Most přes řeku Kwai

Snad jeden z nejpěknějších válečných filmů, jaké jsem kdy viděl. Knižní předloha se mi docela líbila a tak jsem se hodně těšil na to, až uvidím film. I přesto jsem si myslel, že budu oním zpracováním zklamán, ale rád jsem se nechal vyvést z omylu :) A Alec Guinnes (jObi :)) se do role vžil naprosto skvěle a neméně skvěle i Sessue Hayakawa. Nepěkně byl však proveden konec filmu, který se poněkud liší od konce knihy. (04.01.2007)

Je to dobrý válečný film, ale není nejlepší. Myslím tím hlavně snímky z různých POW a internačních táborů rozesetých po celé Asii. Japíci tam drželi nejen spojenecké vojáky, ale i tisíce civilistů válčících mocností a obyvatel místních národů a povětšinou je nechali otrocky dřít na válečné infrastruktuře jakou byly železnice, letiště, mosty.... Osobně se mi více líbí http://www.csfd.cz/film/12438-kral-krysa/. Vpravdě jsem vždy obdivoval britské důstojníky, kteří drželi za každých podmínek v těchto táborech řád a disciplínu a to takovým způsobem, že to i hrdé a tvrdě vycvičené japonské důstojníky (ctící samurajský kodex Bušidó) často udivivalo. Je faktem, že řada velitelů takto zachránila spousty lidí a jiná jich zas vysokými nároky či tvrdohlavostí a vyžadováním dodržování Ženevské konvence (což Japonci povětšinou nerespektovali a většinou je to jen rozzuřovalo) řadu zabila... Australáci nebo Amíci to měli spíše na háku a v táborech drželi po tlupách. Důstojníci měli nárok nepracovat, mít ubikace odděleně od mužstva, nároky na vyšší příděly atd... což také většina z nich požadovala a dodržovala. V krutých podmínkách POW tyto výsady demoralizovaly mužstvo.... Film je o stavbě mostu, o národních povahách - hlavně britsko-japonských, britské hrdosti a neústupnosti a útrapách jaké zajatí vojáci zažívali v džungli zamořené malárií... Film zvěčnil pískaný popěvek písně Colonel Bogey march, který je válečnou písní v mnoha textových verzích. jednu z nich použil i Jan Svěrák v Tmavomodrém světě - vzpomeňte- ,,Hitler has only got one ball, Göring has two but very small, Himmler is somewhat sim'lar, But poor Goebbels has no balls at all...'' ----- Ale pískaná verze asi každému navždy připomene tento snímek. Koho tematika zajímá rozhodně doporučuji román jamese Clavella - Král krysa, či autobiografii Russella Braddona - Zajat Japonci, kde popisuje okolnosti zajetí i zážitky z tříletého pobytu v japonském POW. * * * * (25.06.2012)

Lehce naivní, hodně dlouhé, ale pořád i po letech velmi dobré. Hlavně nepříteli neukázat žádnou slabost. Jde tady o představy o hrdinství, o vražedný termín, do kterého má vzniknout úsek železnice propojující Bangkok s Rangúnem, a o několik pravd a úkolů, se kterými zajatci i pyrotechnické komando bojují. Není to nicméně klasická hra na vojáky, mnoho akce nás nečeká, když už přijde, má své opodstatnění. Britský gentleman David Lean se prostě vytáhl. (29.03.2018)

„Keď budete chcieť, naučím vás po thajsky.“ – „Netreba. Reči to vždy len pokazia.“ Krásny, silný a veľkolepý film. Troška patetický, nechcene smiešny (akčné scény skrátka neboli režisérovou silnou stránkou) a chýba mu určitá dávka autentickosti (v džungli som nikdy nebol, ale povedal by som, že človek by sa v nej mal potiť a zašpiniť), no fantastický Alec Guinness („staré“ HVIEZDNE VOJNY, CROMWELL) to zručne maskuje. Okrem „jeho“ línie sledujeme i vedľajšiu so záchrannou akciou v čele s až prehnane mužným, 110%-ne americkým Williamom Holdenom. Táto línia, ani William Holden, ma už na prvý raz príliš nebavili, na druhý to bolo o čosi lepšie, ale stále nič, o čom by ste písali domov. Spolu však obe línie fungujú a navzájom si pomáhajú. Treba samozrejme spomenúť tiež kultový hvízdajúci motív, humor („A môžem si vziať aspoň padák?“), vážnosť, džungľu a skvelého Sessue Hayakawa. (07.12.2004)

Kdybych o tomto snímku napsal jen "Je to neskutečný film!", ptali by se mnozí proč. Já bych jim na to řekl, ať mi najdou druhý takový válečný snímek, ve kterém se za celý film střílí jen ve dvou scénách a výbuchy jsou v pár dalších scénách… The Bridge on the River Kwai je film dlouhý 161 minut. A já můžu s čistým svědomím prohlásit, že jsem se ani jednu minutu nenudil. A proč? Je to jednak námětem (příchod zajatých pískajících vojáků, to jsem ještě neviděl) a jednak je to těmi propracovanými charaktery. Alec Guiness zde předvádí dokonalý výkon hodný Oscara. Sessue Hayakawa mu zdatně sekunduje a je škoda, že svou nominaci neproměnil. No a ten konec! Jedna báseň. Je to paradoxní, ale tohle je dost možná nejlepší válečný film i přesto, že se v něm skoro nestřílí. 100 %. (08.01.2011)