Sežrána zaživa

Méně hnusu, více nudy - Deodato nepřekonán. Eaten Alive je (s)prostou vykrádačkou kvalitnějších a slavnějších kolegů, namátkou hlavně Cannibal Holocaust (1980) a The Last Cannibal World (1977). Utahaný snímek se točí okolo stejné kaše, co ostatní kanibalské fláky: pár měšťáků v džungli, nějaké pojídání divoké zvěře, navíc jen tentokrát okořeněné podivnou sektou. Jo a taky tam v závěru byli lidožrouti, ale skoro jsem se jich nevšimnul. Všechno to odsekávání údů, řezání bradavek a vydloubávání očních důlků zabralo totiž kratičkou dobu. Žádná škoda i přes větší množství nahoty. (11.08.2011)

Talianska vlna kanibalských filmov z obdobia 80. rokov bola naozaj kvantitatívne bohatá. Skrz to vznikol neprehľadný bordel, pretože rozlišovanie jednotlivých filmov je kvôli ich veľkej podobnosti náročné. Ešte k tomu samozrejme prispel český preklad názvov, kde starší film bol občas prezentovaný ako pokračovanie toho novšieho. Tento kúsok však viem identifikovať s veľmi slušnou štatistikou odchýlkou. Videl som ho síce dávno pred prvou občankou, ale dodnes si pamätám detailne jednu scénu. Týpek použije drevený vibrátor namočený v krvi z hada a potrestá bloncku. Moja v tej dobe pomerne čistá duša si to uložila do detského tuku a dnes uvolnila do obehu. Samoúčelné jatka. Rozhodne nič pre slabé povahy a milovníkov zvierat. (01.11.2013)

Čo dodať, názov je viac než len výstižný, pretože v druhej polovičke sa naozaj nachádza scéna, v ktorej je osoba ženského pohlavia domorodcami zožratá zaživa. Takže asi tak. Hodnotiť Zožranú zaživa je rovnaké, ako hodnotiť väčšinu starých kanibalských filmov. Mizerná technická stránka, imbecilské správanie postáv, nelogické skoky v deji, do očí bijúci amaterizmus (záber na neporušené telo osoby, ktorú pred pár sekundami domorodci zmasakrovali nožmi a kopijami), herecké výkony porovnané s céčkarským pornom, tomu odpovedajúca džungľová výprava (občas nakrúcaná v európskom lese), týranie a zabíjanie zvierat v priamom prenose a úsmevne samoúčelné dôvody pre mučenie alebo aspoň znásilnenie. Zožraná zaživa je ako Honba za diamantom s Douglasom, akurát so znásilneniami (aj hromadnými), hlavami (bez tiel), telami (bez hláv), rezaním penisov (zaživa), jedením malých hadov (živých), štvrtením, amputáciami končatín a, samozrejme, kanibalizmom. Medzi najväčšie chuťovky patria scény so zvieratami – pitva živého krokodíla (pre istotu rovno dvakrát) a žranie živej opice (anakondou). (31.01.2017)

Som veľký obdivovateľov talianskej horrorovej produkcie z obdobia sedemdesiatých a osemdesiatých rokov minulého storočia. Zbožňujem ich giallo, milujem tvorbu režiséra Dario Argenta, páčia sa mi Fulciho úchylnosti, ale na talianske ľudožrúdske snímky z tohto obdobia som si nikdy neprivykol. A že ich Taliani natočili hodne. Jedným z nich je aj titul "Mangiati vivi", ktorý bol v našich končinách distribuovaný pod názvom "Zožratá zaživa". Vôbec ma to nebavilo, zdalo sa mi to primitívne a velice mizerne natočené. Nuda. * (24.09.2018)

Další z typických italských kanibalských béček. Plné nahoty, násilí, uřezaných oudů, krve, vnitřností, ječících obětí, ochotnických hereckých výkonů, kamery bez nápadu a laciného vzhledu. Další výprava za kanibaly, tentokrát atraktivní blondýny hledající sestru, která skončila v podivné sektě. Ve své době to chtěl každý vidět, lákán pro nás tehdy nebývalou mírou výše zmiňovaných prvků, přes tento zájem však zůstává typickou ukázku filmového škváru, který sice může mít pro některé své kouzlo, protože se však mezi takové nepočítám, nemyslím, že bych ještě někdy v životě potřeboval něco takového vidět. (11.10.2010)