Anna

Sadal som si k tomu s otráveným pocitom. Keď som zistil, že to má dve hodiny, tak sa tento pocit prehĺbil. Prvých 30 minút bolo ozaj biednych. Nie zlých. Totálne nudných. No a potom to prišlo. Nečakané zvraty! Človek u takto vystavaného špionážneho trileru čaká, že prídu, ale musím povedať, že ja som sa nechal unášať príbehom ako odtrhnutý konár rozbúrenou riekou. Extra som nad tým nepremýšľal a možno i vďaka tomu som bol z cca piatich twistov solídne prekvapený. Ale milo. Ďalším pozitívom Anny je akcia, ktorej je málo, ale minimálne scéna z reštaurácie je famózna. Prekvapením je, že hoci by sa mohlo zdať, že keď je tu akcie tak málo, tak mimo nej to bude nuda, tak pravda je v skutočnosti taká, že film baví aj mimo akčných scén. A to vďaka hercom, ktorí sú natoľko skvelí, že držia vašu pozornosť a úprimne vás zaujíma, ako to s ich postavami dopadne. A záleží vám na nich a možno sa o nich dokonca bojíte. Čo je šok, lebo som myslel, že toto pri filme Luca Bessona už nikdy nezažijem. Hlavne Helen Miren, Luke Evans a Cillian Murphy sú skvelí, ale zahanbiť sa rozhodne nenechá ani Sasha Luss. Bavili ma aj hry s chronologicky rozhádzaným časom, čo ma spočiatku nenadchlo, ale Besson z toho napokon vyťažil plno šťavnatých nápadov, kedy si myslíte, že poznáte pravdu a ona je napokon úplne iná. Keď som si k tomu sadal, veril som, že to bude prinajlepšom za 2*. postupne to šlo na 3*. A keď na konci prišlo toľko nečakaného dojatia, povedal som si, že Anne pomôžem a tie 4* jej dám. (30.10.2019)

Kdyby byl pod "Annou" podepsaný nějaký nováček, bylo by na místě velké uznání za vychytaně napsaný scénář a solidní režijní zpracování. Jenže na Luca Bessona to je zatraceně málo. Film působí spíše jak jedna z jeho žánrovek, které doposud přihrával mladším spolupracovníkům. Možná, že jí dokonce měla být, než na jeho společnost Europa Corp. dolehly dluhy a Besson byl s kolegy nucen propouštět lidi a prodávat dceřiné společnosti. V kontextu té části Bessonovy filmografie, kde figuruje jako autor námětu, spoluautor scénáře a producent, má "Anna" zaslouženě vysoké místo coby řemeslně precizně zvládnutá variace na mistrovu "Nikitu" aktualizovaná do pozlátkově povrchnější podoby a ozvláštněná výtečným scénářem. Ten vždy po nějaké době stopáže pootočí zorné pole a promění tak divákům nejen pohled na události, které před chvílí viděli, ale také na titulní hrdinku. Ta se z původně apatického objektu stává nejprve chytrým nástrojem, až se po několika pootočeních vyjeví jako důmyslný manipulátor a především šachový génius plánující o mnoho kroků napřed před divákem i jinými postavami. Navíc tu máme akční scény, které nezapřou inspiraci v "Atomic Blonde", a i když se tamní ambiciózní a kauzálně promyšlené choreografii zdaleka nemůžou rovnat, nabízejí pořád osvěžující hyperkinetickou fyzickou podívanou. Jenže pak si člověk vzpomene, že tohle je autorský počin stejného člověka, jenž s postavami žen, které se ocitnou v nechtěné pozici akčních hrdinek, dokázal udělat mnohem úchvatnější věci. V "Nikitě" ukázal svět špiónů jako nelítostné a špinavé místo, kde hrdinka zoufale čelí bezmoci a jako dravá šelma musí bojovat nejen o svůj život, ale v prvé řadě o svou příčetnost a zbytky nevinnosti. V "Lucy" naopak Besson celý žánr odpoutal od okovů zbytečné racionality a nechal svou hrdinku přetvářet samotné pojivo reality/filmu a skrze tuto destrukci pravidel vytvářet kyberpunkový novotvar, který nám ukazoval, jak zbytečně omezené jsou filmy, když obětují fantazii na úkor uvěřitelnosti. Besson byl tvůrce, který diváky okouzloval, spřádal moderní pohádky a zjitřené fantazie, hledal poetičnost ve špinavých zákoutích všedních prostředí, otevíral nám srdce nájemných zabijáků i mimozemských bytostí, a zval nás do nových světů za hranicí naší vlastní představivosti. Pokud se naplní prognózy publicistů, na Europa Corp. dolehne bankrot a na Bessona mnohá obvinění, může "Anna" nakonec paradoxně být jeho poslední bitvou o diváky. Možná, že Besson je reliktem jiné doby a jeho vize už dnes těžko nalézají adekvátně naladěné diváky. Možná, že pro dnešní publikum může být "Anna" vítaným osvěžením a dobrou žánrovou jednohubkou. Pro pamětníky, jejichž lásku ke kinematografii spoluutvářely Bessonovy rané filmy, je to nicméně spíše smutná bilance. (01.09.2019)

Řekl bych, že tenhle film je takové Best Of Luc Besson. Silná hrdinka, její silný příběh, nějaký ten humor, zvratů (díky nimž je ten příběh originálně vyprávěn) nepočítaně, stylová atmosféra s typickou hudbou Erica Serry, a když dojde na akci, víte, že si brzy budete chtít pustit Leona. Sasha Luss se mi líbila nejen na pohled a chladnou mašinu na zabíjení jsem jí kupodivu věřil stejně jako obyčejnou holku (což je velký rozdíl oproti MIlle Jovovich), naprosto ohromná byla ovšem Helen Mirren, která si protřelou velitelku jaksepatří užívá. Rozptylovalo mě jen - a na to si mohli Besson a spol. dát pozor - používání vcelku moderní techniky na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Mobily bych možná ještě akceptoval, ale notebooky a USB disky už ne - je to škoda, protože kdyby to bylo poctivé retro se vším všudy, byl by film ještě lepší. (31.08.2019)

Většina diváků zastává názor že Luc Besson natočil zhruba 4 filmy, kdy to začlo Magickou hlubinou a přes parádního Leona se prakticky rozloučil v Pátém elementu a tím skončil. Jenže tohle ja naprosto fatálně špatný názor. Besson točí zhruba od roku 2010 docela zajímavé snímky a přestože se nejedná o takové pecky jako v devadesátkách, tak rozhodně stojí za shlédnutí. Anna na někoho může působit jako mladší klon Brutální Nikity, přitom se jedná o dosti zajímavou záležitost, která je sice až neskutečně překombinovaná, což někomu ke konci může dost lézt na nervy, protože vlastně zjistí že to co často sledoval, vlastně bylo k ničemu, protože se vždy ukázalo, že to bylo všechno zcela jinak. Na Annu se díky krásné hlavní hrdince a opět charismatickému Murphymu skvěle kouká, navíc akce, když už na ni dojde je Bessonovsky lahůdková. Rozhodně lepší záležitost než jsem si byl ochotný připustit. 70% (20.09.2019)

Na konci Bessonovy Nikity s úsměškem oznámí Tchéky Kario jejímu příteli, že jim ta dívka bude chybět a on na to jen nešťastně potáhne z cigarety, kývne hlavou a podívá se z okna. A já si tak nějak myslím, že i přes to všechno budeme takhle mluvit o Lucu Bessonovi až to všechno prdne, Europa Corp půjde do likvidace a on sám do obrazů minulosti. Protože jakkoli můžeme vyvádět nad absencí logiky, koherentního děje, snahy zamaskovat ten strašný digitální obraz, úplně nepochopitelnými anarchronismy (minimálně podruhé mám u Bessona pocit, že o období, ve kterém se film bude odehrávat, se rozhodl až v postprodukci) či dramaturgickou absenci, pořád si musíme uvědomit, že to je dneska cena kterou platíme za to, že sledujeme jedny z posledních západních autorských akčních filmů. Navíc v tomto případě Besson dotahuje o stupeň dále svoji pochodeň hnutí Cinéma du look, která pracovala mimo jiné s výraznou reklamní estetikou. Vše zde je totiž naprosto podružné produktu, který Bessona zajímá - třímetrová, třicetikilová a v akčních scénách naprosto dechberoucí Sasha Luss. Proto ve filmu fungují akorát věci, kterých se ona dotkne a navíc až od doby, kdy se jich dotkne. Výsledná gaussova křivka, kdy jsme přesouváni od iritujících civilních scén do nejlepších akčních sekvencí roku se pak asi nejlépe dá vyjádřit slovy Milana Vébra, režiséra Osady Havranů 2: "Bylo to bezvadný! Bylo to strašný." (19.11.2019)