Devadesátky

Tak to se Jonahovi hodně povedlo! Mám velkou radost, a to zvlášť proto, že se teď nějak hodně dívám na nové/novější filmy a většina mi připadá tak špatná, až si občas kladu otázku, jestli filmaři zapomněli, jak se dělají (pořádné) filmy a nebo jestli je chyba na mém přijímači. Zvlášť obdivuhodné mi připadá, jak velmi jistě pan debutující autor ví, co ukázat, co neukázat, kde přesně střihnout, co vyslovit, co nevyslovit. Fantastickou oporu má v perfektně zvolených hercích. Sunny Suljic mi připadal skvělý už v Zabití posvátného jelena, a tady jenom potvrzuje, že to nebyla náhoda, že dokáže utáhnout i hlavní roli a že dokáže přirozeně ztvárnit i tak komplikované emoce, jaké by u některých "dospělých herců" člověk stěží pohledal. Lucas Hedges navzdory minimálnímu prostoru jede jako drak, u něj se opravdu těším, v co se vyvine v budoucnosti, protože si vybírá samé zajímavé a vyzývavé projekty, a řekla bych, že on a asi Timothée Chalamet potáhnou nastupující generaci na svých bedrech, pokud se někde něco nepokazí. U Katherine Waterston mám poprvé pocit, že do své role přesně patří a je v ní skvělá, což je super, protože v každém jiném projektu, který jsem s ní viděla, mi byla extrémně nesympatická. Kluci z "gangu" byli taky skvělí, zvlášť Na-kel Smith, ale to souvisí hlavně s tím, že jejich role byly přesně a civilně napsané. Zároveň mi přišlo super, že film se nijak neutápí v té aktuálně tak populární nostalgii po osmdesátkách a devadesátkách. Využívá dobu jako zasazení příběhu, ale nedělá z toho samoúčelnou fetiš. V tom nejvíc pomáhá hudba tím, že kombinuje rapery a Nirvanu na pozadí s atmosferickou hudbou, která to celé aktualizuje a "znadčasovává". Zkrátka a dobře, velká radost. (21.11.2019)

Tady stojí že co se týče žánru jedná se o drama/komedii. Komedie to prosím vás není. V Pátku 13. se člověk taky usměje, když nějakému trdlu skončí mačeta zaseknutá v hlavě a rozhodně bych jej neoznačil za horor/komedii. Omlouvám se, ale musel jsem se k tomuhle vyjádřit, protože pak Devadesátky spadnou žebříčkově do komedií a tam rozhodně nepatří. Takže jednoznačně drama. Mladý Steve neví kam patří, vždy tak nějak kouká po starších a když se mu nedostane uznání u staršího bráchy vyrazí přímo do ulic. Samozřejmě má to štěstí že se zkamarádí s jednou tuze odrzlou partičkou stejkáťů a divák tak nějak tuší že to nemusí dopadnout happy endem, protože Steve skotačí na pěkně šikmém prkýnku. Nejsem a nebyl jsem nikdy stejťák, nicméně Jonah Hill prokázal tolik režisérského umu a za pomoci parádního soundrtacku, snadno zapamatovatelných a jasných charakterů dodal snímek, který u mě vystřelil pocitově dosti vysoko. Hrozně bych si přál mít jako bráchu Raye, ale Fuckshit skvěle topil pod kotlem. 75% (21.10.2019)

Zmiešané pocity. Na jednu stranu tematicky a štýlovo zaujímavé, na druhú stranu trochu prehnané - hlavne v postave 13-ročného prcka Stevieho. To sem nemohli obsadiť aspoň o 3-4 roky staršieho chalana, u ktorého by boli všetky tieto "méty" dospievania prirodzenejšie? Lebo nič v zlom, ale Stevie mne osobne prišiel tak max na 11 rokov a celý tento príbeh okolo neho mi prišiel absolútne nedôveryhodný. Už vidím ako by sa starší chalani zahadzovali s takýmto prckom a nechali ho takto zapadnúť do svojej partie. Bullshit... Ale aspoň tá atmosféra 90tych rokov a sk8ovania stála za to! (11.04.2020)

Jonah Hill v režisérské roli je pro mě po shlédnutí tohoto díla velmi milým překvapením. Devadesátky jsou jako zjevení, těžko budete hledat podobný film. Nebojím se toto dílko považovat za nejsvěžejší vítr na filmovém plátně za poslední roky. Film originální po formální i obrazové stránce. Zároveň působí maximálně autenticky. Mám z toho dokonce pocit, že se Jonah dostal mnohem hlouběji do intimity a mysli člověka, který vyrůstal v 90. (sice tohle je Kalifornie a já vyrůstal na české vesnici a mnohem nudněji:), nicméně i tak jsem se do toho uměl dost vžít). (28.10.2019)

Malý Stevie (tedy ne až tak malý, ale do teenagera mu ještě trochu chybí) nemá úplně ideální rodinné vazby a porozumění tak hledá u nové party starších kamarádů. Z na první pohled nepřístupných a vulgárních skejťáků se ke Stevieho štěstí vyklubou přátelé na život a na smrt. Jednoduchá zápletka, ale hrozně moc příjemné zpracování. Přirozené herecké výkony všech mladíků, atmosféra 90. let na vás dýchne každou maličkostí. Jonah Hill, kterého všichni známe z přisprostlých komedií, se se svým režijním debutem zkrátka neskutečně vytáhl. (03.07.2019)