Ledová bouře

Proč Dannovi někdo nevysvětlil, že neskládá hudbu pro film čínský, historický, nýbrž americký, psychologický? Tedy, psychologický vlastně moc ne... a už vůbec ne tak mrazivý jako metafory, jichž užívá (členové rodiny jsou oddělenými kostkami ledu a jejich vztahy se pomalu blíží bodu mrazu). Jestli život občas dává zabrat, sledování Ledové bouře ani trochu. Naoko řeší velké otázky, přitom je banální a trpí doslovností (jak nazvat pro vyprávění klíčovou párty? Key party!). Lee si dává záležet, abychom z každého záběru poznali, že je příběh zasazen do doby, kdy Spojené státy definitivně ztratily svou nevinnost, ale až na zmínku o Hlubokém hrdle a bizarní scénu „Fuck Nixon" (nebo jak ji nazvat) jsem neviděl důvod, proč by se celé to vztahové divadlo nemohlo odehrát o desetiletí dříve nebo později. Herci hrají dle očekávání, ale chování jejich postav příliš smyslu nedává a docela chybí nějaká autentická, nepropočítaná emoce. Teď abych si napravil chuť něčím altmanovsky sžíravým (že by Prostřihy?). 60% Zajímavé komentáře: honajz, milancecil (17.09.2012)

Ledová bouře je mozaikou osudů, jíž vládne ryzí filmařina. Ang Lee je zárukou kvality, což snímek může leda stvrdit. S lítostí cítím, že Ledová bouře je dosti opomíjená předehra k oscarové Americké kráse, s níž sdílí nahlížení za záclonky "spokojených" domácností střední třídy. "Bouře" "Krásu" v určitých momentech i lehce převyšuje, zejména svou přirozenou jímavostí a strhující katarzí, jež se obejde bez náznaků laciných berliček. Scenárista James Schamus dokázal z literární předlohy sestavit perfektně fungující síť postav rodinných příslušníků a sousedů. Jednotlivé vrstvy se postupně překrývají, aby se mohly v podobě mrazivého pekla propojit a vyústit v omračující závěr. Krásný a emocemi nabitý film, který si moc rád v budoucnu připomenu. (21.07.2019)

Setkání Froda se Spidermanem a navíc ještě mladá Addamsová, tomu tedy říkám crossover!!! :) Ale ne, Ang Lee je vážně mimořádný režisér, který dokonale zvládá snad všechny žánry. Ledová bouře je jeho nejmíň nápadný, ale co do atmosféry patrně nejpovedenější film. Jen ten nejotrlejší cynik z něj nebude odcházet "s knedlíkem v krku". (11.01.2003)

Tyhlety "vztahové" filmy mám prostě rád. Ledová bouře mi propomněla Déšť, snad proto, že i v ní je také hodně důležitá poslední scéna. Znáte to: děj se opírá o postavy, jejich bezchybné postupné vykreslování, dialogy a tušení, že na konci se nedočkáme poselství, ale smyslu toho všeho, co se na plátně (obrazovce, projektoru) děje. No jistě! Bez debat splněno! Podobné snímky mají občas nevýhodu jisté utahanosti. To je výsledek mého neabsolutního hodnocení Bouře i Deště. (20.07.2006)

Mohlo by jít o nádherné drama, na které si lze téměř sáhnout, protože Ang Lee je prostě režisér k pohledání a umí zachytit skutečné pocity, jenže... Každá scéna, každý záběr i každé slovo zapadá přesně na své místo, o tom žádná, ale Leemu se nepodařilo ukočírovat celý kočár. Krom toho, že je naprosto sestříhaný příběh Libbets a Paula, který přitom vlastně celý děj rámuje (Katie Holmes uvidíme hned v první scéně a pak až po hodině), působí příběh až příliš prvoplánovitě. Najděte mi někde takovou sebranku lidí, kteří jsou opravdovým předobrazem postav z tohoto filmu. A ještě je uvrhněte do takovéto bouře, která se přihodí jednou za pár desítek let. Ta umělecká skutečnost a příběhová neskutečnost mi prostě dohromady nesedly. Z filmu jsou cítit velké ambice a snaha stát se něčím důležitějším. Ale vše je cítit až příliš moc na to, abych filmu uvěřil. Tři a půl. [leden 2007] (11.01.2007)