více, ale její televizní rozpočet určitě také nepřetékal, ale dokàzala natočit nesrovnatelně působivější i hlubší dílo, které Langovu verzi překonává i v odvěké největší slabině českých filmů, ve zpracován akčních scén. (23.10.2019)

Film je šíleně nelogický, ale nevadí to, protože je krásný. V rychlém spádu se /ne/vinný hrdina zamotává do osidel špionážní sítě, pronásledují ho, on pronásleduje jiné, potkává lásku i zradu, seznámí se s divukrásnou špionkou s černou duší i alkoholickým soukromým očkem a zachrání dívku, kterou miluje, takže se možná zbaví výčitek svědomí za svoji minulost.____ Jen divák nesmí přemýšlet nad motivací postav. /1. 12. 12./ (01.12.2012)

Greenovu knižní předlohu jsem před nedávnem četl a přišla mi vynikající. Když jsem se dozvěděl, že existuje filmové zpracování, měl jsem trochu pochyby. Ty se bohužel při sledování tohoto filmu naplnily. Příběh totálně překopaný, zjednodušený (například celá druhá část knihy odehrávající se v sanatoriu chybí), postavy nelogicky přejmenovány a zcela neodpovídají svým knižním předlohám - hlavní hrdnina Stephen Neal (v knize Arthur Rowe) je usměvavý hollywodský hezoun, kterého zřejmě to, že kdysi zabil svou ženu vůbec netrápí (v průběhu celé knihy se potýká s myšlenkami na sebevraždu) a Carla Hilfe (v knize Anna Hilfe) je až příliš vychcechtaná a bezstarostná narozdíl od svého románového protějšku. Škoda. Kdyby se látka správně uchopila tak, jak to Greene zamýšlel, mohl z toho být strhující tří hodinový psychologický thriller. Na druhou stranu, když odhlédnu od toho, že jsem knihu četl, tak musím uznat, že filmu se nedá mnoho vytknout - film má skvělou atmosféru, spád, nenudí, hlavní hrdinka je opravdu kus a vtip na konci mě brutálně rozsekal. (11.01.2009)