Vymítač kanibalů

Atmosféra filmu spíše než horor připomíná dobrodružný film, ve kterém se objeví i kus té romantiky. K vidění byl i zajímavý rituál, kdy si dívka vybírá ženicha. Jelikož si Lenzi v té době ještě moc netroufal na brutální scény, tak za celý film uvidíme jen pár ,, brutálních‘‘ scén. Na druhou stranu je nutno přiznat, že si opět vysloužit obrovskou kritiku ochránců zvířat, protože ve filmu máme šanci vidět menší masakr hned několika zvířátek. Nejimpozantnější je zřejmě podřezávání krokodýla, sekání opičky a souboj kobry s promykou. Našlo by se ještě pár dalších příkladů, ale to bych vyzradil úplně všechno. Docela se divím českému názvu tohoto filmu, protože kanibalové se v tomto filmu objeví až skoro na konci a ještě jen tak na tři minuty. Dočkáme se však i známého okusování masa a sekání končetin. Přesně tak, jak jsme na to zvyklí u podobných filmů. Dokonce máme možnost spatřit i impozantní způsob mučení, nebo spíše tvrdou zkoušku, kdy se z muže stává bojovník, nebo co se děje s ženou, které zemře manžel. Mezi největší plusy celého filmu patří nádherná neposkvrněná příroda, ze které mě plesalo u srdce. Kameramanům se povedly naprosto fantastické záběry z divočiny a i díky dobrému střihu mohli nabídnout divákům opravdu slušnou podívanou. Do toho všeho hrála úžasná hudba Daniele Patucchiho, který přesně věděl co zabere a za celý film zaznělo hned několik skvělých melodií. Hodně slušné byly i herecké výkony obou hlavních aktérů. (05.05.2010)

Počátek nejen éry kanibalských horrorů, ale taky velkého rivalství mezi Lenzim a Deodatem. Nicméně, byl to právě Umberto Lenzi, kdo položil základy a prvně definoval kritéria tohoto subžánru. Ať už jde o násilnosti páchané na nevinných zvířatech, tvrdé tresty a praktiky s povětšinou silně sexuálním podtextem (což především Lenzimu působí veliké potěšení) nebo výrazný hudební motiv, který porvází celý film a o který se tentokrát postaral Daniele Patucchi. A jak už zmínil Flipnic, tahle kanibalská prvotina není čistý horror, nýbž žánrový mišmaš sestávající se také z dobrodružného filmu, dramatu a v neposlední řadě i romance, která byla o více než jednu dekádu později vykradena Mariem Gariazzem a jeho (jedním z řady) alternativním pokračováním Deodatových Cannibal Holocaust - Amazonia: Catherine Miles Story, kde za oběť domorodým divochům padla na oplátku žena. Nicméně, Lenzi zvládá žánrové přechody s přehledem a dík poměrně kvalitnímu příběhu o fotografovi zajatého primitivním kmenem se mu daří držet divákovu pozornost i přes to, že ti praví kanibalové se ve filmu objeví pouze dvakrát, zvládnou spořádat jen jednu ženu a k tomu až v poslední dvacetiminutovce. I efekty ´sou na dobu vzniku relativně zdařilé a tradice prvního "hodného" kmene natolik primitivní a divoké, že zvládnou uspokojit. Vzávěru snad jen malá perlička, pohledná thaika Me Me Lai, co se zamilovala do onoho nešťastného fotografa, se objevila o pět let později také v Deodatově Ultimo Mondo Cannibale coby domorodka Pulan a v roce 1980 opět pod Lenziho taktovkou v Eaten Alive. (26.08.2008)

Vždyt vlastně tam vůbec o kanibaly nejde jen o "normální divochy" co zajmou prchajícího novináře a mučího až ho přijmou za svého. Kanibalové sice na ně útočí , ale žádné orgie se nekonají. Jen jí uříznou jazyk. Mimo krásný přírody, tam toho moc není. Spousta zabíjení zvířat pro rituály. Mě tohle moc nebralo a hororové to taky zrovna moc není. Jen soužití bělocha s divochy. (10.09.2009)

Vymítač kanibalů není originální název tohoto filmu, ale pokud překladač dobře překládá italský, tak není nejhorší. Lepší jsou však anglické Divoši od Divoké řeky a Muž od Divoké řeky. Protože se ve filmu kanibalové pouze mihnou, ale na pomezí Barmy a Thajska se objevuje divochů dost. Snímek je dobrodružný a romantický (i ve smyslu romantismu) se decentní špetkou erotiky. Bonusem je zajimavý děj, krásná příroda a příjemná hlavní dvojce - Barmanka Me Me Lai a Srboital Ivan Rassimov. (11.02.2018)

Kanibalských hororů je spousta a tohle je zas jen průměr,protože u mě kanibalské filmy nikdy nadosahovaly nějaké zázračné kvality. Chvílemi je to dobrodružný film,což stejěn většina kanibalských filmů je nebo se tak aspoň tváří. Vyříznutý jazyk,nějaký ten sexík,solidně zpracovaná hudba. Tedy o dost lepší než pozdější Lenziho kouske Ženy od hluboké řeky. (25.02.2009)