Manželské etudy po 35 letech
Obsahy(1)
Jako jediný pár se neberou kvůli dítěti, to se narodí až tři roky po svatbě. Bydlí u rodičů a staví si svépomocí byt. Vladimír chce být slavným fotografem a na té vizi intenzívně pracuje. Zuzana ho v tom podporuje. Postupně přijdou tři dcery, Zuzana se o ně stará a Vladimír žije bohémským životem. Po revoluci odjíždí pracovat do Ameriky. Zuzana jako zodpovědná matka drží rodinu při zemi. Manželství se hned vzápětí rozpadává. Vladimír se po letech vrací do Čech, stále fotografuje, pořádá výstavy a žije ve svých snech. (Česká televize)
(více)Recenze (38)
Helene Třeštíkovej návraty po 35. rokoch príliš nevyšli, minimálne z toho dôvodu, že väčšinou sa jeden z páru odmieta vrátiť. Čiže je otázne, či má morálne právo vydávať TOTO za Manželské etudy, keď 50% páru chýba, ehm. Ale tak OK, čo už. V tejto časti sa síce Zuzana nakoniec nechá prehovoriť, ale je to len kratučký comeback a inak ide o one man show jej svojrázneho bývalého manžela. Je pekné, že sa občas stretnú aj s dcérami, rozvod ostatne nie je koniec sveta. Vladimír je skutočný exot. I preto paradoxne dávam až 80%, pretože s ním nehrozí nuda. Na druhej strane nejde o niekoho, koho by ste chceli mať vo svojej rodine. Aj po desaťročiach (!) spomína na „milovaný New York“, stále hovorí o fotení pre Playboy, zjavne sám seba vníma ako hviezdu a jazdí na motorke s imidžom španielskeho umelca, ale keď nemá kde bývať, vypisuje mame, či sa k nej môže vrátiť. Hlavne, že „se mé fotky běžně prodávejí za 2000 dolarů“. ()
O čem psát, když se člověk nechce vyjádřit k obsahu? Helena je neskutečně neodbytná! Třeba se dočkáme Manželských etud po 45 letech, kdy nám ukáze na kameru Z deníku Playboje vlastoručně podepsanou Vladimírem. ()
Vladimír celých dvacet let po revoluci neustále omílá Ameriku, focení Jany Švandové a svoje focení. Překvapilo mě, že v tomhle díle nezmínil, jak v ateliéru v Americe pěstovali jeho předchozí majitelé trávu... Vladimír na mě působí plochým dojmem a neměla bych s sním co říct. Za celou tu dobu neřekl nic zásadního. Škoda, že Zuzana a dcery se od natáčení distancovaly. Tahle hodinová ego onanie před kamerou mě uspávala... ()
Během těch 35ti let bych řekl, že Vladimír je sebestřednej, egoistickej a ješitnej kokot. Oceňuji práci Heleny Třeštíkové, že natáčení s takovým imbecilem vydržela tolik roků. Škoda, že se Zuzana už pak natáčení nezúčastňovala, mnohem víc by mě zajímaly její názory, než pořád dokola blekotání toho vola. ()
Ju...Vladimír je vlastně solitér, kterému se rodina přihodila... ()
Tak tohle je úplně největší kretén, trumfnul i toho mamánka Háverlanda, a to je co říct. Edit. pro uživatele Cesty timem: Za prvý, to, že se člověku za život povede jedna či více sérií fotografií (a on na to odkazuje dalších 20 let), z něj ještě nedělá umělce, a za druhý, jen proto, že je někdo umělec (a že je Vladimír umělec, to je poněkud odvážné tvrzení, barevná šála, delší vlasy, divně okázalá chůze a narcismus z vás umělce hned neudělaj) jej přece neopravňuje k tomu, aby se choval jako pičus. Tohle jsem vždycky nesnášela - jen proto, že je někdo "umělecky zdatný" či hůř "umělecky činný" pro mě neznamená, že ho/ji budu slepě obdivovat nebo ho/jí omlouvat za věci, který mi u jiných lidí vadí, nebo jsou úplně společensky nepřípustný.... ()
Tohle je pro mě docela nálož; Vladimír si o sobě očividně myslí spoustu úžasnejch věcí odpovídajících jeho evidentně narcisistní povaze, asi ale nebudu sám, kdo v něm vidí někoho trochu jinýho, než za koho se prezentuje. Ale nechci soudit - Zuzana si ho tenkrát ostatně vzala dobrovolně; kromě toho ME jsou všechno, jen ne podklady pro naše potenciální ubohý odsudky. Zrovna tak budou určitě další, kteří v něm uviděj někoho, kdo si dokázal jít za svym... Každopádně Vladimír je ze sledovanejch lidí asi jedinej člověk, kdo žije takhle výstřednim a bohéskym životem, což je (z dokumentaristickýho hlediska) jednak zajímavý, a pak se to samozřejmě nějak muselo podepsat právě na rodině - jak na Zuzaně, tak na dcerách. A to je v dokumentu celkem hezky patrný. WTF moments: Tak třeba: "Já jsem pochopil jednu věc, že je asi strašně důležitý mít ty děti, v tom životě, jo. Protože ta rodina, to je základ." - jo aha, ty děti, o který se nikdy nestaral a na který neměl čas?... a ta rodina, to asi myslí tu manželku, se kterou se rozved a který dneska žoviálně řiká vkusnym označenim "exka"? ♥ Lavly. Taky mě celkem baví, když takovejhle člověk o svý činnosti mluví jako o kumštu a o sobě, s notnou dávkou familiárnosti, jako o kumštýři. Ale nakonec - nechci bejt elitář ani se snižovat k nějakym bigotním úvahám: ono i na to umění se dá nahlížet všemožnejma způsobama, takže znova - nesoudim. Nebo jinak: Nechci soudit, i když se mi to nelíbí - jak jeho dílo, tak to všechno ostatní. ()
„Já mám pocit, že svoje boje už jsem si v tomhle směru vybojoval." ()
Je super, ako si Vladimír na konci povedal, že jeho starosť o rodinu po 35 rokoch definitívne skončila, pričom sa zo všetkych dokumentov zdá, že nikdy ani nezačala. Škoda, že Zuzana nevydržala natáčanie až do konca, a tak sa to muselo uzavrieť furt tými istými dookola omieľanými rečami. –––– Hele, už se těším do důchodu. Jen nevím, jak se v tom důchodu uživím. –––– Já myslím, že svoje boje jsem si už vybojoval. A hodně blbě. ()
Pane Bože - další namachrovaný Pražák - pan podnikatel, pardon, teda umělec, který umí bezvadné foto roznožky. Amerika Amerika Amerika - pose*me se, kdyby sis radši nechal spravit ty zuby, ty Američane. Nesnáším tenhle typ lidí - brouci penis pytlíci - všude jsem byl, vše vykonal, ostatní dokázal, vše ochutnal a ještě více vím a umím - a co ty jsi víc? A propos - ta kniha nevyšla, co? - na netu ji nevidím. ()
Manželské etudy dost možná přispěly k tomu, že Vladimír 20 a více let přešlapuje na místě. Kamera o něj neztrácí zájem, točí se “o něm” dokument, takže je asi slavnej a zajímavej. Chudák po těch vypitých hekťácích vína zapomněl, že si tu pozornost kdysi vysloužil něčím tak originálním a jedinečným, jako je ochota vstoupit do stavu manželského. Fakt, že se řítí po hlavě do prdele mě netrápí, ale že oblažuje svojí permanentní přítomností kvůli střeše nad hlavou svoje dospělé dcery a jejich nové rodiny, to už je do nebe volající. Jinak jsou ME zajímavým projektem a počinem, ale s příchodem stáří všech hlavních aktérů jsou víc a víc truchlivé- moc povzbudivé to tedy není. P.S.: Vladimírovým problémem může být i jeho umělecká, bohémská duše, ale podezírám ho i z lenosti a jisté omezenosti, možná i nedostatku fantazie. A to je pro umělce svízel. Pokud by si kdysi vzal do ruky foťák na Helenu Třeštíkovou a spol., tak mohl materiálem pořizovaným po dobu 35 a více let ohromovat o poznání více, než svou "slávou" čítající 3 (! = jedno číslo) fotoeditorialy pro Playboy. ()
V titulcích epizody uvedeno: rok výroby 2017. ()
Sebestředný kkt a celý koncept díky tomu je mimo ... bohužel. ()
Na začátku časosběrného dokumentu mi přislo, že se tihle dva k sobě hodi. Zuzana se v pokračování už moc neukázala, Vladímir vybudoval pár ateliérů a nafotil pár povedených fotek, a chce o tom i vydat knihu. Knihu ani po letech nemá, ale rád a opakovaně vzpománá na pár životních úspěchů... S takovým umělcem si život nedovedu představit. ()
I u tohoto páru se třetí pokračování vydařilo a rozvinulo příběh zajímavým směrem. Nečekaně nakonec rezonuje silné téma traumatu z dětství, které dává divákovi možnost poopravit si interpretaci celého předchozího děje. Je mi líto hlavního protagonisty, který pozval pí Třeštíkovou na několik chvil, které považoval za vrcholy své kariéry, a za to dostal sestřih života v méně než hodině, kde to celé působí jako neupřímné povrchní panoptikum. Ještě bych připomněl skvělý humor autorky v motivu "Z deníku playboye". ()
Vladimír to v životě dotáhl asi tak stejně daleko jako třeba Marcela, paní Třeštíková všechny natáčí se stejnou přejícnou neutralitou a na nás, diváky, spiklenecky mrká => všechna vaše snažení jsou nicotná. ()
Vladimír je hroznej vocas :-D ()
Helena Třeštíková má zvláštní talent vybírat pořád dokola model činorodý zajímavý muž x neschopná nezajímavá žena. ()
Ačkoliv by byl pro některé lidi způsob života pana Vladimíra nepřijatelný, jeho neustálý smích, optimismus, humor mi říká, že ničeho nelituje. A o tom to přece je. Paní nevím, ale asi se to hodně pokazilo a to možná už někdy hodně dávno ()
Vladimír je opravdu bohém se vším všudy co k tomu patří - aktuálně působí zde a našel sponzora :) https://www.profiatelier.cz/o-nas/ A ještě zajímavý pohled a vyjádření pana fotografa z jeho FB profilu: "„Manželské Etudy“ - Má PRAVDA! …...( Bohužel „ME“ svým znovu odvysíláním předběhly tu, Albatrosem „ukradenou“ - mojí knihu, kterou prezentujou jako dílo Marie Formáčkové, kterou mám rád pro její nadhled, vtip a humor, ale které v téhle celé knize nepatří ani řádeček, natož slovíčko!!! Celou knihu jsem vymyslel, udělal a napsal jen – Já – SÁM!!! /ať žije Ego!/ …..) ----- Ale to teda až později, protože mi psalo hodně lidí ohledně odvysílanejch „Manželskejch etud“ a nestíhám odpovídat jednotlivě – sorry. Nemám televizi od doby co přišli s poplatkama a já, si řek, že bych byl vůl abych jim ještě za ten jejich vymejvací nástroj platil – tak už si ani pořádně nepamatuju, ALE: „Manželský Etudy“ - jsou klasická ukázka co s vámi můžou udělat media, protože i přestože... Všichni ti pisálkové a přebírači /to nejsou novináři/ maj pocit, že po shlídnutí ME vo člověku všechno vědí – poznaj se podle toho jak dál přebíraj a plácaj blbosti, který rozvíjej podle úrovně svý inteligence? Například – nikdy jsem nedělal stavebního dělníka, natož abych tak začínal Né, že by mi vadilo dělat dělníka, ale když už bych dělal dělníka, dělal bych zedníka, kterym jsem se poctivě vyučil. Ale přišili mi, že jsem začínal jako stavební dělník, a co se řekne v televizi je pravda, a tak ti další co na tom cizopasí to dál přebírají stejně jako další kraviny a bláboly... ------- NIKDY jsem NEŽIL /a nežiju/ žádnej tradickej život zmítanej osudem Mám úplně normální život jako každej jinej člověk. Upside – Down! NAOPAK – žiju si krásnej a veselej život plnej úžasnejch lidí a práce a cestování po světě zalitý sluncem a krásnejma vínama a zážitkama, o kterých se možná asi dost lidem jen zdá … Mám 3 překrásný dcery – který jsou úspěsný /jedna je třeba ředitelka pivovaru / a nádherný vnoučata plný radosti ze života – ze kterejch rostou až neskutečný osobnosti... /Moje dcery i žena tuhle manipulaci prokoukly mnohem dřív a odmítly v tom dávno pokračovat!/ Anetka mi „půjčila“ Jonáše na natáčení, protože jsem to chtěl – ne kvůli ME /taky si nevzala ani korunu z vnucovanejch peněz, kterejma se to snažili jakože legalizovat./ BTW – Od nikoho z nás nemaj ŽÁDNEJ písemnej SOUHLAS k tomu co z toho udělali. ------- Helena Třeštíková jako režisérka projektu - kterej tenkrát vymyslel – včetně formy časosběru – manželskej poradce doktor Ditrich, kterej nás také, s projektem oslovil - to u mě posléze postavila na věčném slibování jak se to celé opraví a uvede na pravou míru až i mě došla trpělivost /bohužel jako poslednímu z rodiny/ a sek jsem s tím, protože jsem nechtěl aby si děti mých dětí mysleli, že měli dědu kterej jen blafe po hospodách. My – lidi z ME jsme se tenkrát po odvysílání stali takovejma jako „celebritičkama“ - osobama pod přísnym dohledem veřejnosti, která si taky myslelala, že o nás tím ví všechno a to bylo místy dost nepřijemný! Nám se Zuzanou například psali, že jsme asi pěkný komunistický prasata, když máme takovej byt a dvě pračky! Nebo mě socialistický matky kamenovali, že co jsem to za dobytka, když nesu dítě a ani nevodložim cigáro. /Byla to tkanička od dupaček Anetky/. A podobný většinou závistivý invektivy společnosti, kde jsme si měli bejt přeci všichni rovni! Pak nastalo dlouhé období „TICHA“, protože doktor Ditrich nesouhlasil s provedením jeho projektu! Až po „revoluci“ - kdy se všichni rozhlíželi a vymejšleli co dál – přišla Helena s tím, že by ráda pokračovala. My se Zuzanou jsme řekli, že už v tom dál nevidíme smysl. Po přemlouvání jsme se, ale rozhodli Heleně dílo nekazit a pokračovat s tím, že vlastně nějaké objektivní shrnutí života – jak chtěl původně doktor Ditrich - by mohlo být lidem i přínosné a tak uvidíme. /Doktor Ditrich byl už po smrti./ Co se týká „objektivnosti“ a „pravdivosti“ a tedy i smysluplnosti celého dalšího pokračování díla – tak tam jsem postupně taky začínal ztrácet důvěru a i ten smysl. Jen namátkou: ÚPLNĚ tam SCHÁZÍ zcela zásadní období našeho života a mé tvorby v New Yorku - /mých téměř dest let, a vlastně až dodnes/ - kde udělování americkýho občanství způsobilo rozpad naší rodiny! Absolutně VYPUSTILI další poměrně zásadní věci – například, že jsem se stal SPRÁVCEM DÍLA neuvěřitelného fotografa Karla Ješátka, který celý svůj život zasvětil focení filmů studia Barrandov. /asi proto aby se nevědělo s jakým neskutečným archivem všech českých herců disponuju/ A to jsme to točili skoro půl dne. Že když jsem „skončil“ s focením a začal jsem TOČIT /jako druhej kameraman mistra Pavla Šobra/ dokumenty o lidech jako třeba světoznámý režiser Vojtěch Jasný. Meda Mládková, Alfons Mucha, Ema Milerová a další až po surealistickýho génia Jiřího Koubka, kde jeho kniha „Dno jezera“ mi pěkně zahejbala s životem... Do toho jsem začal „vážně“ PSÁT a vymyslel jsem edici - „z deníku fotografa“ - na kterou jsem dostal stipendium Columbia University NY, který jsem čerpal v nádhernym Arezzu, kde jsem se učil psaním tvořit a žít „absolutní free“ life. A řada a řada dalších a dalších věcí z mýho života, který v ME nejsou! /protože se asi nehodily?!/ Snadnější bylo do každýho natáčení dostat to klasický - „Tak pudem někam do hospody a tam nám o tom řekneš...“ Z mýho pohledu jsou „Manželský etudy“ - dobrej business a proč si zabíjet slepici, která tak snadno nese zlatý vejce – to by udělal jen vůl! A aby nevznikly zas nějaký mediální šumy vod těch „chytrejch vod stolu“ co všechno vědí a tak to taky říkají... „Heleny Třeštíkové si velmi vážím jako ženy a člověka, i jako tvůrkyně!“ " () (méně) (více)