V pasti

Pro mě na podobné úrovni jako Tiché místo (které se mi líbilo spíše o něco málo méně než odpovídá průměrnému hodnocení). I zde se najdou pasáže, v nichž si příčetný divák musí tak trochu poklepat na čelo, neboť chování postav zcela neodpovídá tomu, co by v daných situacích mělo smysl udělat (zkuste mi někdo vysvětlit, proč třeba někdo nedával pozor na toho pána, který ve flashbacku dělal pokus s kamerami kolem domu). Celkově vzato se nicméně jedná o profesionálně zvládnutou práci se solidními hereckými a režijními výkony. Jen holt nelze očekávat úplnej masterpiece. (16.12.2018)

Kdyby měli opravdu koule, tak nenechají Sandru chodit po apokalypse s umělýma řasama, ale oukej, občas se mi i dech zatajil. Tiché místo se mi nicméně líbilo (o strašně moc) víc, mimo jiné proto, že tam bylo mnohem méně vysvětlování slovem a mnohem více vysvětlování obrazem, hehe. A druhou věcí, která Bird Box docela ublížila, je přílišná délka: ty dvě hodiny vedou k redundantnímu nimrání se v nepodstatných odbočkách a vztazích, opakování nápadů a dublování pocitů (místo jejich stupňování) a to je škoda. Devadesátka by tomu slušela víc. (16.01.2019)

Více prostoru dostává spíše komornější, na můj vkus až příliš televizní část, ve které se vlastně skoro nic neděje, a když už ano, tak jsou to předvídatelné události, viděné již tolikrát předtím v jiných filmech. Hororovější napětí a zábavné putování jsou prostě natolik upozaděny, že jsem tím víceméně jen tak v klidu proplul. Bez peřejí, v suchu, bez překvapení. (21.12.2018)

Asi jsem trochu vyměkl, protože toto není žádná pecka a dřív by si to možná takové hodnocení neodneslo, ale jednak námět filmu, několik opravdu povedených scén a solidní výkon dříve oblíbené Sandry mě přiměly dát nadprůměrné hodnocení, a to i přesto, že samotný děj není nic extra. Mám rád originální nápady, nicméně si myslím, že to šlo uchopit ještě o něco lépe. 70% (06.05.2019)

Rozhodně nehodlám propadnout místnímu trendu a srovnávat s Tichým místem, ne a ne a ne. Vůbec, nikdy a ani omylem. Budu oryžinelní. Buldoková místo toho, aby si v případě potřeby vyndavala ptáky z krabice a za pomoci dildace ukájela své předdůchodové choutky, nechala jakéhosi okolojdoucího naflusat do gramesu, což ji rozhodilo podstatně více, než následná invaze neviditelného něčeho odněkud, co dělá něco. Někdy. Ok. Absence úmorné snahy o vytváření celistvého příběhu se stává jaksi normou, je snazší točit akci, než podumat, chápu. Interrasové či mezigenerační párování a vůdčí role neohrožené ženy již také nás, barevně vyblité šovinisty, neděsí, byli jsme vychováni. Jenže Tiché místo je lepší! (14.01.2019)