Pepa

Nejvíc překvapivé pro mě asi bylo, že když to skončilo, nebyl jsem otrávený ani znechucený. Za tímhle kouskem totiž stojí režisér Kameňáku 4 či Teambuildingu Ján Novák. Jeho Pepan neměl šťastné dětství, ve škole ho šikanovali, přičemž v dospělosti se na tom nic nezměnilo. Michal Suchánek není zlý, jeho odstrkovaný podpantoflák má v divácích vzbudit lítost, protože všechno zlé, co jej provází, podle něj nebyla jeho vina. Tak trochu zvrácené poselství, protože náš „hrdina“ je posraný postavit se za vlastní osud. Jenže co na druhou stranu od tuzemských tvůrců čekat? Mnohdy jen bolestné scény, trapné momenty, mizerné náměty či přehlídku pokřivených charakterů. Tentokrát jsem nečekal vůbec nic a Novák kupodivu překvapil. 50% (19.01.2020)

Já nechci bejt zlej na každej českej film, ale copak mám jinou možnost? Když dostanou zoufale nevtipnou a nekonečně nudnou komedii se zvráceným poselstvím, že "typický průměrný Čech Pepa Novák" za nic nemůže a vinu za všechno nesou vždycky ti druzí, tak těžko můžu jinak. Fakt, hlavní myšlenka Pepy je, že my jsme ti hodní, ale ten hnusný svět s námi nehezky vyjebává a ostatní nás jen využívají. Takže leitmotivy jsou neschopnost přijmout odpovědnost za vlastní osud, zbabělost postavit se za něco, čemu věřím a co chci - je smutné, že se režisér Kameňáku 4 Novák a zoufale netalentovaný scenárista Sauer domnívají, že to jsou převažující pocity většiny z nás, a na jejich základech staví celý film. To vše podporují myšlenkou, že když to holt v tomto životě nevyjde, povede se to v tom příštím. Jenže Pepa Novák nevyvolává soucit. Mělo jít o hodného smolaře, ovšem vyšel nesympatický a evidentně mentálně slabší jedinec, který rád šmíruje lidi a bůhvíco pak dělá ve sprše. Asi nejlépe tragédii celého filmu vystihují postavy šmírovaných sousedů Martina Pechláta a Anny Stropnické. Právě jediný pokus o životní vzdor unavené manželky, její snaha něco se sebou udělat a něco změnit, je spolehlivě udušena odporným manželem - a ještě se to podává jako výhra. Pokud film stojí na takhle vratkým ideovým základě, dost těžko lze očekávat vyšší hodnocení. Ani tu nemusím psát o kravinách, jichž je ve filmu taky dost (více o nich zde). Už plakát by měl každého varovat. Smolařem proti své vůli je nesmyslný slogan, podle kterého někdo jiný asi může být smolařem o své vůli nebo co. Mám chuť na člověka, co to vymyslel, zblízka zařvat, že neexistuje jediný dobrovolný smolař, každičký smolař jím je proti své vůli... Ach jo. No jo. Tak třeba v nějaké další inkarnaci bude z Pepy koukatelný film, ne jen esence zbabělosti. V tomhle životě to fakt nevyšlo. (12.04.2018)

Pepa je lůzr. A tenhle film popisuje jeho život od nemanželského dítěte (scény se Suchánkovým voiceoverem jsou super) přes střední věk, až po nešťastné manželství. Konec je trochu přitažený za vlasy, ale první tak asi dvě třetiny mají spoustu vtipných momentů s dobrou gradaci a pointu. Navic to ma super soundtrack, kterému vévodí Plíhal a Vltava. Na český film to bylo dobre. Asi to nejsou 4, spis 3, ale nějak mám pocit, ze to místní číslo (47 %) není fér. (01.06.2024)

„VÍŠ CO NOVÁKU? JDI DO PRDELE…“ /// Suchoš jako Kohákovo parchant… to nevymyslíš… (vlastně jo…). Pepa a jeho příběh vo tom, jak byl k životu lúzra vlastně předurčenej. Prenatální věk, novorozenec, kojenec, batole… školka, škola (i střední), vojna (ta vlastně ne), práce, láska, manželství… Člověku by ho bylo až líto – prostě takovej je to film. Nebo?... Je vám líto kreténů? Celkově to není taková trága. Dialogy normální a vlastně je to ze života. Se rozhlídněte a schválně, kolik takovejch Pepů znáte? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Když plácnu holku po prdeli, mám červenou držku (dost dlouho…). 2.) Zjistím, že na světě to maj všichni lidi těžký. Nejen já… (Pepa). /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.05.2019)

Šíleně depresivní, tragikomický film. Čekal jsem takový ten klasický vývoj hrdiny, který se z nuly stane někým, ale tady to neplatilo - snímek akorát ukázal onu stránku života, který vlastně zůstává po celou dobu stejný a když je špatně, proč by nemohlo být ještě hůř. I přesto děj bavil zejména v první polovině, kde jsme sledovali dětství Pepy, druhá se už trochu víc ustálila ve stereotypu a ztrácela tempo. Jen styl začátku i konce je částečně vykradený z Americké krásy a konečnou pointu s reinkarnací jsem v totožné formě už taky předtím někde viděl. Jinak tedy celkem zdařilý snímek, na který se už asi znovu nepodívám - až moc se v něm nacházím. (12.08.2020)