John Wick 3

Nikdy by mě nenapadlo, že to napíšu, ale John Wick 3 má… ehm… moc akce. Chad Stahelski natočil fenomenální akční nářez, který většinu stopáže sype z rukávu krásné lokace a realizuje na nich bezchybné likvidační balety. V poslední půlhodině se ale těžkotonážní hollywoodský biják překlopí v čistě asijskou vybíjenou, která potěší fanoušky Raidu a… otestuje trpělivost všech ostatních? I já bych ve finále maličko stříhal, protože se tu (navzdory geniální choreografii a píli všech zúčastněných) přeci jen přešlapuje na místě. Třetí Wick je tak sice nejlepší díl série a opravdový akční svátek, paradoxně by mě však potěšilo, kdyby Stahelski na konci trochu ubral na kaskadérských hodech a přidal na skvěle rámovaném příběhu. (8/10) (16.05.2019)

Stahelskimu a spol. ani potřetí nedochází síly, právě naopak. Ještě víc efektně a efektivně zakillovaných bad guys, ještě víc mytologie a ještě víc stylových kvartýrů. I třetí Wick si vystačí bez příběhu jen s chozením z místa na místo a tlačí hlavně na wow drsnou a nápaditou akci, stylovost a budování svého světa. A mě bavil s přehledem nejvíc, i když závěr už byl svou masívností únavnej. Nehoráznej akční nářez, žánrová událost, která se rodí dlouhá léta jako třeba čtvrtej Mad Max. (24.05.2019)

Třetí John Wick pokračuje v odkazu druhého dílu a využívá opět čistokrevnou akci k tomu, aby posouvala jednoduchý příběh a odkrývala nová zákoutí světa, která předtím zůstávala nedotčena. Film tak výrazně posiluje serialitu a vzájemně se podporující vyprávění napříč celou sérií a jeho výstavba se mi minimálně po prvním zhlédnutí jeví o dost volnější a epizodičtější než ve filmech minulých. Podepisuje se to hlavně na práci se staronovými postavami a samotnými akčními scénami. Tentokrát absentuje dominantní záporná postava, přítomná v obou předchozích dílech, která by řídila Wickovy motivace a formovala jeho překážky v průběhu celého filmu. Parabellum totiž už není příběhem o pomstě a jejích následcích, nýbrž vyprávěním o kulminující vzpouře proti mocnému systému, kde se karty mohou nečekaně obracet a udržování napětí zajišťují konfrontace postav v celém průběhu, nikoli směřování a gradování k závěrečnému střetu. Vedlejší aktéři se většinou zjeví na několik minut a pomáhají Johnovi jednak udělat další krok v jeho rebelii (a zároveň ji i psychologicky objasnit), jednak posunout vědomí publika o rozsáhlosti a praktikách fiktivního světa zase o něco dále. Do toho jsou pak vklíněny ony akční scény, kterých je opravdu požehnaně a v podstatě každá předchází či následuje další posun v příběhu. A zatímco některé jsou vyloženě skvostné, přicházející s nečekanou volbou prostředí a s pikantními zabijáckými prostředky (kdo nechoval dosud respekt ke koním, tak se to asi změní), jiné už po chvíli přeci jen vyznívají trochu únavně a opakují se v nich podobné fígle. Stejně ale musím před Stahelskim, kaskadéry a Reevesem hluboce smeknout, protože skoro každá jednotlivá akční sekvence i navzdory kolísavému wow-efektu představuje tu nejpoctivější kaskadérskou a inscenační žánrovou školu, před níž se Expendables krčí v koutě a modlí se, aby je tam John Wick nenašel. ____ Jak je ale film našlapaný v jeho dynamické fázi, tak v těch klidových mezihrách nemá zase tolik blyštivého potenciálu. Zatímco dvojka měla ten stmelující motiv v podobě hlavního záporáka, zde mi podobný hnací motor v prostřední části, kdy ozbrojené bafání na chudáka Wicka za každým rohem začíná trochu nudit, bohužel scházel. Závěr naštěstí napravuje nesrovnalosti a připravuje hodně úrodnou půdu pro střílečku a pěstní fight století, v nichž se chytře podtrhuje ten dominantní koncept osobní vzpoury a ještě posiluje hnací motto "John Wick vs The World". Nečiní to sice tak elegantně a vygradovaně jako dvojka a občas mu hapruje tempo, ale přesto dokáže finální scéna překvapit a zamést většinu pochybností do šuplíku s nálepkou nepodstatné maličkosti.. 85% (18.05.2019)

Stále to nejlepší řemeslo, jaké současný Hollywood nabízí. Pečlivě nastavená pravidla fikčního světa ale poprvé nejsou důsledně dodržována a John Wick tak ztrácí pevnou půdu pod nohama. Akční scény se až příliš často podřizují tomu, aby Wick mohl dál pokračovat a nikoli jeho preciznosti, takže záporáci nevytahují střelné zbraně tam, kde se to nehodí (i když je mají), případně nespěchají, aby hrdina mohl znovu na nohy (leč nemají na co čekat). Nemluvě o tom, že Wick poprvé přestává být svébytnou figurkou a je až nepříjemně často nástrojem jiných. Není to tak, že bych se nebavil. V jednotlivých scénách jsem si šeptal "wow" a někdy i téměř hýkal nadšením. Ale celek je asi tak o 30 minut delší, než by bylo záhodno (to strojené levelování napříč zástupem nepřátel je tentokrát už přeci jen trochu únavné) a asi o dvě třídy hloupější, než co předváděly předchozí díly. Méně by tentokrát opravdu bylo více. Ale čtyřce stejně neřeknu ne, protože takhle nápadité a důsledně vystavěné akční scény ve stylu Jackieho Chana dnes zkrátka už nikdo jiný netočí (včetně Jackieho samotného). (18.06.2019)

9/10. Ksakru... tohle je umění. John Wick je i potřetí naprostou špičkou svého oboru a z akčního baletu, jenž choreograficky naprosto všem nakopává prdel, jsem měl čistou eufórii a úsměv od ucha k uchu jak malé dítko sledující svůj první akční film. Choreografie jak z jiného vesmíru. Nápady sršící v každičké scéně. A technická stránka koketující s dokonalostí (daného žánru) je třešničkou na dortu. V Hollywoodu v současnosti neexistuje konkurence. Naprostý žrádlo. (18.05.2019)