Svatojánský věneček

Takové trochu unavené, jako by tvůrce nebavilo tuhle pohádku točit. Mádlovy průpovídky jsou fajn a Trojanův italský maestro je zajímavá postava, ale jinak je všechno hrozně průměrné. Nikdo vám nebude extra sympatický, mezi hlavní dvojicí to nejistkří, padouch je spíš směšný než cokoli jiného. Dokonce i lokace - oprýskaný zámek - vypadá odbytě. Škoda, Strach umí točit o úroveň líp, nevím, kde byl u téhle pohádky problém. (26.12.2015)

Zchudlé království, nutnost vyvdat princeznu, král vynálezce, královna na obraze. Tolik k osvědčeným artefaktům. Možná ani ne tak osvědčeným jako otřepaným. Kuchař jako hlavní mužská postava je rozhodně sázka na jistotu. Vzpomeňme na Jiříka, který se vydal pro Zlatovlásku. Kuchař téhle pohádky by tedy nejspíš umřel na infarkt za nejbližším keřem, protože měl slabé srdce. Já mám slabé nervy. Koukat se na pohádku se zajímavým dějem, který sám sebe zabíjí nudou, mi rvalo srdce (ach, tak nemocné) i oči (taky ne z nejfunkčnějších). Vybavuji si jen málo pohádek, kde ženiši určení k neúspěchu nejsou trapní paňácové. Tahle pohádka rozhodně není z rodu těch, kde to dokázali. Jejich nucená exotičnost byla otravná, schíza jednoho z nich nebyla tak zábavná jak mohla být, básník netrousil nijak dobré verše. Pavel Liška je tragéd, jeho nedostatek hereckého talentu přebíjí jenom naprostá neschopnost artikulovat. Přemoudřelá princezna mě jednoduše srala, to neustálé předhazování složitých matematických operací bylo umělé jak prsa a nos miss universe. Morana, Živěna, to už je jen shnilá třešnička na dortu pejska a kočičky. (25.12.2015)

Tady se Strach zrovna dvakrát nepředvedl. Nefunguje tu prakticky nic a ze všeho nejhorší je ta křečovitá snaha o to být za každou cenu vtipný, což se nejvíc odráží v postavách princů, jejichž postavy jsou jak mizerně napsané, tak mizerně zahrané, ačkoliv herci s tím asi nemohli příliš mnoho udělat. Casting byl vůbec nepovedený Polívkou počínaje, Jansovou konče. Za něco stáli snad jen Trojan a Vondráček, ale to je hodně málo. 10% (28.12.2015)

I když mám Jiřího Stracha (stejně jako většina mých oblíbených uživatelů CSFD) rád, tak tentokrát to vážně nevyšlo. Je smutné, když ve výborně obsazené pohádce je zajímavá pouze vpodstatě nevýznamná rolička italského učitele. (V současných filmech je sice trochu "přetrojanováno", ale s Ivanem Trojanem je to jako s cukrem - nikdy ho není dost :) ... Marku Epstainovi prostě došla invence, a tak se nabízí výrok z jedné pražské grossmanošimkovské tramvaje - "mělo by se střídat". (26.12.2015)

Tentokrát to Strachovi bohužel zase tolik nevyšlo. Svatojánský věneček pořád ani zdaleka není žádným nekoukatelným failem a žánr za poslední roky zažil desítky mnohem děsivějších zářezů. I přes menší rozpaky se tomu totiž pořád nedá upřít poctivé režijní řemeslo a sympatické obsazení, díky němuž to celé skvěle uteče a divák se vlastně hezky odreaguje. Ani tak se ovšem nezbaví dojmu, že s příběhem si někdo mohl dát trošku větší práci. Děj je totiž prostě a jednoduše mišmaš, jenž příliš nedrží pohromadě. Obzvláště díky němu se totiž nyní pohybujeme v průměrnějších žánrových vodách, což je po předešlých režisérových kouscích malinko škoda. (26.12.2015)