Tísňové volání

Přestože by filmu slušelo možná malinko větší množství vygradovanějších scén, tak musím ocenit skvělý herecký výkon hlavní postavy. Naposledy ukázal tlak kamery ustát Tom Hardy když cestoval autem mezi Londýnem a Birminghamem. Tísňové volání z hlavy jen tak nedostanu. Nebudu více prozrazovat. Vyložená pecka pro milovníky minimalistických a chytrých thrillerů. 75% (26.12.2018)

„Haló, tady policista s traumatem a nezvykle extrémně agilní dánský telefonní záchranář, říkejte mi třeba Ole, vole, jak vám mohu pomoci?“ „Tady vyšinutá huhňavá kráva Inge z Kopenhágenu. Byla jsem unesena / neunesena, vyberte si, každopádně když usoudíte, že unesena, tak můžu v pohodě telefonovat, klidně mi když tak brnkněte.“ „Dobře, dobře, Inge, klid, dýchejte a počítejte šupiny na ocase malé mořské víly, já sice kdejaké pomatené smažce obvykle okamžitě zavěsím, ale vy jste natuty unesená a v nebezpečí!!! Já teď budu hodinu a půl nudně freneticky telefonovat na všechny strany a urputně buzerovat veškeré složky integrovaného záchranného systému, a jestli do té doby neusnete, tak vás z té šlamastyky / nešlamastyky dostanu, ať chcete, nebo ne. Jsem totiž Ole, nebývale extrémně agilní dánský telefonní záchranář.“ *** Když jsem se tu brodil čerstvým ejakulátem a potoky poševního šlemu vzrušeně hekajících recenzentů, těšil jsem se na nabušený a originální nehtohryz. Ty nehty jsem si u toho nakonec opravdu do krve okousal, ale to jen proto, že jsem mobil s Tetrisama nechal v kuchyni na lince, nechtělo se mi vstávat z gauče ani spát, a tudíž jsem neměl jinou možnost, jak se jinak u téhle telefonní prudy zabavit, abych nepošel nudou. Na hovnech postavená a v žumpě končící únavná telekonference se sociálně podtrženou stračkoidní zápletkou a dramatizací podobnou volání s plechovou hubou libovolného mobilního operátora, co vám nejdříve hodinu recituje menu a nutí vás furt mačkat tlačítka číselníku, aby vás nakonec spojila s nějakým, do kýčovité frazeologické prázdnoty korporátně vytrénovaným, telemarketingovým kokotem, který váš problém stejně nevyřeší. Prostě nezáživná zápletka v nezáživném podání, jedna mimochodní věta o kuchání dětí jinak mdlý film zábavným neudělá, s kamerou celou dobu přilepenou na xichtě nějakého nordicka, co se konstantně tváří, jako by měl opruzený konečník. Ten by na Mistrovství světa v unylém telefonování dozajista skončil na bedně snad i před Tomášem Tvrdým-y, jenž tenkrát dvě hodiny po telefonu objednával beton, a Gájenem Gejnoldsem, který se snažil otravně vyžvanit z telefonní rakve. No zlatá šmrncovní Telefonní budka u Kolína! (05.11.2018)

Minimalistické drama prakticky zaměřené pouze na hlavní postavu, ze které divák hodinu a půl vůbec nespustí oči a skrz kterou je mu zprostředkováván veškerý děj a promluvy všech vedlejších postav. Příběh je založen pouze na dialozích hlavního hrdiny přes telefonní linku a dokonale to vystačuje - žádná krev, žádná akce, žádné efekty (dokážu si představit, jak rychle si tento snímek na sebe vydělá). Koncept tedy rozhodně oceňuji, nicméně ve scénáři se nachází i pár nelogických děr a ke konci se neubráníme ani jednomu opravdu ohranému filmovému klišé, což mi zážitek z tohoto snímku mírně pošramotilo. Stále však k tvůrcům chovám obdiv, že se jim povedlo zas jednou zrealizovat projekt podle rčení: „Za málo peněz hodně muziky.“ [KVIFF 2018] (06.07.2018)

Podobně jako Knightova pojízdná telefonní budka značky BMW připomíná Den skyldige knihu, co čtete jedním dechem, protože stimuluje vaši obrazotvornost a fantazii. Možná trochu překvapivě nakonec vyjeví, že svět se hroutí a že ten proces nelze zastavit, pouze dílčími skutky zpomalit. A to může být Asger Holm ještě rád, že si nikdo nevolal o výsledky kriketu.. (28.03.2019)

Krimi odohrávajúca sa uzatvorenom priestore služobne. Prijímajú sa v nej núdzové hovory pre policajtov. Aktérov prípadu unesenej ženy po celý čas divák neuvidí. Počuť len striedme krátke vety kolegov spoza susedných núdzových liniek v kancelárii, no najmä hlasy volajúcich z telefónov. Telefónne hlasy obetí rôznych patálií, ich rodinných príslušníkov, službokonajúcich policajtov, známych. Emočné prežívanie vidieť len na tvári policajta a cítiť z prežívania viet volajúcimi. K prípadu na diaľku sa postupne pripája osobná dráma službokonajúceho policajta na núdzovej linke, ktorý má ísť pred súd. Postupne sa obe kauzy prelínajú. Nechýba prekvapenie. Netradičná forma automaticky negeneruje nadpriemernú drámu. Skôr takú na jedno pozretie. A vďaka zvolenej forme by stačilo hádam aj jedno počutie. Pretože toto je ideálny formát pre dobrú rozhlasovú drámu. (09.07.2020)