A dýchejte klidně

Film, který vypráví o hodně důležité chvíli, která dozajista ovlivní život obou hlavních protagonistek. To co nám však režisérka Uggadóttir sděluje je fakt, že i když je tento výřez z jisté chvíle života obou žen důležitý, je to pořád jen výřez. Co se stalo před tímto okamžikem a co bude následovat, to nechává už jen na divákově fantazii. Z předchozího života obou žen se dozvídáme jen málo, ale i to málo je dostatečné k tomu, aby dokázalo dotvářet atmosféru a alespoň částečně dovysvětlovat jejich motivace. Na škodu tu jsou však občasné zkratky, kterými si snímek usnadňuje a vyprávění. (29.12.2020)

Dejový rámec s originálnym námetom bol výborný a plný potenciálu. Len škoda, že to točili Islanďania, takže dej pôsobí lyricko-chladne a dialógy sú veľmi biedne. A pritom, presne tento námet aj s príslušnou spleťou osudov, mal vynikajúci potenciál na to, aby z toho vznikla parádna sociálna dráma s kvalitným spádom a psychologickým rozmerom. Nuž, akosi nedokážem prísť islandskej kinematografii na chuť :( 2* (16.09.2021)

Zdánlivě minimalistický, zdánlivě rozvláčný, zdánlivě nudný. Ale pozor!!! Opravdu jen zdánlivě. Všechno má své opodstatnění, nic není samoúčelné. Stejně jako úsporné herecké výkony. Film si zvolil téma hýbající minimálně Evropou, ale neparazituje na něm, dokázal zvolit přístup, který vám umožní se na věc dívat z mnoha stran a přesto nezaujatě. Severská kinematografie, včetně ne zrovna často vídané islandské, bez nadsázky ukazuje v tomto případě cestu. (14.01.2019)

„Tys vyhrála v loterii?“ - „Ne tak docela.“ Hlavní hrdinka to opravdu „vyhrála“. Její minulost sice můžeme odtušit jen z náznaků, ale teď má zjevně hluboko do kapsy. A když už získá práci, díky snaze dělat ji správně spustí nečekaný sled událostí…Poměrně depresivní věc, těch záchvěvů naděje v ní moc není. Island samotný také není vykreslen nijak růžově, ať už v otázce systému či počasí (neustále prší a fouká vítr, jehož chlad se přenáší až na diváka). Potud spokojenost…nebýt „drobného“ detailu, že se mi moc nedařilo vytvořit si silnější vztah s postavami (nejen proto, že se mi hůř sympatizuje s tím, kdo si není schopen nastavit budík a nechává drogy v dosahu dětí, ehm), takže napojení na ně byla spíš chvilková. Samotné téma mě pak nechalo poměrně chladným (krom koček v klecích, ta lacinost mě až rozesmála). Asi chápu důvody, proč do toho Netflix šel, ale snahu oslovit zahraniční festivalové publikum (Sundance) jsem cítil až moc. Uggadótir mě svým celovečerním debutem příliš nenadchla, takže dávám jen slabší průměr. (17.11.2019)

Příběh dvou žen a jejich životních cest, přesněji řečeno útěků. Obě dojdou skoro až na konec, přesněji řečeno na dno. Nicméně se znenadání setkávají s něčím, co člověka v běžném životě jen tak nepotká...s upřímným lidským pochopením a pomocí. I když v divákovi může zůstat mnoho nevyřčeného, včetně všemožných důsledků, které z velmi otevřeného závěru mohou vyplynout, jedná se o mistrně zvládnutý debut s klasicky precizní severskou atmosférou a skvělým herectvím, přičemž rád vyzdvihnu představitele malého Eldara, jehož celkový pohled na dění kolem je dalším, silným atributem filmu a skvěle doplňuje toto poklidné, přesto, v dnešní době, tématicky kontroverzní drama. [Filmový klub Citadela - Litvínov] (15.01.2019)