Zkáza Dejvického divadla

Nejsem si moc jist Ondřejem Hüblem, jestli reklamní kreativec s jednou sbírkou povídek má na napsání scénáře ke komediálnímu seriálu, jinak všechno hrálo pro, ale... Jak píše DaViD´82, pro všechny to není, ale na mě je to dada prostě až moc. Z prvního dílu jsem byl rozpačitý kvůli stylu seriálu, další díly už byly mnohem lepší, mnohokrát jsem se zasmál hodně divoce, ale celkově to na výrazně nadprůměrné hodnocení není. Možná jsem ve vnímání humoru narazil na svůj limit. (09.04.2019)

Zřejmě aby vesmír zůstal v rovnováze, nasadila ČT po lidové řachandě z Mostu tuhle mystifikační absurdní suchařinu z Dejvic. Bavila mě hlavně její nevyzpytatelnost a ta očividná chuť, s jakou si všichni (sami sebe) zahráli a s jakou si ze sebe udělali legraci. Pokud bych měl něco vyzdvihnout, tak hlavně výkony Ivana Trojana, Martina Myšičky, Jaroslava Plesla a Václava Neužila, kteří v několika dílech parodovali své skvělé herectví prostě tím, že naprosto skvěle zahráli něco naprosto blbého (Ivan Trojan v krvi například). Každý díl byl něčím jiný a každý svým velmi zvláštním způsobem super. (09.04.2019)

Natočit o sobě v dnešní době seriál si podle mě může aktuálně dovolit jen Dejvické divadlo, které je zřejmě asi komerčně nejúspěšnějším českým divadlem současnosti. Kde jinde naleznete tolik hereckých perzón a génia loci něčeho, co se zřejmě jen tak někde opakovat nebude a i v Dejvickém divadle jednou skončí. Teď to ale jde, tak proč o sobě nenatočit mírně sarkastický a silně absurdní seriál a udělat si legraci ze všech, včetně sebe? Dílů je celkem šest a na podobný úlet je to akorát. Některé díly jsou výborné (třeba Šmejdi), jiné jsou třeba totálně ulítlé (třeba poslední díl). Celkově vzato ale hodně slušný počin se specifickým humorem, u kterého se ani nedá říct, že je reklamou pro divadlo, protože popírá vše, co by správná reklama měla mít. (10.04.2019)

,,Tam je třeba scéna, kdy se jedna maskérka vyspí s Charlie Sheenem a bojí se, že má AIDS a že ho zatáhla do divadla. A teď tam Myšička dělá graf a dává dohromady, kdo všechno ze souboru s kým spal a kdo AIDS má. No a zjistí, že to maj všichni!" vyprávěl mi kamarád při obědě a já se bavil jako blázen. Řekl jsem si, že se na Zkázu musím podívat, protože tyhle mystifikační hrátky - ještě navíc z prostředí divadla, v němž se sám pohybuji - mám velmi rád. Díl AIDS jsem si pustil... A překvapivě jsem se nebavil ani zdaleka tak dobře, jako když mi ho kamarád vyprávěl. A příliš jsem se nebavil ani u dílu prvního, třetího, čtvrtého... Seriál je totiž natočený tak nějak zvláštně. Jako kdyby vám někdo říkal skvělý vtip, ale byl špatný vypravěč. Takže i když pochopíte, co je pointou vtipu, spíš si představujete, jak skvělý by mohl být, kdyby vám ho říkal někdo vtipnější. "Přijde chlap k doktorovi a povidá..." se nedá adekvátně nahradit záběrem na pána, co vejde do ordinace. A podobné je to tady - když si člověk třeba představí, že pověstný Duch Dejvického divadla je vlastně smradlavý syreček, co si Ivan Trojan zapomněl několik let v šatně, je to zábavné. Ale když vidíte záběr na Trojana, jak se usmívá do krabice, v níž se jak z pohádky vrtí a piští hnědé cosi, je to prostě jen.. divné. Obdobně když jistý doktor nabídne zaměstnancům Dejvického jako sponzorský dar kolonoskopii, je to vtipné. Ale skutečně vidět potem oroseného Trojana v andělíčku, jak mu doktor vytahuje hadici ze zadku, vás spíš donutí zavrtat se s vytřeštěnýma očima hlouběji do sedačky. Seriál není vyloženě špatný či nepovedený, jsou tu světlá místa (herci smrtelně vážně hrající Spejbla a Hurvínka či prodávající předražené nádobí seniorům). Pochválit se dá mnoho, především absolutní ochota všech zúčastněných zesměšnit se, nebrat se ani trochu vážně. Je až fascinující, že hercům (vystupují zde pod svými jmény!) nevadilo, že jsou zobrazeni jako závistiví, egoističtí, labilní, záletní, na alkoholu závislí ztroskotanci. Umím si představit, že se třeba takový Václav Neužil se svými hláškami typu "s důchodcema musíš komunikovat jednoduše, jsou to debilové; já s debilama nemám žádný slitování" zprotivil nejednomu staršímu divákovi. Herci z Dejvického si udělali radost a natočili si takový soubor skečů, co je místy příjemně odvážný, místy absurdně vtipný, ale nějak chybí gradace fórů, načasování, pointy... (03.05.2019)

Já si vlastně nejsem ani jist, co jsem to viděl. Byl to ale asi jednoduše seriál, který se snažil zaznamenat herce, které známe ze zcela jiných rolí, tak je ukázat v rolí ponížených a vlastně i úplně normálních všedních lidí. Tohle v jistém úhlu pohledu funguje. Ale ten humor samotný, je trochu mimo. Jestli to teda vůbec je humor. Jde hlavně o sem tam bizarní situaci, která vás nenechá se divit a funguje, tak že mnohdy nefunguje. To ani nemluvím o trochu slabších příbězích jako takových, které mnohdy se mi zdá, že ani nemají pointu a jen se snaží být za každou cenu vtipné. Ale to je právě kámen úrazu, kdy se stane mnohdy přesný opak. V tomto ohledu je humor zrádný. To snad víme všichni. Jako ukázka a reklama DD asi funkce splněna. Jen mi to nejde celé do hlavy. A bohužel nejsem sám. (10.04.2019)