Pouto nejsilnější

Milostné drama citlivě snímané (především v exteriérových scénách), leč poznamenané nepolevujícím hysterickým vytržením své vypravěčky, paničky zachvácené milostným uragánem, jen trochu jinak maloměstským, než je její rodinný krb. „Kareninovské“ téma je zde (podobně jako v Brownově adaptaci této ruské klasiky, k níž ostatně v Nejsilnějším poutu odkazují nádražní scény) zbanalizováno, změlčeno, ba přítomností některých akcentů (především ve stylizaci ústředního milostného páru) zesměšněno. Příšerně hlučný ponor do prázdna, rozprostřeného za křečovitou maskou čehosi, co jen vzdáleně připomíná lásku. (28.03.2011)

Laura hned zpočátku pro sebe utrousí k vlezlé drbně "I wish you'd stop talking." a já si v duchu celou stopáž jako mantru opakoval to samé směrem k ní. Její echt popisný vnitřní monolog je přesně ta knižně-rozhlasově-divadelní obezlička, která na plátně, kde vyprávíte obrazem, nemá co dělat. Je o prvek otravný, nikterak dobře napsaný, nadbytečný (Celia Johnson v podstatě vše vyřčené uhraje čistě pohledem) a přežitý již v době vzniku. Když se k tomu přičte, že necharismatický panák Trevor Howard, zde jakože uhrančivý jedinec, je v jedné každé scéně Celií herecky válcován jak látku neznající žáček u tabule, tak co naplat, že to ubíhá, vypadá k světu a všichni ostatní dobře hrají, když to nefunguje na emocionální úrovni. (09.01.2024)

Milostný trojúhelník resp. čtyřúhelník je zde zúžen čistě na dialog jednoho zamilovaného páru. V dnešní době nevídaná věc, která by stěží mohla najít realizaci i při epičtějším scénáři. Nicméně ve své podobě v úhlu retrospektivy věc stále funkční a platná. Film pracuje s opatrným (zdvořilostním) sbližováním hrdinů a jejich morální bezúhonností. Střet rozumu a citu, zásad a pokušení s možností volby, je zde hmatatelný víc než kdekoli jinde. V této situaci je každá volba špatná. Každá má negativní důsledky. Právě tohle drama osobní volby s vědomím bezradnosti (hraničící až se sebevraždou) je hnacím motorem filmu. Z pohledu současné společnosti nepochopitelná pointa. Doba se změnila. Společenský úzus se změnil. Docela by mě zajímal výsledek, když by se někdo v dnešní době zkoušel dvořit oním způsobem. Pravděpodobně by se setkal s výsměchem a cejchem podivína. Ona i stará tradiční společnost měla svá pozitiva. Většina lidí to podvědomě cítí, ale stydí se to přiznat. _____ U filmů mám rád doprovod klasické hudby, když ji umí někdo použít. Jen více Rachmaninova. 71% (28.07.2011)

Asi tak prvu stvrthodinku divak netusi, co sa tam deje a preco je hlavnej hrdinke tak spatne, ale od chvile, ked zacne hlavna hrdinka vypravat svoj nestastne zamilovany pribeh, ma konecne vtiahla do nudne rozbiehajuceho sa pribehu, ktory uz potom nudnym nebol. Prekvapila ma kratka minutaz rezisera Davida Leana, o ktorom som si myslel, ze on nevie natocit film, ktory by bol kratsi ako 120 minut, kedze som od neho poznal iba filmy ako LAWRENCE Z ARABIE (1962), DOKTOR ZIVAGO (1965) alebo CESTA DO INDIE (1982). Film ma 3 nominacie na Oscara za najlepsiu reziu, herecku v hlavnej ulohe Celia Johnson a za scenar, avsak Oscara za reziu dostal William Wyler za vojnovu dramu NEJLEPSI LETA NASEHO ZIVOTA (1946) a za herecku v hlavnej ulohe dostala sosku Olivia de Havilland za dramu KAZDEMU DLE ZASLUH (1946)... 15.10.2010 _______ Celia Johnson - (Laura Jesson) +++ Trevor Howard - (Dr. Alec Harvey) +++ Stanley Holloway - (Albert Godby) +++ Joyce Carey - (Myrtle Bagot) +++ Cyril Raymond - (Fred Jesson) +++ Everley Gregg - (Dolly Messiter) +++ Marjorie Mars - (Mary Norton) +++ Hudba: John Hollingsworth, Percival Mackey +++ Nemecka Cinema - 100% (15.10.2010)

Jestli má smysl tenhle snímek vidět, tak hlavně kvůli hereckému výkonu Celie Johnson. Stačil jediný delší pohled do její netuctové tváře, doprovázený jejím vnitřním monologem a zcela si mě omotala kolem prstu. Nezastírám, že od jedné z nejkultovnějších milostných romancí jsem očekával trošilinku více. Možná silnější jiskření mezi těma dvěma, ale skutečnost, že si zde v každém druhém záběru nepadají do náruče a neroní krokodýlí slzy, možná jenom umocňuje citlivost a uvěřitelnost celého filmu. Závěr bych možná čekal emocionálnější, ale co už. Bylo to moc fajn. (24.07.2012)