I Think We're Alone Now

Každé postapo ve vylidněných městech je příjemná záležitost, zpravidla do momentu, než se dostaví další lidé kromě postavy. A stejně to je i tady. Sledujeme rituály trpaslíka, který si v podstatě žije spokojeně, upravuje si město k obrazu svému a získává sympatie tím, že se ubytuje ve velmi dobře zásobené knihovně (kdo by to bez fungujícího Steamu ostatně neudělal taky). Bohužel mu klid zkazí příjezd otravné dívky, která ztělesňuje všechno utrpení civilizace - poslouchá moderní hudbu, pořád mele klapačkou, dělá bordel a nic nechápe. Trochu jsem doufal, že jí trpaslík odpráskne, ale bohužel jí tak nějak trpí dál. Do té doby jsem předpokládal, že se jedná o jednoduchý film o tom, jak je některým lidem lépe o samotě, protože peklo jsou ti druzí, ale režisér měl ještě větší ambice, jak mučit. Protože má pocit, že nestačí chápat radost jedince z klidu a samoty, vymyslí si k otravným vlastnostem civilizace zbytečný sci-fi mindfuck, který ještě víc znudí, protože přichází na řadu ultralevnost realizace. K tomu postavy začnou mluvit úplně nejasně, chovat se debilně a dialogy zní jako improvizace sedmiletého dítěte. Nejvíc mě trápí nezodpovězená otázka - tak opíchala toho trpaslíka nebo ne? Ano, tak neschopný je tento film. (26.11.2018)

Prvních tak 15 minut nevypadalo špatně. Dinklage (jehož obsazení do hlavní role nechápu) pochoduje po městě, ve kterém je na živu jenom on, zakopává mrtvoly ostatních, čte si v knihovně, zahradničí. Celkem brzo najde Ellu Fanning, jenže pak se asi 50 minut nestane nic a já se u toho začal dost nudit. Vlastně jenom holka začne dělat to samé, co on a nakonec se do něj zamiluje. Pak se tam sice něco stane, to už spoilerovat nebudu, ale i když se z toho na chvíli stane něco zajímavého, ale pořád to nudí a navíc to působí, jako by to tam ani nemělo být, jako by to tam bylo celé navíc a režisér nevěděl, jak to zakončit. Ta myšlenka na konci sice špatná není, ale i ta působí navíc. Ono totiž když se většinu filmu absolutně nic neděje a žádnou atmosféru to nemá, tak to nemá čím zaujmout a na konci se mohlo stát opravdu cokoli, nehledě na průběh filmu. 2* (05.01.2020)

Nemůžu si pomoct, ale tady se není moc čeho chytnout. Od začátku sledujeme nějakou situaci, která je docela zajímavá, a prostředí, ve kterém se pohybujeme je i docela zralé na nějakou hlubší myšlenku. Tenhle potenciál je promrhán. Jakmile se objeví na scéně někdo třetí a čtvrtý, tak probíhající příběh jakoby zastavil a začal další. Proč? Takže jsme se pořádně nedozvěděli, co se dělo, ale dozvěděli jsme konec něčeho jiného, co jsme nesledovali. (08.11.2018)

Film vzbuzuje spoustu otázek a neodpovídá na žádné z nich. Kam se poděli všichni lidé, jak je možné že někteří přežili, jaké má hlavní hrdinka vztahy s ,,rodiči" a proč jsou zlí lidé a jak ji sakra našli? Film jsem sice dokoukal, ale kdybych věděl, že se vlastně nic nedozvím, asi bych se na to vykašlal. První polovina měla docela potenciál, ale hodně pokažené. (13.08.2019)

I Think We're Alone Now je snímkem, ve kterém samotář Peter Dinklage uklízí domy, pohřbívá mrtvoly, vrací knihy do knihovny, pije víno a okopává zahrádku. Po nějaké chvíli potká zmatenou Elle Fanning a světe div se, ony nudné úkony dělají ve dvou! Korunu této broušené poctě slova "WTF" dodává finále, které tuto značku skutečně kvalitní práce povznáší na novou a zcela netušenou úroveň. Tohle se i přes originální nosnou myšlenku vůbec nepovedlo. Škoda. (25.09.2018)