Horečka džungle

Tropická horečka je aktivistický film, kde dominantní roli hrají režisérovy politické postoje, tzn. maximální důraz na emancipaci černošské populace v USA a její společenský vzestup. Na můj vkus to ale přehání, protože když např. černá žena zjistí manželovu nevěru, je pro ni důležitější než sám fakt nevěry to, že zradil svoji rasu s bílou holkou, a jaksi přehlíží to, že motivací patrně byl nižší věk a neokoukanost. Prakticky všechny postavy stále řeší barvu pleti a zdůvodňují tímhle faktem i vlastní názory a postoje druhých. Začátek 90. let pochopitelně nebyl totéž, co dnešní doba, protože za těch 20 let se atmosféra v Americe zase nějak posunula, ale už to přece jen nebyla ta vyhraněná 60. léta a navíc jde o New York, který měl vždycky zvláštní postavení a kde tavicí kotel fungoval spolehlivěji než kdekoli jinde. Tzv. mezirasové sňatky nejsou bez ohledu na to, jak vypadá hollywoodský mainstream a televizní produkce amerických stanic, ani dnes mimo velká města a univerzitní okruh běžnou záležitostí, ale spíš než barva pleti asi bude hrát roli náboženství nebo třídně společenský kastovní systém. V Tropické horečce Spike Lee má někdy blízkou až k vyhroceným postojům černých panterů a je z něj cítit bojovná nálada, ostatně typická i v jeho raných filmech. Líbí se mi spíš Spike Lee pozdního období, kdy tuhle nacionalistickou notečku opustil a natočil třeba stylového Spojence. Celkový dojem: 60 %. (08.04.2012)

Klasický Lee. New York, černoši, rasismus, barevné oblečky. Jackson hraje drsně, stejně jako Halle Berry. Ve filmu je spousta známých tváří od Tortura s pekelným účesem po servírku Queen Latifah. Příběh je vcelku normální, prostě o rasismu, zajímavou postavou je reverend, který dokáže člověka pomalu něžnými slovy poslat do prdele. (23.10.2011)

Naštěstí jsem měl dobrý odhad - pořád je to film Spika Leeho z doby, kdy neviděl rasismus úplně ve všem, takže o pojednává komplexně a (hlavně) nečernobíle nejen o rasismu, ale i o problémech a životě afroameričanů a dokonce i bělochů. Rád bych tomu dal vyšší hodnocení, jelikož přesně takhle událostmi strukturovaný si správný film o rasismu představuji, ale na to tu má Lee až moc přehnaně dlouze ukecaných pasáží o ničem, které mi dojmy srážely a místy i nudily. Jo, a ještě mě zarazilo, kolik postav je tu vyloženě rasistických. Nakonec mi to nevadilo, jelikož výrazný rasismus zde plyne z obou stran (a přitom mezi chováním bělochů i černochů se zde dalo najít dost podobností...), ale stejně mi to přišlo krapet přehnané. Tohle by odpovídalo spíš 50. a 60. letům, ale tohle se odehrává na začátku devadesátek, kdy už společnost přece jenom byla o kus dál. I přes tyhle mínusy to stále vnímám jako povedený film, který rozhodně má co říct, umí to předat a přijde s nejednou silnou scénou (třeba s tou v Taj Mahalu, která filmu dodala další vrstvu). Kameru to má trošku strohou, ale Lee přesně ví, co a jak chce zabírat (geniální je ten záběr, kdy se s celku jde do detailu a postupně z obrazu mizí momentálně nepotřebné postavy), takže i tu bych rád pochválil a o civilních hereckých výkonech se ani nemá smysl rozplývat. A hlavně jsem rád za tu nečernobílost, protože záporná postava tu byla jen jedna, ale ostatní nejsou automaticky kladné, nýbrž silně neutrální, kteří během všech událostí okolo lásky Flippera a Angie, míšeného páru, udělají spoustu složitých a někdy i špatných rozhodnutí. Až mě překvapilo, jakým způsobem to skončilo, ale nechci spoilerovat (i když to tu někteří udělali rovnou a ani to nenapsali jako spoiler). A je tu i dost podobností s Jednej správně, akorát tam mi atmosféra horkého letního dne, během kterého se vše zvrtne, sedla víc, než tahle romantická, která byla zbytečně prodlužována o prázdné řeči. Velice silné 3* (29.10.2023)

Protože nám Spike Lee aktivisticky ignoruje Oskary (angažované ignorování mám ze všeho nejraději :) ), připomněl mi, že jsem nehodnotil jeho pravděpodobně nejznámější aktivistický film. Navzdory angažovanosti a hloupým gestům musím přiznat, že v tomto filmu se pokouší o jakous takous objektivitu, takže kromě ofiko raženého modelu bílá žena-černý muž (kdy žena je "jen zvědavá na černocha") můžeme vidět i opačný pár, kdy bledá tvář je za toho hodného. Celkově myslím, že tento film stojí za vidění, i když osobně ho dokážu brát spíš jako osobní drama než vyjádření se k otázce bílí-černí, takže třeba Snipesova nevěra pro mě znamená, že bezpáteřně zrazuje nikoli svou rasu, ale svojí manželku. Slušné tři hvězdy. (19.01.2016)

Suhlasim s tym, co napisal gudaulin. Aj ked je to film v prvom rade o rasovej neznasanlivosti, tak tu postavy riesia farbu pleti az prilis neprirodzene na ukor vsetkych ostatnych faktov. Aj v rozhovoroch sa neustale prebera farba pleti a nic ine. To nicim inym tie postavy neziju? Ale chapem, ze si touto zvolenou formou chcel reziser ventilovat svoje nazory. Lenze vdaka tomu u mna ten film nefunguje a miestami ma tie nekonecne dialogy o farbe pleti irituju. (12.04.2012)