25. hodina

Soundtrack Terence Blanchard: 1. Opening Title [3:51] ,2. Doyle's Walk [2:19] ,3. Jake's Classroom [2:09] ,4. The Apartment #1 [3:55] ,5. The Apartment #2 [1:50] ,6. Fu Montage [5:05] ,7. Brogan's Bar [2:29] ,8. Ground Zero [5:35] ,9. DEA [3:01] ,10. Playground [4:25] ,11. Bridge [1:23] ,12. Sleeping in Natural [1:51] ,13. One Last Walk [2:29] ,14. 25th Hour Finale [12:05] ,15. Double Happiness [6:08], (10.06.2011)

Leeho filmy nie sú presne môj šálok čaja, ale ich kvalitu musím objektívne oceniť. Proste ma problémy černochov v USA príliš nezaujímajú. Tu sa sústredí na drogového dealera, nie na jeho vzostup a pád, ale prekvapivo na jeho posledné hodiny pred odchodom do väzenia, čím mu dáva priestor na absolútnu duševnú očistu. Viac ma ale zaujali skvelo napísané vedlajšie postavy, na ktorých vidno relatívnosť viny a morálky. Len nechápem, prečo mám držať palce drogovému dealerovi a prečo sem Lee umelo zakomponoval dvojičky. VIDENÉ ZNOVA 4/21: Často píšem, že na druhýkrát príliš názor nemením, tentokrát ale konštatujem, že medzičasom sú Leeho filmy môj šálok čaja a že chápem, prečo sú vo filme zakomponované dvojičky. Hodnotenie ostáva rovnaké, ale ťahá sa na najvyšší level. (26.09.2007)

Jedním slovem "wau", tohle je filmové umění, tohle je vypravěčství, tohle má pravý smysl... A přitom 25. hodina si na žádnou velkolepost nehraje, není nápadná, je to skromný příběh jednoho posmutnělého i naštvaného človíčka, co si zkrátka posral život. Na jednu stranu ho litujeme a soucítíme s ním, na druhou víme, že si to zasloužil - nejsme tedy v roli soudce, ale jen prožíváme... A s tím, jak se blíží nevyhnutelné, tak víc a víc. Jsou tam krásné, pravdivé a hlavně nevyumělkované a nenucené emoce, z filmu sálá lidství. Ani u "technických" aspektů nevím, co pochválit dřív, zda režisérovo vykreslení atmosféry, brilantní scénář vrcholící u scény před zrdcadlem, herecké výkony, nebo příjemnou hudbu... 9/10 (18.06.2010)

VHS/// Obsazení 8/10 Děj 5/10 Hudba 6/10 Efekty 4/10/// +výborné výkony všech přestavitelů, některé hodně silné a dobré scény, závěr -kvalita kazety, precejen málo dramatické, hodně zbytečných scén, stopáž/// No na tento film jsem hodně dlouho čekal a hlavně se na něj hodně těšil. Očekáváni tedy bylo velké. Norton nezklamal a přijemně překvapil Hoffman (o kterém ten film tak trochu taky byl !!?-ale neva, krásně mu sekundovala Anna Paquin) Ovšem Nortna už jsem viděl ve filmu Kult hákového kříže a rozdil je v tom, že tamto byl výborný film. Tento pro mě až tak výborný není. Oproti zmíněnému je slabší. Chválím závěrečnou scénu, ta je nezapomenutelná a rovněž několik dalších je opravdu mistrovských, ale co zbytek a nebo co film jako celek? Tady je to slabší a já se budu muset zařadit mezi tříhvězdičkovou menšinu. Škoda./// Celkem 55%/// (01.03.2007)

Následující komentář obsahuje vulgární výrazy, proto by jej neměly číst osoby se sníženou tolerancí vůči hojnějšímu výskytu slov jako hovno, prdel, nasrat… Život je nevyzpytatelnej, jeden den na ulici ještě v klidu šmelíte s travkou, ale pak vás nějakej zmrd nabonzuje poldům a všechno jde rázem do hajzlu. Teď máte poslední den před nástupem do basy, několik posledních hodin svobody před sedmi roky ve společnosti těch největších vošoustů. Co udělat? Prostě se to pokusit nějak přežít. Stejně jako Monty, neboli Montgomery, neboli hlavní hrdina tohoto filmu Spikea Leeho. Monty musí během čtyřiadvaceti hodin stihnout spoustu věcí – promluvit s otcem, zjistit, kdo ho prásknul, rozloučit se s přítelkyní a dvěma nejlepšími kámoši, svěřit svého vořecha do spolehlivých rukou – je toho spousta, ale je těžké při tom všem nemyslet na budoucnost. Na zítřek a stovky následujících dní. Monty postupně zjišťuje, že má na hovno kámoše, k tomu si přidejte jeho na hovno náladu, na hovno vyhlídky a na basu kurevsky hezkej ksicht a musí vám být jasné, co cítí během několikaminutové „fuck everybody“ scény, jedné z nejlepších, které kdy Spike Lee natočil. Taky mám občas nutkání poslat všechny do prdele a z téhle kanonády jsem byl vyvařenej jak dávka luxusního heráku. Film se ve velice příjemné „nostalgicko-kecací“ atmosféře nese celých sto minut. Potěší pro Leeho typické opakovačky, dlouhé kamerové jízdy, černošský polda klející „shi-it“ a samo že taky špičkoví herci s epesním Edem Nortonem v čele. Když už jsem si říkal, že je film v tom nejlepším, že se přes tu hromadu fucků propracoval k docela zajímavým závěrům, že by tedy mohl skončit a po zásluze sklidit nejvyšší hodnocení, přišla posledních úmorných dvacet minut. Nejdřív nepravděpodobné rozflákání obličeje a pak dlouhý tátův monolog o nadějných vyhlídkách, vyznívající ještě trapněji než krátká reminiscence na jedenácté září, nad kterou jsem milostivě přivřel oči. Fakt mě to hodně zklamalo, takhle zbytečně chlácholivý konec krásně rozjetého příběhu o morálce, naší zodpovědností nad sebou samým i našimi blízkými. Pětiminutový záběr na sedícího Nortona by nám toho, myslím, řekl víc. 80% Zajímavé komentáře: k0C0UR, jojinecko, Wormboy, numi, silent cut, Vronsky (18.11.2007)