Drtivý dopad

Ak nejaká megademolačná digitálka, tak rozhodne Drvivý dopad. Hneď vidno, že ten film nakrútila žena - príbeh je neuveriteľne emotívny a so sterilnou testosterónovou emocionalitou Armageddonu má spoločný iba ak gramatický slovný základ. Mnohé scény sú pekne mrazivo vypointované (E.L.E. napr.). Lyrická melancholická hudba je paradoxne omnoho efektívnejšia než ťažkotonážne orchestrálne drvivé dopady od Trevora Rabina. Tzv. americký hrdina tu absentuje, prinajmenšom nie je priamo potetovaný pruhmi a hviezdičkami. A ktorý macho by v tomto žánri dobrovoľne nechal spomenúť anglické striebro 18.storočia alebo Melvillovu Bielu veľrybu? Pri záchrane sveta je predsa vždy lepšia poriadne nadupaná akcia než nejaké blbé symboly civilizácie, ktoré nikto nevidel a nečítal... Mimi Lederová poníma film o konci sveta takmer ako komornú drámu, v ktorej síce nie je núdza o americké symboly, no typickému americkému veľkohubému a infantilnému optimizmu sa vyhýba, kde sa dá. Takisto armageddonovskému machrovaniu, šaškovaniu a hrdličkovaniu. Pred premiérou som sa nevyhol všadeprítomným strašidelným fotkám ľudí na diaľnici, pozorujúcich prelet Biedermanovej kométy. O moment prekvapenia som teda prišiel. Kupodivu nie o zážitok z prekvapujúco dobrého katastrofického filmu. (23.04.2007)

Srovnání s Armageddonem nejsou fér, je to jako kdyby se impresionista a realista dívali na stejnou rozkvetlou jarní louku a každý ji namaloval po svém. Někoho pak osloví ten obraz, někoho ten druhý, a je to v pořádku. Drtivý dopad jde na konec světa jinak - realističtěji, dramatičtěji, lidštěji. Ne tak zábavně, ale rozhodně ne nudně. Vlastně pokud mě nějaká část filmu nechávala poměrně chladným, byla to mise raketoplánu, jehož posádka se chystá kometu navrtat a odpálit - zatímco v Armageddonu jde o hlavní zápletku, tady je to takřka nedůležitá podzápletka (zajímavá hlavně díky Robertu Duvallovi) a to nejdůležitější se děje na Zemi, kde Morgan Freeman hraje jako o život, Téa Leoni se smiřuje s rodiči, Elijah Wood zachraňuje svoji rodinu i rodinu své dívky.... A zní k tomu velmi poslouchatelný James Horner. Čtyři hvězdičky a kousek páté. (22.02.2020)

Katastrofické filmy jsou též mými oblíbenci a tak není divu, že mezi ně patří i tento. Vystupňované tempo a solidní efekty jsem obdivoval před deseti lety. Nyní jsem měl sto chutí rozstřískat televizi...no nedivte se. Když se ve dvanáct v noci, 10 minut před koncem rozhuláká znělka reklamy, to naštve nejednoho diváka. "Tyto" televizní stanice zase minimálně na rok nezapnu... :-) 70% (25.06.2009)

Točit filmy, které hrozí zkázou celému světu, by se mělo zakázat, protože se vlastně jedná o stejnou levost, jakou je podprahová reklama. Takovým filmem diváky pouze citově vydíráte. O to ubožejší je řešit obyčejné lidské problémy, jako jsou vztahy mezi rodiči a dětmi či první láska, na takto absurdně megalomanském pozadí. Když už něco takového natočit, tak tedy zatraceně dobře dbát na alespoň trochu uvěřitelný příběh a chování postav, čemuž ovšem musejí napomáhat i herečtí představitelé. Tento film by u mě propadl, nebýt té Bayovi příšernosti, ve srovnání s ní Drtivý dopad ještě zůstává docela snesitelným podíváním. Morgan Freeman jako prezident USA - dost směšné, ale stále mnohem lepší než Harrison Ford. (30.01.2005)

Tak tímhle stylem určitě ne ! Lederová chtěla evidentně rozplakat celou Ameriku bez ohledu na následky. Tak trapný scénář bych očekával u seriálu Tak jde čas, ale katastrofický film? Nechutné postavy (snad jen Morgan Freeman v roli prezidenta je spolehlivý) dokreslují scénáristickou impotenci. Michael Bay si může gratulovat, jeho Armageddon má bezesporu lepší scénář. I přes dobré triky nemůžu dát víc kvůli filmu jako celek. (26.07.2005)