Stehlík

Stehlík- Filmová adaptace 6 let starého románu, který jsem nečetl, s režisérem Johnem Crowleyem jehož Brooklyn nemusím avšak s velmi zajímavým hereckým obsazením a především s kameramanem Rogerem Deakinsem. Finančně sice propadák a zahraniční kritika na něj vyloženě nadává, přesto by se měla Stehlíkovi dát šance. Ne proto, že by šlo o výborný film ale proto, že nejde ani o zas tak výrazně špatný film. A dokonce mám po delší době chuť přečíst si knihu podle které byl nějaký film natočen. Stehlík trvá 150 minut což je ve finále možná trochu problém, ovšem ne proto, že by se film vlekl. Naopak uteče hodně rychle a první polovina je vyloženě super. Představitel mladého Thea Oakes Fegley je parádní a celá první část příběhu, který začne oním výbuchem z muzeu, následně se stočí k tomu, že Theo začne žít u rodiny svého kamaráda a následně se přestěhuje k otci do Las Vegas funguje. Nicole Kidman jako matka oné kamarádovy rodiny je skvělá, Luke Wilson se jako nezodpovědný otec po dlouhé době zase trochu herecky dokázal herecky vyřádit a i Sarah Paulson tu hraje úplně jiný typ postavy než které hrála doposud. I Finn Wolfhard jako ukrajinský kamarád (s výrazným falešným ukrajinským přízvukem) funguje. Do téhle části vše funguje jak má. Roger Deakins je zase kamerový bůh, který táhne nahoru i velice bídný film když do něj náhodou vleze (Ave Ceasar mrk mrk!) a hezky se celou tu dobu poslouchá i hudba od Trevora Gureckise. Samosebou by se hodilo vědět jak moc tyhle pasáže fungují v knize a jak moc jsou ve filmu pozměněny jelikož mi často přišlo, že se vše děje nějak zrychleně a v knize je to vše pravděpodobně detailně rozpracované. Nic ale vyloženě scénáristicky nebolí do očí... do té doby dokud jsme pořád v Las Vegas! Deakins pořád jede s kamerou o sto šest, Gureckis furt dodává hezkou hudbu, děj se ale najednou stočí úplně jiným směrem, Theo definitivně dostává tvář Ansela Elgorta a vše začne být výrazně horší. Především se začne házet jedna podzápletka za druhou a polovina těch podzápletek ve finále nikam nevede. A filmaři se nám ani neobtěžují nějak naznačit jak ony podzápletky vlastně vyvrcholí. Opět počítám s tím, že většina je v knize rozepsáná víc čímž pádem musí být Stehlík bichlí tlustou jako prase, tohle je ale film a filmaři mají ve finále příliš málo času na to aby vše osvětlili. Během posledních 20 minut se toho vlastně stihne tak moc, že z toho vyloženě začnou bolet hlava i oči. A do celé zápletky, která se celou dobu točí okolo jednoho obrazu se připletou i gangsteři. Film se dokonce 10 minut před koncem pokouší o jakousi akční sekvenci, která ale neladí s čímkoliv co se dělo celých 130 minut předtím. A finální vyvrcholení je vyloženě k smíchu. Elgorta pořád beru jako sympaťáka, Aneurin Barnad jako starší Boris/starší Finn Wolfhard na mně funguje a především Jeffrey Wright je neskutečně super, oni sami ale ten film nedokážou vyhrabat z jeho lineárních nedostatků. A je to škoda. Kdyby někdo vystřihl posledních 30 minut Stehlíka a bral ho jako samostatný krátký film, film by se dal velice snadno označit za velice podprůměrnou věc, která prostě nefunguje a nedává smysl. Ve spojením s předchozími dvěma hodinami je ale akorát vidět, že je poslední půlhodiny prostě výrazný kvalitativní propad proti prvním dvěma hodinám. Ve finále je tak jedno, že si člověk první dvě hodiny vyloženě užívá, Roger Deakins zase hází moneyshot za moneyshotem a celý příběh Stehlíka je prostě zajímavý když nedojde k žádnému uspokojivému vyvrcholení. Ten film ale rozhodně není špatný. Jen mohl být ještě výrazně lepší a v poslední půlhodině neklesnout tak výrazně hluboko! (13.10.2019) (méně) (více)