Pošli to dál

Řekl bych, že z takového námětu se toho přeci jen dalo vytěžit víc, ale rozhodně to je zajímavý snímek k zamyšlení. Ani ne tak sentimentální, jako nesourodé a nedotažené. Nejhorší je na filmu asi ten konec, který opravdu nebyl potřeba. I tak je to však moc pěkný snímek s kvalitními herci. A těch myšlenek, kterých tam padlo! 70%. (04.12.2010)

Tento film zaujme především nenapodobitelnými hereckými výkony Haley Joela Osmenta, Kevina Spaceyho a Helen Hunt, která ze sebe vydala maximum a svou rolí si mě získala. Scénář má sice trhliny, ale námět je zajímavý a originální. Hudba, která doprovází scénu jak H. J. Osment jede na kole a setkává se se záhadným bezdomovcem, mi nápadně připomínala hudbu ze snímku Erin Brockovich. Ale možná je to jen můj dojem. Konec je sice moc americký, ale dojemný byl určitě. (07.10.2007)

Slušný americký „doják“ u kterého ve finále ukápne nejednomu i nějaká ta slza. Já sice podobně laděné filmy moc nevyhledávám, ale když už to bylo v televizi a já neměl co dělat…Tvůrčí myšlenka dobrá, realizace místy trošku pokulhávala, ale mělo to hlavu i patu, hrálo se tu na city a vyšší „poselství“, dobré herecké výkony většiny zúčastněných a náprava některých lidí by vážně stála za to. Navíc Helen Hunt to tu neskutečně seklo a kupodivu to nebyl Spacey, kdo táhl celý film sám, ale zdatně mu tu sekundoval i mladý hrdina… (13.10.2020)

Úderné dialogy bohužel neutáhnou šíleně sentimentální kostru celého filmu, která je vykalkulovaná až běda. Postavy jsou ploché a jednoduché, vše je jen jakoby "na oko" bez špatky uvěřitelnosti, či realističnosti. Po celou dobu nám Mimi Leder předkládá pohádkový příběh o hodném klučinovi, jehož závěrečný akt diváka přímo nutí uronit slzu. Dokážu si představit upocenou režisérku za kamerou snažíc se natočit některé scény pokud možno s co největší dávkou uslzenosti. Alespoň to podle výsledného produktu tak vypadá. Není to úplně zlé a scénář má zezačátku relativně nápaditou dějovou linku. Bohužel čím dál, tím více klišé a slziček. Z osmdesáti procent neupřímných. (27.01.2008)

„V tom je krása oneskoreného poznania.“ Odporný film. Mimi Lederovú som mal rád v jej začiatkoch, ako režisérku výborného seriálu „Pohotovosť“ a jedného z prvých filmov štúdia DreamWorks, realisticky poňatého PEACEMAKERA (ktorý síce nebol "nič moc", ale v porovnaní s jej neskoršou tvorbou...). Avšak v DRVIVOM DOPADE bol jej „ľudský princíp“ viac na škodu, než na úžitok. POŠLI TO ĎALEJ zachádza ešte ďalej: hysterické scény plné nevierohodných emócií, hrozné herecké výkony (Spacey, Huntová, Jon Bon Jovi, Caviezel) a neznesiteľné tlačenie na pílu (úplne vo všetkom!). Len si predstavujem, aký rozdiel by medzi filmami bol, keby jednu verziu urobila Lederová a druhú Frank Darabont. Proste viete alebo neviete. Lederová nevie. (17.10.2004)