Černí démoni

Nic objevného, spíše očekávané. Lenzi zabředl v 80.letech nejen kamerou, gore a příběhem, ale především hudbou. Protože mám však tohle všechno rád, film mě vcelku bavil. Nevím jen proč démoni, jde přece o zombie...Voodoo se zde střetává s křesťanstvím ( nad kterým kupodivu vítězí), gotický arzenál ( hřbitov, lebky, pavouci, otevřené hroby a rakve, temná zákoutí domu na samotě) s brazilskou krajinou a folklórem. Trochu guláš, ale jedlý. Příliš velký masakr však nečekejte, k vrcholným kouskům režiséra má tenhle film daleko... (10.06.2011)

Pamätáte sa ešte na VHS od Davay? Takže k tejto nostalgickej VHSkovej atmosfére treba filmu k dobru prirátať i atmosféru talianskych gore horrorov z prelomu70s/80s, ku ktorej sám Lenzi svojimi filmami EATEN ALIVE, NIGHTMARE CITY a CANNIBAL FEROX významne prispel. Spôsobujú to najmä lokácie preslneného Ria, opradeného poverami a čiernou mágiou, a gore efekty zo starej školy. Okrem toho i starý dom v brazilských horách má svoju atmosféru, zombie otroci vyzerajú štýlovo a príbeh má niečo do seba. Spracovanie je trošku skromnejšie ako u spomenutých kultov, ale i tak sa jedná o dobrý neskorší príspevok do talianskej pokladnice. (21.03.2008)

Lenzi je prosnulý filmový zlodej a ani Démonov nenechal bez povšimnutia. V rytme samby a za prítomnosti zvedavých vysokoškolákov priviedol na svet tretí diel, ktorý má s predchodcami len pramálo spoločného. Film sa vyznačuje vďačným schematickým postupom woodoo + cintorín + zombies. Potom už len typické chovanie postáv, rozdeliť sa v tú najmenej vhodnú chvíľu, zopár vydľabnutých očí a veľmi povedomých scénok (Fulcimu aj Kubrickovi sa dozaista rihalo). Za sľubnú atmosféru zo začiatku jedna hviezda, ostatok má hodnotu slanej vody z bufetu na pobreží Stredozemného mora. (22.03.2015)

Typický italský trash se zavádějícím názvem. Lenzi se asi na stará kolena rozhodl, že nebude zabíjet jenom "filmově", ale skutečně unudí k smrti případné diváky. Mdlá režie, primitivní scenář a výsledkem je zoufalý a strašně nudný pokus o horor s šesti rozpadajícími se černochy, kteří chodí po domě a zahradě okolo domu a pomocí sekyry, háku (dvakrát detailně znázorněné vydloubnutí oka) občas zamordují nějakého příšerně přehrávajícího herce (pokud se dá vůbec o "hercích" mluvit). Mimochodem kdo by čekal nějaký festival gore efektů, ten ať raději se obrátí jinam. (27.06.2005)

Co mi na italských horrorech vadí nejvíce? Že se zpravidla odehrávají někde jinde než v Itálii. A to je ještě latinská Amerika dobrá destinace. Voodoo, sympatické holky, rituály, mrtvoly vylézající z hrobu, zombie černoši chrastící řetězy, vydloubávané oči... Tak proč to, sakra, nefunguje? Díky alespoň za ty zombie černochy, ti byli hodně dobří a působiví. (10.06.2014)