Ledová bouře

Citlivě zrežírovaný nenápadný psychologický film o mezilidských vztazích se opírá hlavně o výborné obsazení: vedle problémů dospělých (Kline, Weaver, Allen) je velice dobře vykreslen i svět dospívajících (Maguire, Wood, Ricci, Hann-Byrd). Scénář (James Schamus) dostal cenu v Cannes, Sigourney Weaver pak cenu BAFTA a byla nominována na Zlatý glóbus. (03.08.2003)

Chtel bych se timto omluvit Amgu Leemu, ze jsem ho docasne zaradil na svou cernou listinu, protoze i kdyby natocil tucet dalsich slabych filmu, timto opusem z te listiny navzdy zmizel. Ten film je presnym opakem toho, co muzeme pravidelne u Leeho sledovat - nenatocil snimek se skorapkou vznesenosti, pritom uvnitr velmi prumerny a tuctovy (jako jsou zejmena Rozum a cit a Zkrocena hora), ale naopak se jedna o zdanlive maly film, ktery se dopredu nijak netvari a na nic si nehraje. V jeho nitru je vsak obrovska sila, ktera propojena s profesni zrucnosti vytvorila pribeh etericky a pritom tak strhujici, ze se divak nemuze odlepit ani od zaverecnych titulek (trochu bych se branil oznaceni "rodinne drama", na to je ten film opravdu moc jemny). Nema cenu rozebirat jakekoliv poselstvi tohoto dila, ono tam snad ani zadne neni a sam autor se netvari, ze by chtel po divakovi, aby ho hledal. Dulezite je, ze uvnitr velmi tenke skorapky se nachazi mechanismus malych hodinek, jejichz soucastky jsou velmi krehke, ale jako celek jsou kompaktnejsi nez jakykoliv orloj. Neco, co mnozi z vas urcite znaji, a presto se to velmi tezko popisuje. Ledova boure je vynikajici po vsech strankach, ze nema cenu vyzdvihovat cokoliv konkretniho. Dokaze naplnit divaka s ocekavanim a i bez nej. (30.08.2006)

Tyhlety "vztahové" filmy mám prostě rád. Ledová bouře mi propomněla Déšť, snad proto, že i v ní je také hodně důležitá poslední scéna. Znáte to: děj se opírá o postavy, jejich bezchybné postupné vykreslování, dialogy a tušení, že na konci se nedočkáme poselství, ale smyslu toho všeho, co se na plátně (obrazovce, projektoru) děje. No jistě! Bez debat splněno! Podobné snímky mají občas nevýhodu jisté utahanosti. To je výsledek mého neabsolutního hodnocení Bouře i Deště. (20.07.2006)

Zaujímavý film o rozpade hodnôt a vzťahov v konkrétnom časovom úseku 20. storočia. Američania majú veľmi zvláštnu morálku, ktorej odlišnosť vystúpi na povrch najmä pri zmenách, a v ktorej sa pravidlá a hranice určujú konvenciou. Film má veľmi dobré herecké obsadenie, pričom ženské predstaviteľky (Joan Allen, Christina Ricci a Sigourney Weaver) u mňa bodovali viac, ako ich mužské náprotivky. Aj keď ma film zaujal, tri hviezdičky sú výrazom sklamania nad tým, že režisér sa postavil do úlohy pozorovateľa života, ktorý nezaujíma k videnému takmer žiadne postoje. Ako vedec, ktorý sa iba tak kochá obrázkami v mikroskope, lebo je momentálne bez výskumnej úlohy. (01.08.2013)

Po všech stránkách dobře zvládnutý filmařský kousek, po jehož shlédnutí mi však chybělo nějaké „secvaknutí“ nebo „zapadnutí“ zkrátka nějaká katarze, která by definitvně navodila nějaký jednoznačný závěr a uzavřela osudy zůčastněných postav. Ne snad, že bych neměl rád nejednoznačné filmy, ale v případě tohoto, jako by cosi chybělo. Ve formě, v jaké je film nyní, působí režisér pouze jako nic nevysvětlující pozorovatel čehosi, co zničehonic skončí. Ale to je víceméně subjektivní pocit a je možné, že to co se mi nepozdává je režisérský záměr. Každopádně co se týče ostatního, není moc co vytýkat. Ang Lee umí zachytit všechny možné emoce a pocity. Mimochodem asi nejvíc se mi líbíl dům uprostřed lesa v němž žijí Carverovi. po všech stránkách architektonický skvost. (11.07.2012)