Ledová bouře

Citlivě zrežírovaný nenápadný psychologický film o mezilidských vztazích se opírá hlavně o výborné obsazení: vedle problémů dospělých (Kline, Weaver, Allen) je velice dobře vykreslen i svět dospívajících (Maguire, Wood, Ricci, Hann-Byrd). Scénář (James Schamus) dostal cenu v Cannes, Sigourney Weaver pak cenu BAFTA a byla nominována na Zlatý glóbus. (03.08.2003)

Ledová bouře je mozaikou osudů, jíž vládne ryzí filmařina. Ang Lee je zárukou kvality, což snímek může leda stvrdit. S lítostí cítím, že Ledová bouře je dosti opomíjená předehra k oscarové Americké kráse, s níž sdílí nahlížení za záclonky "spokojených" domácností střední třídy. "Bouře" "Krásu" v určitých momentech i lehce převyšuje, zejména svou přirozenou jímavostí a strhující katarzí, jež se obejde bez náznaků laciných berliček. Scenárista James Schamus dokázal z literární předlohy sestavit perfektně fungující síť postav rodinných příslušníků a sousedů. Jednotlivé vrstvy se postupně překrývají, aby se mohly v podobě mrazivého pekla propojit a vyústit v omračující závěr. Krásný a emocemi nabitý film, který si moc rád v budoucnu připomenu. (21.07.2019)

Po všech stránkách dobře zvládnutý filmařský kousek, po jehož shlédnutí mi však chybělo nějaké „secvaknutí“ nebo „zapadnutí“ zkrátka nějaká katarze, která by definitvně navodila nějaký jednoznačný závěr a uzavřela osudy zůčastněných postav. Ne snad, že bych neměl rád nejednoznačné filmy, ale v případě tohoto, jako by cosi chybělo. Ve formě, v jaké je film nyní, působí režisér pouze jako nic nevysvětlující pozorovatel čehosi, co zničehonic skončí. Ale to je víceméně subjektivní pocit a je možné, že to co se mi nepozdává je režisérský záměr. Každopádně co se týče ostatního, není moc co vytýkat. Ang Lee umí zachytit všechny možné emoce a pocity. Mimochodem asi nejvíc se mi líbíl dům uprostřed lesa v němž žijí Carverovi. po všech stránkách architektonický skvost. (11.07.2012)

Já bych řekla, že se ve filmech Anga Lee nikdy necítím úplně příjemně. I když řemeslně i herecky jsou zvládnuté výborně, žít bych v nich rozhodně nechtěla. I ty, které se mi opravdu líbí jako třeba Zažít Woodstock mají v sobě něco co mi vadí a to nemluvím o Zkrocené hoře. Tento film byl jako rampouch zabodnutý do srdce s těmi svými postavami. O jedné z nich jsem si koncem filmu řekla - přece jenom je mi tady někdo sympatický - a za tři vteřiny.... (06.02.2013)

Mistr David Fincher jednou prohlásil, že „co je to režie poznáte, až když zapadá slunce, vy musíte natočit pět záběrů a víte, že stihnete jenom dva.“ Takový Ang Lee zvládne stylově, tematicky i žánrově odlišné tituly, jeho pohled je vesměs vždy neotřelý. K tomu nabídne komplexní charaktery a netriviální pojetí konfliktů mezi hrdiny. Když vsadí na postavy, má často vyhráno. Ostatně jako tady. Intimní Lee. Režijně znovu velmi silný. (14.02.2016)